Hlavní obsah

Psychologická hranice padla. Rohlík už stojí víc než dvě koruny

Foto: Seznam Zprávy

Rohlík už není „nedotknutelný“. Řetězce začínají zdražovat jedno z největších lákadel. Na snímku nová cena z Albertu v Poděbradech.

Rohlík za cenu pod dvě koruny se stává minulostí. Některé řetězce totiž už překročily tuto psychologickou hranici. Za bochník chleba si po Novém roce někde zákazníci připlatí až šest korun.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Zdražování potravin, které začalo loni na podzim, ale bylo spíš selektivní a týkalo se jen vybraných položek, momentálně v obchodních řetězcích sílí.

Analýza cen potravin, kterou přinesou Seznam Zprávy v dalších dnech, naznačuje, že začíná plošné zdražování, jaké Češi dlouho nepamatují. V dalších týdnech a měsících si toho nejspíš všimne každý, kdo nakupuje.

„Ceny potravin se v důsledku mnoha faktorů, jakými jsou například zvyšující se ceny surovin, energií, personálu, ale například i obalových materiálů, budou v průběhu ledna navyšovat. Nárůst očekáváme dle jednotlivých kategorií komodit v rozmezí 5–15 procent v průměru,“ připustila mluvčí Billy Dana Bratánková.

Mnoho položek už dle zjištění redakce přecenila síť obchodů Albert a mnohdy nejde jen o kosmetické úpravy, ale o skutečné cenové pohyby o několik korun.

Psychologické lákadlo

Řetězce se dokonce nebojí překročit takzvané psychologické ceny a navyšují ceny zboží, kde dlouhodobě drží nízkou marži proto, aby se staly návnadou pro více zákazníků, kteří nakoupí také jiné zboží.

Například obyčejný tukový rohlík se ještě loni nikdo neodvážil prodávat za dvě koruny a více. Tato hranice s Novým rokem padla.

Obchodní řetězce Albert a Billa v minulých dnech cenu rohlíku zvedly z 1,90 na 2,30 koruny. Rychle tím zareagovaly na krok Kauflandu, který rohlík na tuto cenu zdražil 27. prosince. Byl to přitom Kaufland, který loni v rámci tvrdého konkurenčního boje podstřelil cenu rohlíku na 1,50 Kč a vysloužil si tím tvrdou kritiku pekařů.

„Vnímáme současnou situaci na trhu, kdy rostou nejen ceny vstupních surovin, energií či nákladů na logistiku, ale také lidské práce. V důsledku toho dochází i k navýšení ceny regionálního pečiva,“ zdůvodnila nyní mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Některé cenové skoky u pečiva, jehož ceny navyšuje zejména drahá pšenice, náklady na dopravu (auta vozí vzduch) a energie na vytápění pecí, překvapí ještě víc.

Chléb Šumava v poděbradském supermarketu Albert zdražil za poslední dva měsíce o šest korun, z 28,90 na 34,90 koruny. Za kaiserku natural zákazníci ve stejném obchodě zaplatí 4,50 Kč, což je o 60 haléřů víc. Nahoru jdou i ceny privátních značek, které jsou obchodníci schopni většinou víc držet na uzdě. Toastový chléb Albert zdražil o dvě koruny na 25,90.

„Celý pekárenský segment je pod velkým tlakem rostoucích nákladů na energie, pšenici a další suroviny, ale také na lidskou práci. Tento tlak je ještě vyšší u malých pekáren, které mají rukodělnou výrobu a velký podíl lidské práce. U běžného pečiva a konkrétně u rohlíku u nás dochází ke změně cen a promítnutí rostoucích nákladů poprvé od listopadu 2016,“ reagoval mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček.

Diskontní řetězce jako Penny Market a Lidl navyšují ceny pomaleji, ale i v jejich regálech už některé potraviny zdražují.

Chléb Šumava v Lidlu zdražil za dva měsíce o korunu na 29,90 Kč. O jednu korunu na 17,90 obchod také zvedl Lidl cenu za balení Mozzarella Classic, deset vajec velikosti „M“ z chovu na podestýlce zase zdražilo ze 32,90 na 34,90 koruny.

Ne jeden velký, ale více malých skoků

Za některé pečivo nebo sladkosti si připlatí také zákazníci Penny Marketu, kde například stoupla cena kaiserky z 3,60 Kč na 4,50 Kč a tyčinka Twix zdražila o korunu na 14,90 Kč.

Je ale zřejmé, že některé řetězce nepřipustí najednou výrazné zdražení, které v případě některých mlékáren a jiných potravinářů může v letošním roce přesáhnout deset procent. Takové navýšení je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu pravidlem spíš u velkých potravinářských firem.

Zdražovat se však může nikoliv najednou, ale v několika vlnách, připustil prezident svazu Tomáš Prouza. Ano, přesně takto to od dominantních dodavatelů slyšíme, zkouší to velmi důrazně, a když obchody navýšení odmítnou jako přehnaně vysoké, tak to zkouší po částech.

Naproti tomu ceny privátních značek, které jsou typické pro diskonty (třeba Lidl má přes 90 procent vlastních značek), se podle něj zatím drží na nižší úrovni, protože si obchody hlídají, aby nedocházelo k umělému navyšování cen.

Doporučované