Článek
V texaské poušti probíhá stavba Hvězdné brány. Zajištění peněz největšího AI projektu na světě jménem Stargate má na starosti šéf japonské investiční banky SoftBank, Masayoshi Son.
Finanční odpovědnost nad stavbou mnoha továren na umělou inteligenci, která je klíčová pro národní bezpečnost USA i udržení technologického náskoku před Čínou, získal muž pohybující se ve veřejném mínění někde mezi geniálním vizionářem a nekontrolovatelným hazardérem.
Masayoshi Son slíbil, že na stavbu projektu Stargate dodá hlavní část z celkové ceny 500 miliard dolarů (12 bilionů korun). Problémem však je, že se víra tohoto muže v pokrok často dostává do střetu s realitou, ne náhodou se jeho životopis jmenuje „Gambling Man“, tedy Hazardní hráč.
Sonovi přezdívají americká média někdy Mistr Yoda, někdy Ježíš Kristus a občas Napoleon. Postavy spojuje s předsedou představenstva Hvězdné brány ochota vést lidstvo do budoucnosti. Šéf SoftBank věří, že tvoří svět zítřka skrze divoké rozlévání miliard dolarů na všechny strany. Někdy vydělá, někdy prodělá.
„SoftBank si vybudovala za poslední roky reputaci agresivního investora s vysokou tolerancí k riziku, který vyhledává příležitosti v technologiích a dalších oblastech, které mají potenciál měnit svět a přinášet vysoké výnosy. Riziko velkých sázek na rostoucí odvětví a firmy tkví v tom, že řada firem vysoká očekávání nemusí naplnit a v černém scénáři se dokonce mohou ukázat jako slepá vývojová větev,“ komentuje pro SZ Byznys investiční strategii banky hlavní ekonom brokerské společnosti XTB Pavel Peterka.
Kde se vzal, tu se vzal
Masayoshi Son je původem korejský emigrant vyrůstající v Japonsku a následně studující v USA. Jeho otec se živil jako pašerák, lichvář, provozovatel hazardní herny a chovatel prasat. Sona dle jeho slov do dneška budí noční můry, po nichž v nose cítí zápach prasečích výkalů.
Dravost a ochota tohoto muže sázet na budoucnost svoje i cizí miliardy je neuvěřitelná. Díky svému vizionářství, ostrým loktům a ochotě riskovat dokázal v minulosti odhalit hodnotu firem Alibaba, Yahoo či Nvidia před tím, než si těchto gigantů všimla většina investorského světa.
V minulosti distribuoval software, investoval do raných internetových firem, provozoval širokopásmové připojení a prodával mobily. Nyní je prostřednictvím fondu SoftBank Vision Fund největším rizikovým investorem na světě. Za posledních dvacet let investoval nebo ovládal aktiva v hodnotě bilionu dolarů.
Na druhou stranu jeho touha stát v čele pokroku vedla i k hlubokým pádům. Na přelomu tisíciletí byl Son nejbohatším mužem na světě - přesně tři dny. Pak praskla tzv. dot.com bublina a on při tomto propadu technologických akcií přišel o 97 procent svého majetku. Později prodělal rovněž na investici do firmy WeWork v přepočtu 330 miliard korun.
Míra jeho ochoty riskovat zneklidňuje i takové byznysové střelce, jako je Elon Musk. Ten se na své sociální síti X nechal slyšet, že SoftBank nemá na slíbenou investici 500 miliard dolarů do Hvězdné brány peníze, prý mají zajištěno „pouhých“ deset miliard. Tato nepotvrzená informace zdvihla v USA nejedno obočí. Jenže na druhou stranu, stejně jako „Ježíš“ dokázal Son v minulosti opět povstat a dalšími miliardami dolarů získat zpět svou investorskou pozici.
„Agresivní strategie SoftBank stojí na tom, že doslova bombardují obrovskými investicemi celou řadu firem s vysokým potenciálem, jako jsou Nvidia, Uber nebo Revolut. Významná část investic dále proudí do startupů. Logika té strategie je, že přestože některé firmy nenaplní potenciál a mohou přinést pokles hodnoty investičního portfolia, tak jiné naopak mohou přinést raketový růst,“ vysvětluje Peterka.
