Sklárny Moravia žalují stát. Diskriminuje podle nich malé české firmy

Sklárny Moravia z malé vsi Úsobrno na Blanensku podaly správní žalobu na Ministerstvo průmyslu a obchodu za to, že jim v roce 2022 neumožnilo čerpat dotaci na ceny energií. Jejich velcí konkurenti přitom podporu dostávali.

Sklárny, jež patří k nejmenším i nejstarším průmyslovým sklárnám v Evropě, na systém podpor nastavený v České republice za energetické krize podávají stížnost také k Evropské komisi. Nastavení podmínek pomoci v Česku je podle nich protiprávní, protože diskriminuje malé a střední firmy.

„Nás ministerstvo vyřadilo ze hry, přitom pro tři naše velké konkurenty dotace byly, i když jde o firmy s miliardovými obraty a stamilionovými zisky,“ říká ředitel skláren Petr Binko. „Tvrdíme, že nastavený koncept je hrubě diskriminační. Staví na hlavu to, že právě malé a střední podniky jsou v Evropské unii naopak pozitivně diskriminovány (tedy podporovány), protože jsou považovány za motor ekonomiky,“ dodává právník Antonín Hajdušek, který žaloby pro Sklárny Moravia zpracovával.

V září roku 2022, když vrcholila energetická krize a ceny elektřiny a plynu dosahovaly rekordních výšin, schválila vláda Program podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu. Ten umožňoval energeticky náročným podnikům čerpat státní dotaci na nákup energií.

Krátce na to vláda rozhodla o zavedení cenových stropů pro domácnosti i malé a střední firmy. A aktualizovala původní dotační program tak, že o dotaci neměly žádat podniky, na něž se vztahují cenové stropy. Dotační podpora tak zůstala jen pro velké firmy, menším hráčům měly pomáhat cenové stropy.

V prosinci ale došlo k další změně podmínek: vláda přiklepla i velkým hráčům pomoc ve formě cenových stropů, zároveň jim ale zachovala přístup k dotacím. Výsledkem byl systém, který označují šéfové Skláren Moravia za diskriminační: zatímco energeticky náročné firmy ze segmentu malých a středních dostaly pomoc pouze ve formě cenových stropů, velcí hráči mohli jak žádat o dotace, tak zároveň nakupovat energie za zastropované ceny.

Pouhé dva dny před konečnou úpravou dotačního programu pro firmy vyhlásilo ministerstvo výzvu k podávání žádostí o dotace.

„Logicky se nabízelo, že se pak, po poslední změně dotačních podmínek, výzva aktualizuje, aby to nevylučovalo malé a střední firmy z přístupu k dotacím. Ministerstvo to ale neudělalo a ve výzvě až do konce zůstalo, že oprávněným žadatelem o dotaci nemůže být ten, na koho se vztahuje zastropování cen podle původního vládního nařízení. Tedy že o podporu nemohou žádat malé a střední podniky,“ vysvětluje advokát Hajdušek.

Sklárny Moravia tehdy nicméně požádaly o téměř dvacetimilionovou dotaci. Energetická drahota na ně totiž těžce dopadala, náklady na energie jim pohlcovaly polovinu tržeb. Výroba skla totiž patří k energeticky náročným provozům. Ceny zvednout nemohly, jejich zboží – jde hlavně o designové lahve na prémiový alkohol – by bylo neprodejné.

Na podzim 2022 firma musela odstavit jednu ze sklářských pecí, propustit část zaměstnanců, seškrtat investice i provozní výdaje a snížit plat zbylým pracovníkům. Těm se tak reálné mzdy smrskly o zhruba 35 procent.

Ministerstvo průmyslu podle očekávání dotační žádost Skláren Moravia zamítlo. Naproti tomu třeba konkurenční podnik Vetropack Moravia Glass z Kyjova, součást švýcarského sklářského holdingu Vetropack, dostal kromě možnosti nakupovat energie za cenové stropy i finanční podporu ve výši téměř 35 milionů korun.

