Řetězce otestují, jestli lidé chtějí vracet petky

O zavedení zálohového systému například po vzoru Slovenska se v Česku diskutuje už roky. Ministerstvo životního prostředí chce letos představit legislativní rámec, který by umožnil spustit vratný systém nejen na petky a plechovky, ale i další výrobky – jako jsou třeba autobaterie.

„Připravujeme návrh legislativy pro zálohování vybraných nápojových obalů jakými jsou PET lahve a plechovky. Jeho konkrétní podobu bychom měli mít během letošního roku,“ uvedl resort.

Jistotu, že v Česku zálohový systém začne platit, však nikdo nemá. Zastánci upozorňují, že bez něj Česko nemá šanci splnit ekologické cíle Evropské unie.

V obchodech už se nicméně objevují různé „hybridní“ zálohovací systémy, na kterých si prodejci testují zákazníka.

V roce 2020 spustil prodej zálohovaných minerálek e-shop Košík ve spolupráci s Mattoni 1873. Ekologicky smýšlejícím zákazníkům šel naproti také konkurenční Rohlík.cz, který vedle minerálek se zálohou pět korun rozšířil spolupráci s hrstkou ekologicky zapálených firem, jako je výrobce veganského jídla Soyka a třebíčský výrobce nápojů ZON.

Z hlediska dopadů na trh zaplavený plasty jsou to marginální kroky. Žádný další velký prodejce se nepřidal. Až teď, kdy se ve vládě rodí první plány na zálohy, dává zastáncům vratných obalů další ochutnávku zálohování Lidl a Kaufland.

Oba řetěze spustí 23. února na svých třech prodejnách pilotní testovací automaty, kam mohou zákazníci odnést nápojové PET lahve a plechovky. Od teorie se tak přechází k praxi, protože podobné automaty by v budoucnu mohly být běžné ve většině obchodů. „Zákazníci si mohou systém sběru PET lahví a plechovek vyzkoušet dříve, než vstoupí v platnost,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Zákazník by měl však vědět, že o zálohování v tomto případě nejde. Řetězce nejsou domluveny s žádným výrobcem na tom, aby se jim obaly vracely a nejspíš se tedy sešrotují a odvezou do sběrného dvora. Obchodníci ze skupiny Schwarz tento fakt nezastírají. Je to spíš jakýsi simulátor vracení lahví v automatu. Zákazník se má se systémem naučit pracovat a pochopit, že je potřeba lahve nemačkat.

Kaufland s Lidlem jsou však dva největší obchodní řetězce v Česku a z jejich strany jde o silný impulz celému trhu. Dohromady mají tržby přes 120 miliard korun a silnou pozici na trhu, s níž mohou pomoci prosadit řešení, proti kterým se obchod už nevymezuje tak striktně jako dřív.

„Věříme, že pilotní projekt pomůže podpořit myšlenku zavedení zálohového systému v České republice a že se aktivně zapojí i naši zákazníci. Vzhledem k tomu, že v případě zavedení systému budou zákazníci primárně vracet nápojové obaly u obchodníků, je pro nás důležité, aby nastavení celého systému bylo maximálně zákaznicky přívětivé, “ řekl za Lidl jeho mluvčí Tomáš Myler.

Obě společnosti v budoucnu počítají s postupným rozšiřováním tohoto testovacího projektu do dalších prodejen. Řetězce tak získají cenné informace o nákupním chování a v praxi si například na základě toho mohou vypočítat, jaké skladové plochy obaly zaberou, jak náročná bude manipulace s nimi a jaké investice budou nutné do skladových ploch.

Ve třinácti zemích v Evropě, kde zálohový systém běží, zákazníci nakupují nápoje za cenu navýšenou o vratnou zálohu, která je například na Slovensku 15 eurocentů. Zákazníci v řetězcích ze skupiny Schwarz nehradí zálohy u zakoupených nápojů, ale jsou motivováni jinak. Za jejich vrácení do automatů získají slevy na nákup různého zboží.

Ředitel pro řízení sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí David Surý uvedl, že cirkulárním aktivitám obchodních řetězců fandí. „Díky tomuto pilotnímu projektu se racionálním způsobem ověří ochota zákazníků zlepšit sběr plechovek a PET lahví. Jeho výsledky pomohou při nastavování dalších opatření,“ řekl.

V diskuzích o možném zavádění zálohového systému se také mluví o manipulačním poplatku, který by obchodu kompenzoval náklady spojené například se sběrem a manipulací s obaly. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz vypracovaného pro Svaz obchodu a cestovního ruchu by spuštění systému stálo na 5,2 miliardy korun a dalších 1,3 miliardy korun by spolk jeho roční provoz. Přímé náklady zahrnují například nutné stavební úpravy do skladových prostor.

Podle dotazníkového šetření mezi členy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR by například obchody s plochou od 400 do 2500 metrů čtverečních mohlo stát rozšíření skladu na úkor prodejní plochy 350 tisíc korun. Pro obchody nad 2500 metrů čtverečních by se náklady zhruba zdvojnásobily.

Iniciativu pro zálohování, která prosazuje spuštění depozitního systému, miliardové částky překvapily. „Zarazilo nás, že je částka tak vysoká. Je to dvojnásobek toho, kolik platí jiné země, například Norsko,“ uvedla mluvčí Kristýna Havligerová.

Do studie však nebyly zahrnuty malé obchody typu sítě COOP, která má kolem 2500 prodejen v regionech a řadu z nich na venkově. Smysl však podle iniciativy má, aby se do systému zapojil celý maloobchod. Z průzkumu mezi obchodníky však vyplývá, že by si představovali výjimku pro prodejny do 400 metrů čtverečních.

Na Slovensku funguje zálohový systém od ledna 2022. Data za rok provozu ukazují, že je efektivnější, než se předpokládalo.

Zpětně se vrací 70 procent nápojových obalů (asi 820 milionů obalů), tedy asi o deset procent víc oproti plánům. Podle ředitele Správce zálohového systému na Slovensku Marián Áče se mimo jiné zásadně snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě.