Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zájem o rekvalifikace skokově roste. Lidé se díky nim mohou naučit něco zcela nového a také získat potřebné dokumenty. Podle dat Úřadu práce se minulý rok zájem meziročně zvedl téměř o sedmdesát procent. A zájemců přibývá i letos.
„Zájem o rekvalifikace i další formy aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce jednoznačně roste, podle březnových dat jsme podpořili více než dvojnásobek lidí než loni v březnu, u rekvalifikací potom o 67 % více,“ popisuje tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková s tím, že za první čtvrtletí tohoto roku se prostřednictvím úřadu rekvalifikovalo téměř 15 tisíc klientů. Celkem za celý rok 2024 nastoupilo na rekvalifikace 43 819 klientů, což je o 69 procent více než v roce 2023, kdy nastoupilo 25 982 lidí.
„Na nárůst má vliv několik faktorů. Mezi nejvýznamnější patří změny na pracovním trhu z důvodu celkového vývoje ekonomického prostředí vlivem postupující digitalizace a automatizace. Mění se požadavky zaměstnavatelů, ubývá rutinních pracovních pozic a roste poptávka po IT a technických profesích,“ vysvětluje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Dalším faktorem je vyšší aktivita Úřadu práce, který zvětšuje nabídku kurzů a zároveň zájemcům usnadňuje situaci – částečně i plně je financuje. Na vzdělávání úřad nabízí příspěvek až 50 000 Kč. Rekvalifikovat se ale lidé mohou také bez podpory úřadu.
„Technologická revoluce, zejména nástup umělé inteligence a automatizace, dramaticky mění způsob, jakým pracujeme – nikoli tím, že by nás připravila o práci, ale tím, že nás nutí dělat práci jinak. Vznikají úplně nové role, zatímco stávající profese procházejí zásadní proměnou. Firmy si to uvědomují, a proto v posledních letech výrazně zvyšují investice do upskillingu a reskillingu svých zaměstnanců,“ vysvětluje rostoucí zájem o rekvalifikaci ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Nejde podle něj jen o morální povinnost, ale o čistě pragmatickou nutnost – nedostatek vhodných talentů na trhu je jedním z hlavních limitů růstu a konkurenceschopnosti firem. Nárůst je podle něj obří, a to se do statistik nezapočítávají desítky tisíc dalších lidí, kteří se vzdělávají interně ve firmách bez státní podpory.
Kurzů je nespočet, zájem je o IT nebo řidičáky
Rekvalifikace se podle Pavlíkové na Úřadě práce dělí na rekvalifikace zajištěné, které jsou pro uchazeče bez práce a rekvalifikace zvolené, které mohou využívat i lidé, kteří pracují, ale uvažují o změně. Při jejich schvalování úřad posuzuje například možnost budoucího uplatnění v daném regionu nebo profil uchazeče.
„Zaměstnavatelé mají přirozeně větší zájem o uchazeče, u kterých v životopise vidí absolvovaný digitální kurz a probíhající či ukončenou rekvalifikaci,“ komentuje Pavlíková.
Podle Hauka je jakékoliv zvyšování kvalifikace pro zaměstnavatele zajímavé a zpravidla vždy dá přednost či zvýhodní lépe kvalifikovanějšího zaměstnance.
Jedním z nejčastějších kurzů, které u Úřadu práce lidé absolvují, jsou podle Pavlíkové kurzy českého jazyka pro cizince. Následují kurzy pro pracovníky v sociálních službách nebo žádosti o řidičské průkazy. Rekvalifikují se také uchazeči na obsluhu různých elektrovozíků a motovozíků, tedy například plošin, tahačů a vysokozdvižných vozíků.
„Naši klienti absolvují rekvalifikace také na strážné, floristy, sanitáře nebo prochází kurzy zaměřenými na získání certifikátů profesní způsobilosti, jako jsou svářečské průkazy či kurzy v oblasti řemesel. Oblíbené jsou také kurzy osobních služeb, tedy například pedikúra, manikúra nebo kosmetika, ale také účetnictví a tvorba webových stránek, aplikací nebo programování,“ vysvětluje.
Časté jsou prý také kurzy pro chůvy dětí do zahájení povinné školní docházky nebo studium pedagogiky pro asistenty pedagoga. Mezi populární kurzy patří i digitální dovednosti, ovládání PC a čím dál častěji i použití umělé inteligence.
„V oblasti kurzů digitálního vzdělávání se soustředíme zejména na dovednosti v oblasti IT a průmyslu 4.0. Největší zájem je právě již o umělou inteligenci – kurzy na toto téma obsadily 8 z 10 prvních příček podle počtu podaných přihlášek a zbývající dvě místa patří kurzům digitálního marketingu,“ dodává.
