Článek
„Pokud by všichni psi přešli k nutričně vyvážené veganské stravě, ušetřilo by se tolik jídla, které by nakrmilo třicet nejchudších zemí světa,“ říká profesor Univerzity ve Winchesteru Andrew Knight v rozhovoru pro SZ Byznys.
Tento britský veterinář, vegan a obhájce etiky zvířat se netají názory, které budou u části publika neoblíbené. A další lidé mu budou nadšeně tleskat. Tvrdí totiž, že domácí psi a kočky mohou být stejně spokojení a minimálně stejně zdraví, pokud konvenční krmiva s masem nahradí čistě rostlinnou stravou.
„Neexistují žádná zdravotní rizika přechodu zvířat na rostlinnou stravu, pokud je nutričně vyvážená,“ shrnul své dosavadní poznatky z řady studií. Podle něj jsou na tom se zdravím psi-vegani minimálně stejně dobře nebo dokonce lépe než ti, kteří jsou vyživováni konvenční nebo syrovou stravou, založenou na mase.
Knight své poznatky opírá o několik prací. Na části z nich se sám podílel. Jedna z kanadských studií, která zkoumala několik let přes tisíc psů, dospěla k závěru, že psi na rostlinné stravě žijí v průměru o půl druhého roku déle. U koček se to neprokázalo.
„Studie ukazují, že je několik málo oblastí, ve kterých jsou na tom psi a kočky na rostlinné stravě lépe. Ve většině oblastí jsou na tom stejně jako zvířata živená konvenčními krmivy. A nejsou žádné oblasti, kdy jsou na tom hůř,“ tvrdí zastánce rostlinné stravy, která roste na oblibě.
Ve většině oblastí jsou na tom psi a kočky stejně jako zvířata živená konvenčními krmivy. A nejsou žádné oblasti, kdy jsou na tom hůř.
Má s tím své osobní zkušenosti. Zatímco před dvěma lety k němu kvůli poradenství s rostlinnou novinkou chodili výrobci krmiv jednou za tři měsíce, nyní je to jednou za tři týdny. Roste totiž také počet vegetariánů, veganů a flexitariánů (kteří jedí maso jen svátečně a často z etických chovů), kteří rostlinnou stravu chtějí i pro své mazlíčky.
Veganskou dietou se podle odhadů, zveřejněných v magazínu New Scientist Live, stravuje 1,6 procenta psů a méně než 1 procento koček.
Místo myši zeleninu
„Představa veganských koček je ještě nepochopitelnější. Tito přirození masožravci, kteří loví myši, ptáky a hmyz, totiž nutně potřebují určité živiny, obsažené pouze v mase,“ uvádí časopis New Scientist Live. Jednou z nich je aminokyselina taurin, která není v rostlinách a kterou kočky neumí nahradit. Také potřebují ve stravě zdroj kyseliny atrachidonové, který je obsažen hlavně ve zvířecím tuku.
„Jejich metabolismus není uzpůsobený k přeměně karotenoidů z rostlin na vitamín A, takže jej musí získávat z živočišných zdrojů, a také preferují živočišnou formu vitamínu D zvanou cholekalciferol před rostlinnou formou ergokalciferolu,“ píše se v časopisu.
Kočky také získávají většinu své energie z aminokyselin a tuků místo glukózy z potravy, což znamená, že mají mnohem vyšší požadavky na bílkoviny a tuky než psi. Potřebné živiny získávají divoké kočky především tím, že požírají jiná zvířata.
Podle Andrew Knighta se však tyto potřeby u koček dají nahradit pomocí rostlinné stravy a doplňků. Uvádí, že maso pro kočky se běžně fortifikuje syntetickým taurinem (aminokyselina, obsažená např. ve tkáních a svalech) kvůli tomu, že teplo při pasterizaci ničí spoustu přirozeně se vyskytujícího proteinu.
„Žádný živočišný druh nemá zvláštní potřebu masa ani konkrétních přísad,“ říká Knight. Důležité je podle něj doplnit zvířatům vhodný soubor živin a to platí i o dalších masožravých domácích zvířatech, jako jsou fretky, hadi a ještěrky. Ze studií podle něj vyplývá, že zvířata na veganské stravě byla stejně spokojená jako na konvenční stravě.
Zdůrazňuje, že je důležité, aby tato dieta byla v souladu se standardy vydávanými organizacemi, jako je Evropská federace průmyslu krmiv pro domácí zvířata (EPFIF). Některé studie totiž prokázaly, že jsou krmiva, která standardy nesplňují a obsahují například stopy masa, přičemž to neuvádějí ve složení a také některé proteiny, na které jsou psi a kočky alergické.
Očekáváme nárůst tohoto trendu, byť zatím v malém měřítku.
„Jedním z nejčastějších rizik konvenční stravy jsou alergeny ze zvířecího masa například v hovězím, jehněčím a kuřecím. Jeden z nejčastějších problémů psů s kůží pochází především z těchto krmiv,“ říká Knight.
Zvířecí krmiva jsou celosvětově velkým byznysem, na kterém se podílejí i české firmy. Globálně v roce 2021 podle zprávy společnosti Grand View Research trh dosáhl odhadem 98,5 miliardy amerických dolarů. Analýza odhaduje, že do roku 2028 bude růst každoročně o 4,9 procenta. Důvodem je rostoucí počet domácích zvířat, zvyšující se standardy péče i povědomí o správné výživě.
Trend, který není vidět
„Poptávka po vegetariánských krmivech skutečně existuje, neboť spotřebitelé odráží své návyky také do návyků svých mazlíčků,“ říká Karolína Čápová, produktová ředitelka českého výrobce krmiv Vafo Group. Firma je známá například díky značkám Brit a Carnilove.
Firma se sama do tohoto segmentu pouští. Vyvinula své první receptury pro psy na bázi vysoce stravitelných rostlinných proteinů a aminokyselin. Receptury jsou se sníženým obsahem masa nebo zcela bez masa. „Očekáváme nárůst tohoto trendu, byť zatím v malém měřítku. V souladu s naší filozofií zaměřenou na maximální zdraví našich mazlíčků na něj budeme v budoucnu reagovat produktovou nabídkou,“ dodala.
Další český výrobce Yoggies naopak maso považuje za základ stravy domácích zvířat. „Ctíme základní potřebu psa, kdy je masožravec a nemá-li zdravotní problém, doporučujeme krmiva a pestrou potravu založenou na mase,“ říká ředitel společnosti Jiří Švihálek.
Některým nemocným zvířatům, která mají například vylučovací dietu nebo onemocnění ledvin, však podle něj rostlinné kompletní krmivo prospívá, a firma proto bezmasé granule nabízí.
Celkové prodeje rostlinných krmiv nejsou nijak oslňující. Česká síť 340 zverimexů Super zoo je ani nemá v nabídce. „Pozorujeme občasný zájem ze strany zákazníků, ale jedná se pouze o jednotlivce. Většina našich zákazníků v současné době vyhledává krmiva z kvalitních a také lokálních surovin,“ říká provozní ředitel Luboš Rejchrt.
