Článek
Novela Energetického zákona zvaná Lex OZE 2 zavádí od 1. července letošního roku možnost sdílení přebytků zelené elektřiny. Obchodníci k tomu chystají nové produkty a služby. Slibují je velcí dodavatelé ČEZ, PRE, E.ON, Centropol nebo Innogy, ale i řada menších hráčů.
Výkonné domovní elektrárny letos začaly tvořit přebytky už v únoru a s postupujícím jarem nadprodukce přibývá. Pro solárníky je to starost. Podle Karla Srdečného z poradenské společnosti Ecowatt zvládne solární domácnost spotřebovat často jen třetinu toho, co její draze pořízená elektrárna ročně vyrobí.
Přebytečnou energii dnes solárníci prodávají za relativně nízké ceny, nebo si ji „střádají“ u obchodníka v takzvané virtuální baterii, případně jim bez užitku odtéká do sítě. Sdílení přinese další alternativu.
„Virtuální baterie umožňuje uplatnit přebytky pouze v místě výroby a nelze s ní dodávat do dalších míst. Sdílení to umožňuje,“ vysvětluje ředitel obchodníka s energiemi Yello Michal Kulig.
Sdílení solární elektřiny
Přebytky z elektrárny, které se nespotřebují přímo u výrobce, nebo které nepojme jeho baterie, „přetékají“ do distribuční sítě. Novou možnost poskytne od léta 2024 sdílení elektřiny.
Podmínkou sdílení je registrace sdílejících členů komunity u Elektroenergetického datového centra (EDC). Stanou se tak „aktivními zákazníky“.
Odběrnému místu, které je příjemcem sdílení, obchodník neúčtuje za dodanou silovou elektřinu v objemu, v jakém ji výrobce dodal do sítě.
Většina příjemců sdílené elektřiny na celou svou spotřebu dál platí všechny regulované poplatky, spojené s dodávkou. Od poplatků na sdílenou elektřinu jsou osvobozeni účastníci sdílení v bytových domech, kde elektřina z domovní elektrárny nevstupuje do distribuční sítě a spotřebuje se na místě.
Další možností bude sdílení elektřiny v rámci větších energetických společenství, která mohou mít až tisíc členů. Přesné podmínky pro jejich fungování legislativci teprve tvoří.
Je však třeba zvážit, s kým se o vyrobenou solární elektřinu dělit. Často uváděný příklad, při němž by solárník posílal energii třeba z chaty do svého městského bytu, sousedům přes ulici nebo příbuzným do jiné obce, nemusí dávat smysl. Příjemce musí sdílený proud spotřebovat přesně v době, kdy přebytek vzniká.
„Sdílení bude vhodné jen pro některé odběratele. Například solárník, jemuž panely vyrábějí, když je v práci, může sdílet se sousedem, který je přes den doma s dětmi,“ říká Kulig.
Při sdílení bude množství elektřiny odesílané od výrobce k příjemci vyhodnocováno po čtvrthodinách. „Jinými slovy – co v daných 15 minutách vyrobím, to se musí během této čtvrthodiny v rámci skupiny sdílení spotřebovat. Nespotřebovaná energie odchází jako přetok zpět do sítě. Není možné to, co přes den fotovoltaika vyrobí, večer sdílením spotřebovat,“ dodává mluvčí skupiny E.ON Martina Slavíková.
Jednotlivci a společenství
Pro sdílení si majitel domovní fotovoltaiky bude moci sjednat až deset individuálních „odběratelů“. Případně se podílet na založení energetického společenství, které může mít až tisícovku účastníků, třeba i s více výrobnami. Příjemci šetří na silové elektřině: to, co „jejich solárník“ dodá do sítě, to mají zadarmo. Hradí ale i za tuto elektřinu regulované poplatky stejně jako za energii, kterou jim dodává obchodník.
Zvláštním případem je sdílení elektřiny v bytových domech, kde musí mít všechna odběrná místa vlastní elektroměry a společnou hlavní domovní pojistkovou nebo kabelovou skříň. Tady účastníci komunity nepoužívají rozvodnou síť, veškerá produkce domovní elektrárny se spotřebuje v místě. Za elektřinu vyrobenou na domě pak účastníci neplatí ani regulované poplatky.
Sdílení v domech je možné už od začátku letošního roku a zájem o ně rychle roste.
Nepůjde to hned
Sdílení s využitím distribuční sítě se může naplno rozjet až po spuštění Elektroenergetického datového centra (EDC) - speciálního operátora, který bude evidovat sdílenou výrobu a spotřebu. U EDC se musí registrovat jednotliví aktéři sdílení. „Dopředu domluvená skupina sdílení si už při registraci v EDC stanoví předem odsouhlasený, pevný alokační klíč, podle kterého se výroba bude přerozdělovat,“ říká Slavíková.
Zákon počítá se sdílením elektřiny od začátku prázdnin, EDC se ale má podle Ministerstva průmyslu a obchodu spustit až k prvnímu srpnu.
Zpočátku se rozjede hlavně individuální sdílení mezi solárníkem a několika spřátelenými odběrateli, na němž bude jednoduchá domluva. Fungování energetických společenství se má řídit speciální vyhláškou, která se teprve rodí. „Rychlým rozvojem komunit si nejsem moc jistý. Bude u nich dost administrativy a nutnost dohody, jak vyrobenou energii rozdělovat,“ říká Kulig.
Chytré a průběhové
Ani od začátku srpna ale se sdílením nepočítejte. Nutnou podmínkou pro všechny účastníky je elektroměr, schopný odečítat dodávku i spotřebu po čtvrthodinách. Distributoři dodávají průběhová měřidla dvojího typu, takzvané smart metery nebo měřidla typu B. „Obě zařízení mají z pohledu uživatele obdobné funkcionality a obě umožňují zapojit se v budoucnu do sdílení,“ říká Martina Slavíková.
