Selský rozum už nestačí. Stát pustí farmářům stamiliony na drony i roboty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Modernizace farem je jednou z cest, jak plnit ambiciózní cíle Green Dealu, ale také „úlitbou“ zemědělcům, kteří si navýšení dotací vyprotestovali v ulicích.

Podporu takzvaného precizního zemědělství spustí ještě letos stát v rámci intervence 33.73 Rozvoje venkova (dříve Program rozvoje venkova). Detailní pravidla investičních dotací se finalizují a ministerstvo je zveřejní během července.

„Příjem žádostí je plánován na říjen letošního roku, plánovaná alokace činí cca tři miliardy korun,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Neznamená to, že všechny tyto prostředky se rozdělí právě na systémy precizního zemědělství.

Přesto půjde o významnou podporu inovací v oboru a předpokládá se, že se na automatizaci a robotizaci farem (takzvané precizní zemědělství) rozdělí nejvíce peněz v historii. Kolik se vyčerpá, bude záležet na nastavení parametrů žádostí o tyto dotace a reálném zájmu zejména středních a větších podniků o nové technologie.

Především větší firmy po těchto dotacích v minulosti bažily a kritizovaly zrušení dotačního balíku 200 milionů korun na precizní zemědělství, nachystaného exministrem Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Program narazil u Evropské komise a těsně před startem se zrušil.

Podobně jako jeho předchůdce také současný šéf resortu Marek Výborný zařadil precizní zemědělství mezi své priority. O investicích mluvil v souvislosti s pomocí protestujícím zemědělcům. Ti na jedné straně bojují s vyššími cenami energií, pohonných hmot či surovin a na druhé straně prodávají své výrobky za historicky velmi nízké ceny.

„Chceme uplatňovat moderní principy precizního zemědělství, využívat moderní technologie, jako jsou drony nebo autonomní vozidla, která už se objevují v žádostech, a proto zařadíme tyto programy už letos a nebudeme čekat až na poslední rok,“ řekl letos v květnu ministr Výborný v rozhovoru pro SZ Byznys. Dodal však, že stát nebude dotovat traktory.

Stát podpoří například zařízení využívající družicové polohové systémy, jako jsou automatické řízení traktoru, polní roboty, systémy řízení sekcí ramen postřikovače, sekací rozmetadla nebo secí stroje, asistenční systémy pro ochranu zvířat, drony nebo investice do živočišné výroby, kam spadají zejména různé typy robotických zařízení – dojicí roboty, roboty pro odklizení kejdy, krmné roboty, apod.

Maximální částka na žadatele bude 30 milionů korun, rozpočet této pomoci na celé programové období je přibližně 10 miliard Kč. Dotace pokryje 40 procent nákladů, počítá se s navýšením o 10 procent u mladých začínajících zemědělců a o 10 procent u ekofarmářů.

„Zájem máme. Už jsme do toho dali dost peněz a tyto systémy bychom chtěli využívat ještě ve větší míře,“ říká předseda ZD Sloupnice Jaroslav Vaňous. „Je to cesta, jak eliminovat různé negativní vlivy zemědělství na životní prostředí. Díky bodové a zónové aplikaci látek je například možné snížit objem používané chemie. Pořizovací náklady jsou ale dnes vysoké,“ dodal. V tomto případě mluví o technologiích, které dokážou přesně a cíleně hnojit jednotlivé rostliny, což je jednak ekologické a také to šetří peníze za hnojiva, jejichž cena letí raketově vzhůru.

Družstvo, které hospodaří na třech tisících hektarech, už používá například pásové setí strip-till u kukuřice, kdy se půda neobdělává celoplošně, ale jen v pásech do meziplodin. Tento systém snižuje vodní i větrnou erozi a také spotřebu nafty.

Poměrně rozšířené je už v zemědělství využívání satelitních snímků, pomocí nichž lze předpovídat škody na poli, vypočítat optimální dávku hnojení či pesticidů a zpracovat aplikační mapy, které umožní hnojit či používat přípravky na ochranu rostlin lokálně a nikoliv plošně. Opět to vede k úsporám a snižování objemu chemie a hnojiv, což je zároveň cílem strategie Od zemědělce ke spotřebiteli, navázané na Green Deal.

Mezi zemědělci se v poslední době začínají rozšiřovat také drony. Ty menší pole jen monitorují a stojí vyšší desítky tisíc korun až nižší stovky tisíc. Velkých dronů zatím v Česku příliš není. Jejich cena se blíží k jednomu milionu korun, zato však už umí kromě monitoringu a analýzy půdy také aplikovat chemii nebo pevné látky na pole.

„Poslední tři roky je v praxi poměrně velký zájem o drony, přestože nejsou moc vyzkoušené. Překvapilo nás to. Mapují například hustotu zaplevelení, kterou z družic není možné tak přesně určit. Následně se provádí cílená aplikace přípravků na ochranu rostlin. Zároveň se čeká na novou generaci postřikovačů, vybavených kamerami, které budou samy umět detekovat plevel,“ popsal expert na precizní zemědělství Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Lukas.

Velké drony s rozpětím i 1,5 metru už mají v Česku své první majitele. Problém však podle Lukase je, že zákony zatím neumožňují aplikaci chemických látek z dronů, a to platí i o přípravcích proti hrabošům. Myslí si, že firmy by přitom měly zájem do těchto technologií investovat. Tento dron by mohl postupně sám například nasnímkovat pole poškozené hraboši, vytvořit aplikační mapu, případně v budoucnu rovnou části pole ošetřit. V případě většího poškození by informace mohl předat postřikovači a ten by konkrétní přípravek snadněji aplikoval na zemi.

Podle nedávné analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) využívá nějakou z technologií precizního zemědělství už 30 procent zemědělských podniků. Nejrozšířenější jsou systémy navádění a řízení soustav (23 procent oslovených). V menší míře se objevují systémy variabilní aplikace hnojiv (osm procent) či přípravků na ochranu rostlin (tři procenta), anebo technologie na zpracování půdy a zakládání porostů (devět procent). S drony pracují tři procenta z oslovených téměř šesti set podniků. Ale jen čtyři desetiny využívají roboty, hlavní překážkou v pořizování těchto technologií je nedostatek peněz na takovou investici.

Preciznímu zemědělství se na Seznam Zprávách ještě budeme v následujících týdnech podrobněji věnovat. Ukážeme si, jak se některé technologie používají v praxi na českých farmách. Nahlédneme do moderní mléčné farmy. Představíme si schopnosti zemědělských dronů a softwarových aplikací na řízení farem. Ukážeme si robota, který se stará o rajčata. Podíváme se, s jakým detailem je možné analyzovat satelitní snímky a k čemu se využívají. A také, v čem jsou dnes chytřejší polní stroje jako postřikovače, rozmetadla a traktory.