Podle generálního ředitele společnosti Randstad Česká republika Martina Jánského je největší zájem o digitální dovednosti, jako je obsluha počítačů, tvorba webových stránek, práce s umělou inteligencí a online marketing.
„Například kurzy digitální gramotnosti absolvovalo již přes 60 tisíc lidí. Kromě toho roste poptávka po kurzech v oblasti účetnictví, personalistiky a dalších administrativních oborů. Zájem se také rozšířil na netradiční oblasti, jako je jóga, tetování nebo létání s dronem,“ říká Jánský.
Kdo nejčastěji vyhledává rekvalifikaci
Čím dál častěji se rekvalifikují také lidé ve věku nad padesát let. V této kategorii podle Hauka zájem meziročně narostl o zhruba 40 procent.
„Vyšší zájem lidí starších 50 let je pochopitelný, svou roli hraje také demografický vývoj. Na pracovním trhu je stále více a více lidí v této věkové kategorii, přičemž její relativní podíl roste. Současně hraje roli pozdější věkový limit odchodu do důchodu. Lidé v padesáti letech mají před sebou ještě významnou část pracovního života a musí řešit svou další budoucnost. Zajímavá je i skutečnost, že „mladí padesátníci“ svůj celý pracovní život prožívají v tržním prostředí a jinak se staví k potřebnosti celoživotního vzdělávání než předchozí generace,“ uvádí Hauk.
Osoby ve věku přes 55 let Úřad práce zapojuje zejména projektem Věk není překážkou. Úředníci pomáhají také s tvorbou životopisu, přípravou na výběrové řízení nebo právě s vybráním vhodné rekvalifikace.
„Je klíčové tyto osoby motivovat k dalšímu vzdělávání, vzhledem ke svému věku to leckdy nepovažují za přínosné ani pro své budoucí uplatnění. Zároveň na trhu práce často bojují tito lidé s předsudky, například ohledně jejich flexibility nebo znalostí moderních technologií, s čímž také pomáháme,“ říká.
Vyšší zájem této věkové skupiny potvrzuje také Halbrštát, podle kterého je nárůst zájmu dokonce obrovský.
„Důvod je jednoduchý – mnoho z nich cítí, že pokud chtějí zůstat na trhu práce aktivní, musí se přizpůsobit technologickým změnám. A právě tato skupina často překvapuje svou vytrvalostí a odhodláním. V kombinaci se zkušenostmi z praxe se tak stávají cenným přínosem pro firmy, které dokáží překročit předsudky a dají těmto lidem příležitost,“ myslí si.
Rekvalifikují se hlavně ženy
Rekvalifikace podle Pavlíkové nejčastěji využívají lidé, kteří mění svůj profesní obor. A to například protože v jejich regionu už po jejich původní profesi není poptávka nebo chtějí povolání změnit kvůli zdraví. Práci si podle ní do roka nebo dříve najde 90 procent absolventů kurzů.
„Rekvalifikace absolvují také někteří zaměstnanci, kteří byli hromadně propouštěni, aby se co nejdříve vrátili na trh práce, stejně tak osoby, které mají horší podmínky na trhu práce, tedy osoby přes 55 let věku, osoby, které mají nízké vzdělání a osoby s nedostatečnou digitální gramotností,“ vysvětluje Pavlíková.
Co je to rekvalifikace a kdo na ni může získat příspěvek
Rekvalifikací se rozumí získání nové pracovní kvalifikace nebo zvýšení či prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování.
Úřad práce může rekvalifikaci poskytnout uchazečům, zájemcům evidovaným na Úřadu práce ČR, kteří splňují vstupní předpoklady pro daný rekvalifikační kurz, nebo uchazečům, zájemcům, kteří se aktivně snaží změnit svoji situaci na trhu práce, případně mají problém se se svou kvalifikací uplatnit. Vzdělávání proplatí plně nebo zčásti.
Zdroj: Úřad práce ČR
„Těžší to na trhu práce mají i ženy nebo osoby se zdravotním postižením. Zajímavým faktem je, že ženy tvoří přes 63 % všech zájemců o zvolené rekvalifikace a kurzy digitálního vzdělávání,“ dodává.
„Na doplnění a rozšiřování kvalifikace by měli myslet všichni, bez ohledu na to, zdali nyní zaměstnání mají, nebo ne. Zejména by si měli průběžně aktualizovat své znalosti o digitální dovednosti a použití umělé inteligence v praxi, kde jde vývoj velmi rychle dopředu,“ uzavírá.