Peníze jsou zadarmo
S investiční horskou dráhou, po níž se japonská banka od roku 1981 prohání, se pojí také Sonův specifický přístup k získávání peněz. Jeho kolegové tvrdí, že je závislý na pákovém efektu, tedy financování investic z malé části vlastním kapitálem a z většiny z cizích financí.
SoftBank hodně využívala skoro třicetileté období téměř nulových úrokových sazeb v Japonsku. Son si levně půjčoval, aby mohl velkoryse zaplatit za americká aktiva a získal tak miliardy na trhu podnikových dluhopisů. „Ty to nechápeš,“ řekl jednou jednomu rozčilenému kolegovi, „v Japonsku jsou peníze zadarmo.“
Když zakládal SoftBank Vision Fund, skrze nějž staví „Mistr Yoda“ pro lidstvo svou AI vizi, získal od saúdskoarabského prince Muhammada bin Salmána 45 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Masayoshi Son dle svých slov přesvědčil korunního šlechtice arabského království ke vkladu za 45 minut. Dravec našel dravce a oba zkrátka chtěli stát na špičce vývoje jako první.
Totéž lze říct o vztahu Sona a Donalda Trumpa, ačkoliv Stargate byl schválený ještě před Trumpovým nástupem do Bílého domu. Japonský „Ježíš“ nyní stojí v čele projektu, který má definovat technologickou budoucnost nejbohatší země na světě a pojí v něm síly nejsilnější hráči na tomto poli jako například OpenAI, Oracle, Microsoft či Nvidia.
V amerických médiích tak roste poptávka po odpovědích na otázky – nakolik je realizace projektu v jeho megalomanském rozsahu naplnitelná a dokážou ho dovést technologické špičky pod vedením šéfa SoftBank do cíle? Z hlediska investiční strategie Masayoshiho Sona nevyplývá ani jedna z odpovědí.
„Softbank se podle mě bude snažit využít podobné modely financování jako u jiných obřích infrastrukturních projektů, například jaderné elektrárny. Na jejich místě bych tlačil na to, aby společnost OpenAI nebyla výhradním uživatelem infrastruktury, protože budoucí příjmy z jejích služeb nejsou na rozdíl od elektráren garantované. Společnosti jako Antrophic ukazují, že specializací jejich AI na programování dokáží OpenAI výrazně konkurovat a prostředí je velmi dynamické. Návratnost Softbank investice je tak svázaná s budoucím úspěchem OpenAI,“ nabízí možnou odpověď pro SZ Byznys odborník na umělou inteligenci z ČVUT a firmy Recombee Pavel Kordík.
Všechno, všude, najednou
Stargate je jen jedním z mnoha obřích projektů AI, v nichž japonská banka operuje. Softbank je totiž také hlavním investorem ve firmě Arm, která v tuto chvíli navrhuje polovodičové čipy.
Dle listu Finacial Times společnost již v roce 2025 přejde od navrhování k výrobě vlastního procesoru. Firma by tak mohla narušit rovnováhu sil v polovodičovém průmyslu, jehož hodnota dosahuje 700 miliard dolarů, a Arm by se postavil do konkurenčního boje s některými z jeho největších zákazníků, jako je například Nvidia.
Právě návrháře a možná časem i výrobce čipů postavil Masayoshi Son do centra svých plánů na vlastní infrastrukturní síť umělé inteligence. Arm je spolu s Microsoftem a Nvidií také technologickým partnerem projektu Stargate. Tržní hodnota Armu se pohybuje kolem 130 miliard dolarů.
Další důležitou součástkou v Sonově konstrukci nového světa je OpenAI. Do startupu, který přišel s průlomovým modelem AI, SoftBank již stovky milionů dolarů investovala a v dalším kole chce investovat dalších 40 miliard.
Oba hráči společně v Japonsku staví podnik, jenž bude nabízet „služby umělé inteligence“. SoftBank se také blíží k akvizici výrobce čipů, neboli společnosti Ampere, kterou podporuje zase další z klíčových partnerů „Hvězdné brány“ – firma Oracle.
Všechno v hlavě Masayoshiho Sona zkrátka souvisí se vším a investice mu pomáhají vytvářet komplexní realitu, do níž se s ním možná skrze Hvězdnou bránu podívá za pár let celé lidstvo.