„Hned tři naši přímí konkurenti se zahraničními matkami státní podporu na energie čerpat mohli a někteří ji prokazatelně čerpali. Takový přístup je naprostém v rozporu dokonce i s vládním programovým prohlášením, kde se píše, že se vláda zaměří na podporu malých a středních podniků,“ říká Hajdušek.

Majitele a šéfy malé moravské firmy nejvíc „nadzvedlo“, když dostali od zahraniční mateřské skupiny jednoho ze svých konkurentů nabídku na odkup. Šlo o holding, jehož česká dcera působí na stejném trhu jako Sklárny Moravia a na rozdíl od nich energetickou dotaci dostala. Manažeři z Úsobrna jsou přesvědčeno, že kdyby na prodej kývli a jejich firma by se dostala pod křídla zahraničního vlastníka, pak by nárok na dotaci paradoxně získala i ona.

Proto se Sklárny Moravia rozhodly Ministerstvo průmyslu žalovat. Napadly zamítavé stanovisko k jejich žádosti a chtějí, aby soud přezkoumal i dotační výzvu.

„Ačkoliv je přezkum dotačních výzev obecně z přezkumu správních soudů vyloučen, platí na základě předchozího judikátu Nejvyššího správního soudu výjimka. Výzvu lze přezkoumat v případech, kdy dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v právním státě nepřípustná,“ upozorňuje advokát Hajdušek.

Úsobrnská sklárna se z krizových potíží dodnes definitivně nedostala. Od začátku letošního roku jí navíc opět stouply náklady na energie kvůli růstu regulovaných plateb za energie.

„K tomu cítíme dopady recese, naši odběratelé mají plné sklady naplněných lahví. Pokračujeme v krizovém řízení, finanční polštář máme vyčerpaný, situace dobrá není,“ říká ředitel Binko. A boj o přežití v Úsobrnu zdaleka není dobojován.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ale přesvědčeno, že podmínky pomoci českým firmám byly nastaveny férově. „Pravidla jednotného trhu Evropské unie původně neumožňovala poskytnout velkým firmám pomoc formou zastropování cen energií, proto pro ně připravilo MPO v roce 2022 dotační program. A vedle toho jsme připravili zastropování cen energií pro malé a střední podniky, u kterých to pravidla EU umožňovala,“ vysvětluje Petra Milcová z odboru komunikace, jak k rozdílnému přístupu k oběma kategoriím firem nakonec došlo.

Jak dodává, Evropská komise později svá pravidla aktualizovala tak, že umožnila zastropování cen i pro velké firmy. Podle toho česká vláda připravila další formu pomoci, nazvanou Dočasný cenový program, který počítal s cenovými stropy. „Tento program byl určen jak pro velké, tak i pro malé a střední podniky,“ říká mluvčí. „Zatímco pro malé a střední podniky nebylo čerpání podpory omezeno maximální možnou částkou, u podpory velkých podniků takové omezení bylo,“ dodává.

Velcí podnikatelé mohli podle evropských pravidel z obou programů čerpat „majetkový prospěch“ do částky dvou, čtyř, padesáti, sta či sto padesáti milionů eur, pokud splnili předepsané požadavky pro jednotlivé hranice.

„Maximální částka se vztahovala k čerpané podpoře dohromady –⁠ prostřednictvím zastropování i dotačního programu,“ vysvětluje Milcová. Velké firmy musí do konce letošního dubna zaslat na ministerstvo zprávu o posouzení nadměrného majetkového prospěchu a úřad bude hlášení kontrolovat.

Podle Milcové neví úřad kromě Skláren Moravia o žádné jiné žalobě na nastavení systému. Celkově firmy podaly na MPO 1041 žádostí o dotaci na nákupy elektřiny a plynu, z toho úřad schválil 933 žádostí v objemu 5,4 miliardy korun.

„Soudu jsme ke správní žalobě Skláren Moravia zaslali v červenci loňského roku své vyjádření. Nyní je třeba počkat na rozhodnutí,“ uzavírá mluvčí. Verdikt se dá čekat za několik měsíců.

Sklárny Moravia letos v lednu podaly na podmínky státní podpory také stížnost k Evropské komisi, ta má na rozhodování rok. Pokud jim český soud či Brusel dají za pravdu, hodlají žalovat český stát také o náhradu škody.