Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nadvýroba elektřiny je čím dál častějším jevem i na českém energetickém trhu. Přebytky tlačí ceny k nule nebo do záporných čísel. Rok 2024 přinesl meziročně o 180 hodin s minusovou cenou elektřiny více, celkem 314. Stejný trend pozorovalo nejen Česko, ale i ostatní státy Evropy. V Německu bylo loni 516 hodin s minusovou cenou, nejvíce jich však zaznamenalo Finsko, a to 880.
Příčinou je vysoká výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, pro kterou v danou chvíli neexistuje využití. V takovém případě se dá buď uložit do baterie a spotřebovat později, zmařit, nebo je možné snížit výrobu vypnutím obnovitelného zdroje. To se však provozovatelům elektráren nevyplatí, protože je jejich provoz v Česku i v Německu dotován.
Rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů (OZE) nestačí počet baterií k akumulaci proudu. „Dříve nebo později dosáhneme nějakého vrcholu a pak počet záporných hodin bude klesat. Bude možná větší počet hodin s levnější elektřinou, což bude pozitivní,“ popisuje předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Bude se totiž rozvíjet flexibilita, což znamená, že zdroje přizpůsobí svou výrobu poptávce, lidé se naučí zapínat spotřebiče tehdy, kdy to pro ně bude výhodné, a pokud elektřina nenajde uplatnění, uloží se do baterie. „Tento flexibilní odběr zvýší poptávku po záporné ceně, a tím se záporná cena stane kladnou,“ říká Chalupa.
Právě bateriová úložiště by měla přispívat ke snížení počtu hodin se zápornou cenou elektřiny. „Je však nutné si uvědomit, že Česká republika ve výstavbě velkokapacitních bateriových úložišť zaspala a těchto zařízení máme stále zoufale málo,“ říká Petr Foitl, výkonný ředitel Solar Global Energy, která staví solární elektrárny i baterie.
Loni činila celková kapacita bateriových úložišť v Česku celkem 1,95 GWh, z toho 0,5 GWh přibylo loni.
Zatím je veškerá tato akumulace propojena s výrobním zdrojem elektřiny. To by se však mělo změnit se začátkem účinnosti novely energetického zákona, která uzákoní samostatně stojící baterie bez připojení na výrobu. Úprava je však stále v legislativním procesu.
„Proto bude nějaký čas trvat, než se efekt baterií na trzích s elektřinou plně projeví. Na druhé straně podíl obnovitelných zdrojů elektřiny v Česku a okolí neustále roste, a proto lze v krátkodobém horizontu očekávat i častější výskyt záporných cen elektřiny,“ vysvětluje Foitl.
Podle ředitele Asociace pro akumulaci energie Jana Fouska se nedá přesně říct, kolik baterií by Česko potřebovalo, aby se ceny na burze ustálily. „Trhy jsou propojené a zejména v Německu, které má stovky GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, bývá velké množství nadvýroby elektřiny,“ popisuje Fousek.
Česko má však predikci vývoje kapacity baterií do roku 2040. V letošním roce by podle Analýzy zdrojové přiměřenosti provozovatele přenosové soustavy ČEPS měla narůst o 0,6 GWh, do konce dekády ČEPS počítá s téměř pěti GWh.
„K výraznému snížení ceny elektřiny často stačí jen několik desítek MW výkonu, což například baterie v domácnostech s přehledem zvládají,“ předpokládá Jan Hicl, spolumajitel a produktový ředitel společnosti Delta Green.
Překlenout období se zápornými či nulovými cenami elektřiny, nebo naopak s extrémně vysokými cenovými výkyvy totiž baterie dokážou. Vše však závisí na jejich kapacitě a spotřebě elektřiny. „Obecně platí, že v obdobích s nižší výrobou OZE bateriová úložiště dokážou pouze zmírnit dopad na koncového spotřebitele tím, že si elektřinu naakumulují v době nižších cen, například přes poledne, a následně ji využijí v době vyšších cen, například mezi 17. a 19. hodinou,“ vysvětluje Foitl. Podobně to funguje i v hodinách, kdy nefouká a nesvítí, tudíž je výroba z OZE minimální a cena komodity stoupá.
„To snižuje jeho poptávku právě v době, kdy je elektřiny nedostatek a cena vysoká. V extrémních případech, kdy je elektřina velmi drahá, může zákazník dokonce dodávat elektřinu zpět do sítě, čímž pomáhá zlevňovat celý systém,“ popisuje Hicl.
Je potřeba trochu zbrzdit budování OZE a je potřeba dohnat akumulaci a flexibilitu.
Tento model funguje, pokud má majitel baterie sjednané dodávky za spotovou cenu. Právě tento typ ceníku, který se odvíjí od aktuálního dění na trhu, mají často domácnosti a firmy s fotovoltaikou či edukovanější spotřebitelé. Záporné ceny ani krátkodobé extrémní nárůsty na spotovém trhu se totiž netýkají odběratelů s produkty uzavřenými na dobu neurčitou nebo s fixací.
Problémem však je, že obnovitelné zdroje se rozvíjejí daleko rychleji než akumulace. „Když to řeknu naplacato a velmi stručně, je potřeba trochu zbrzdit budování OZE a je potřeba dohnat akumulaci a flexibilitu,“ říká Fousek.
*Scénář nízké úrovně je konzervativní, zatímco scénář vysoké úrovně je progresivní
Platí to i v zemích, které jsou v akumulaci dál než Česko. Příkladem může být Německo, které mělo v roce 2023 5,9 GWh v bateriích a od té doby počet úložných zařízení ještě navýšilo. Oproti tomu stálo 251,2 TWh výroby z obnovitelných zdrojů, které pokryly více než polovinu německé produkce.
„To jsou stonásobky výroby, kterou plánuje mít Česko. Každý rok jsou v Německu přírůstky nového výkonu velké,“ dodává Fousek.
Upozorňuje však na to, že záporné ceny z trhu zcela nezmizí a k jejich redukci musí přispět i další faktory. „Bude záležet na tom, jak se budou stavět paroplynové elektrárny a jak se k tomu postaví v okolních zemích. Evropská komise tlačí členské země k rozvoji akumulace,“ popisuje Fousek. Dodává, že záleží i na tom, zda se do konce dekády stihne postavit 12 GW výkonu ve větrných a solárních elektrárnách, jak plánuje ČEPS.