Solárníci průběhové měřiče už mají, distributoři jim je montují při připojování elektráren do sítě. Odběratelé sdílené elektřiny budou mít nárok na výměnu. „Pro zákazníky zapojené do sdílení bude instalace průběhového měření automatická a zdarma,“ říká mluvčí skupiny PRE Karel Hanzelka.
Zájemce o sdílení se bude muset zaregistrovat v EDC. „Může se registrovat buď přímo, nebo přes svého dodavatele. Registrací se mu pak automaticky nastartuje i žádost o změnu měřidla na průběhové, kterou má na starosti distributor,“ vysvětluje Martina Slavíková z E.ON. EDC samo vyrozumí distributora, který s klientem zahájí výměnu.
Všechny tři distribuční firmy, jež na českém území působí – ČEZ, PRE a EG.D ze skupiny E.ON - na dotaz SZ Byznys ujistily, že mají zajištěno potřebné množství měřidel.
„Smart meterů máme v naší síti nainstalováno už 35 000, průběhových měřidel 70 tisíc. Masivnější roll out plánujeme v létě. Vede nás k tomu mimo jiné i legislativní povinnost, podle níž musíme smart metery postupně osadit všechna odběrná místa s odběrem nad šest MWh ročně, což na našem distribučním území představuje zhruba 250 tisíc měřidel do poloviny roku 2027. My jsme se ale rozhodli smart meterů do sítě implementovat ještě mnohem více, soustředit se budeme zejména na dvoutarifní odběrná místa,“ říká Slavíková. PRE počítá s montáží 350 tisíc nových měřidel do roku 2028.
Distributoři připravují objednávky a vybírají dodavatele, důraz při tom kladou i na úroveň kybernetické bezpečnosti jednotlivých typů.
O montáž průběhového elektroměru je možné žádat už dnes, bez ohledu na to, zda se chystáte elektřinu sdílet. Jde ale o nadstandardní službu, kterou distributoři zpoplatňují, klient tak musí počítat s několikatisícovým výdajem.
Jak rychle zájemce o sdílení nový elektroměr dostane? EG.D slibuje výměnu do tří měsíců od registrace u EDC. „V případě odběrných míst zapojených do komunitní energetiky počítáme s instalací ve lhůtě do 14 dnů, ale záležet bude samozřejmě i na počtu žádostí,“ říká Karel Hanzelka z PRE. ČEZ podle mluvčí Soni Holingerové zatím mění elektroměry do pěti dnů.
Otázka je, co s dnešními lhůtami udělá nápor registrací po spuštění EDC. „Myslím, že instalace průběhových měření bude reálná tak do dvou měsíců po podání žádosti. Spíše než dny a týdny čekám delší měsíce,“ varuje manažer obchodní firmy Centropol Jiří Matoušek.
Nepočítejte se ziskem
Sdílení nebude pro solárníky znamenat ohromující zisky a nepřinese ohromující úspory ani příjemcům. Energetická společenství a komunity v bytových domech mají fungovat přímo v neziskovém režimu. Obchodníci se ale chystají nabídnout s rozjezdem sdílení nové služby a produkty. Vidí v tom možnost ulovit nové zákazníky i získávat přesnější data o spotřebě. První nabídky už se objevují.
Malý dodavatel elektřiny Free for you, který nabízí klientům výkup solárních přebytků, přišel letos se speciální službou Elektřina od souseda. Elektřinu, která jeho klientovi s fotovoltaikou přeteče do sítě, odpočítá od dodávky do jiného odběrného místa. Obě strany musí být propojeny přes firemní aplikaci Energobanking.
Službu si už objednala obec Hostěradice na Znojemsku. „Na čistírně odpadních vod máme od října nainstalovanou 20kilowattovou elektrárnu. Pokud bude vyrábět přebytky, využijeme je pro obecní vodárnu,“ říká starosta Martin Vančura. Se sdílením však nemají Hostěradice zkušenost – fotovoltaika zatím vzhledem k roční době přebytky nevyrábí a je dimenzována tak, aby se většina spotřebovala v samotné čistírně.
Většina obchodníků s nabídkou nových služeb čeká na definitivní podobu legislativy a nechtějí o chystaných produktech zatím moc mluvit. Nasazení průběhových měřitel ale dává řadu nových možností, které se nemusí týkat jen sdílení.
„Obchodník může třeba dodávat zákazníkovi potřebnou analytiku k tomu, aby s přebytky zacházel co nejefektivněji,“ říká Matoušek z Centropolu. E.ON podle Slavíkové vyvíjí produkt založený na spotových cenách a dále produkt, který bude zvýhodňovat zákazníky v určitých časových intervalech.
Menší obchodník Tedom Energie zase chystá produkt cílený na komunitní energetiku. „Prověřujeme i možnosti, že bychom časem mohli nabídnout zapojení do decentralizované energetiky i majitelům rodinných domů,“ říká ředitel Jakub Odložilík. „Nové produkty a služby představíme v polovině letošního roku,“ slibuje – podobně jako řada dalších obchodníků – i mluvčí Innogy Pavel Grochál.
S přípravou na sdílení tak nemá smysl spěchat. Pokud majiteli solární elektrárny vyprší do léta dosavadní fixovaný produkt, může uzavřít nový časově neomezený kontrakt, elektřinu dál prodávat či skladovat ve virtuální baterii a počkat na to, co nového obchodníci v příštích měsících nabídnou.
