Ruská ekonomika na kolenou? Ani náhodou, jede díky zbrojení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko je docela zvyklé na to, že se jeho reprezentanti v zahraničí pohybují bez označení. Ruští sportovci kvůli sérii dopingových afér vystupují na mezinárodních soutěžích „samostatně“, ruští vojáci obsazovali ukrajinský poloostrov Krym jako jacísi „zelení mužíčci“.

Ruská ekonomika se nyní podle některých hlasů ocitá v situaci podobné dopujícím atletům, přičemž jejím podpůrným prostředkem je – válka.

Poté, co ruská armáda překročila 24. února 2022 dosavadní bojovou linii na severu, východě a jihu Ukrajiny a zahájila tak plnohodnotnou invazi do sousední země, začaly na ruské hospodářství poměrně brzy dopadat sankce ze strany západních států. Cílem bylo přimět Moskvu, aby se stáhla, což se ovšem nepodařilo.

Nejen že Rusko ovládá zhruba pětinu ukrajinského území, ale ruská ekonomika navzdory sankcím roste. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) loni stoupla o tři procenta a posílit by měla i letos, konkrétně o 2,6 procenta.

Ruský růst je ovšem do značné míry poháněn zbrojní výrobou, kterou západní sankce nedokázaly omezit. To je dané jednak tím, že si Rusko dokáže opatřit některé klíčové suroviny a součástky přes třetí země, jednak posílila obchodní výměna se zeměmi, které na úsilí Západu příliš nehledí, jako jsou Čína nebo Írán.

Letos mají ruské výdaje na zbrojení stoupnout meziročně o 60 procent. Měly by činit 10,8 bilionu rublů neboli rekordních šest procent hrubého domácího produktu. Ten ruská vláda letos čeká na 180 bilionů rublů (46,8 bilionu korun). Celkové výdaje státního rozpočtu letos Kreml plánuje na 36,6 bilionu rublů, zatímco příjmy předpokládá pouze na 35,1 bilionu rublů.

Pro ilustraci, sociální výdaje mají letos v Rusku činit 7,5 bilionu rublů.

„(Tato čísla) signalizují soustředěnost Ruska na válečné úsilí,“ uvedl minulý týden Bastian Giegerich, generální ředitel Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).

Podle Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW), který pro letošní a příští rok předpovídá ruské ekonomice růst o dvě procenta, může narůstající závislost na válečné výrobě Rusko vytrestat.

„Vzhledem k tomu, že konec války je v nedohlednu, bude nynější vzestupná trajektorie - do značné míry založená na válečném fiskálním stimulu - pravděpodobně po nějakou dobu pokračovat. A to navzdory tomu, že ekonomiku jednak sužuje sílící nedostatek pracovních sil, jednak technologicky zaostává kvůli západním sankcím,“ uvedli analytici WIIW.

„Nicméně, čím déle válka potrvá, tím závislejší bude ekonomika na zbrojních výdajích. Z toho plyne vyhlídka na stagnaci, nebo dokonce skutečnou krizi, až konflikt skončí,“ říká analýza WIIW.

S čím se ruská ekonomika také potýká, je akutní nedostatek pracovní síly. V loňském roce chybělo na pracovním trhu v Rusku 4,8 milionu lidí, přičemž nedostatek pracovní síly pociťovalo 91 procent ruských firem.

Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) je právě tento nedostatek jedním z cílů invaze na Ukrajinu, totiž zaplnit mezeru v pracovní síle lidmi z okupovaných oblastí Ukrajiny.

Ačkoli Rusko čelí mezinárodním sankcím téměř tak dlouho, jak trvá agrese proti Ukrajině, tamní ekonomika sice v prvním válečném roce 2022 klesla, ale loni už opět rostla a kladná čísla vývoje hrubého domácího produktu (HDP) předpovídají ekonomové Moskvě i pro roky letošní a příští.

„Pokud jde o otázku ruské ekonomiky a sankcí, mohu říci, že ruská ekonomika skutečně zatím z hlediska síly svého růstu překvapuje. Je také zřejmé, že Rusko je nyní válečná ekonomika. Je to válečná ekonomika, a to proto, že se v této ekonomice vyskytuje značný objem zbrojních výdajů, které podporují výrobu,“ řekla ve čtvrtek na tiskové konferenci mluvčí Mezinárodního měnového fondu Julie Kozack.

Schopnost Ruska obcházet sankce nutí jejich tvůrce, aby tento nástroj neustále upravovali. Tento týden přichází na řadu další opatření, zčásti jako reakce na smrt lídra ruské opozice Alexeje Navalného, který zemřel v ruské trestanecké kolonii minulý týden.

Spojené státy novou vlnou sankcí míří na více než 500 subjektů v Rusku a také zprostředkovatele ve třetích zemích. Podle amerického ministerstva financí půjde o největší jednorázovou sankci od ruské invaze na Ukrajinu před dvěma lety.

Přestože sankce podle evropských a amerických představitelů připravily ruskou ekonomiku od února 2022 o příjmy ve výši zhruba 400 miliard eur, míjí se s hlavním cílem, totiž zastavit invazi ruské armády proti Ukrajině.

Spíše než sankce namířené na Rusko však Ukrajina potřebuje další přímou pomoc Západu, zejména vojenskou. Na řadě je tak americký Kongres, kde se ve Sněmovně reprezentantů zasekl další balík pomoci, tentokrát v objemu 60 miliard dolarů.

„Střednědobá prognóza nevypadá pro ruskou ekonomiku dobře. Časový rámec však není úplně v souladu s tím, co by bylo třeba na bojišti,“ řekl pro Wall Street Journal zvláštní zmocněnec Evropské unie pro sankce David O’Sullivan.