Zapomeňte na papírové peníze. Centrální banky chystají digitální hotovost

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V digitální éře probíhá stále víc transakcí bez hotovosti. V internetových obchodech se dají koupit potraviny, oděvy, pračky i elektromobily a také v tradičních obchodech se platí elektronickými penězi prostřednictvím mobilního telefonu nebo platební karty.

„Mladá generace nebude chtít používat papírovou hotovost. A digitální měna je zabezpečený systém, který bude chránit soukromí občanů. Digitální peníze by navíc mohly být pojištěné jako bankovní vklady,“ řekl pro SZ Byznys centrální bankéř, který se v České národní bance digitálními měnami zabýval, ale nepřál si zveřejnit jméno kvůli citlivosti tématu.

Elektronické peníze, jimiž všichni platíme, už dnes neprocesují jen obchodní banky, jako tomu bylo od 80. let minulého století. Jsou to velmi často technologické platformy, jako například čínská Alibaba nebo americké firmy Google Pay či Apple Pay a PayPal, které v aplikacích zprostředkovávají obrovské množství plateb.

Soukromé firmy však peníze samy i vytvářejí. Buď tím, že poskytují úvěry, nebo například v podobě tzv. stablecoinů, které jsou založeny na technologii decentralizované databáze podobně jako kryptoměny, ale chtějí být stabilní jako tradiční měny. Nejdál zatím zašla sociální síť Meta/Facebook, jež se pokoušela vytvořit vlastní měnu, kterou by mohly platit miliardy jejích uživatelů.

Tento překotný vývoj, kdy význam hotovosti klesá, ohrožuje moc centrálních bank, které se snaží, aby velké technologické firmy nepřevzaly nad penězi kontrolu. Pracují proto na vytvoření vlastních digitálních měn (CBDC), které by mohli používat místo papírové hotovosti občané: měly by být bezpečnější a rychlejší při platbách doma i do zahraničí a také anonymní jako hotovost. Zjednodušeně řečeno, lidé by mohli mít účet nejen u České spořitelny nebo jiné komerční banky, ale i přímo u centrální banky.

Podle švýcarské Banky pro mezinárodní platby, která je „bankou centrálních bank“, existují při použití digitálních a programovatelných peněz výrazně pozitivní synergie se státem i veřejnými rozpočty. „Mince by mohla být naprogramovaná tak, že při placení určitého zboží by byly automaticky nastaveny odvody DPH či daně z příjmů. Z každé koruny by se tak odváděly daně přímo do státního rozpočtu a výrazně by se zjednodušila administrativa. To je ale ještě budoucnost,“ dodal centrální bankéř.

Velkým motivem zavádění digitálních měn je pro centrální banky také efektivnější provádění měnové politiky a řízení ekonomiky. Centrální banka by mohla na digitální měně nastavovat pozitivní i negativní úrokové sazby, a stahovat tím peníze z oběhu, nebo naopak jich do oběhu pouštět víc. Firmy i občané by tak například během krize byli nuceni investovat a utrácet, aby ekonomika z krize vyšla rychleji. Efektivněji by bylo možné zkrotit inflaci.

Na digitálním euru výrazně pracuje Evropská centrální banka, která by měla už na jaře představit první nástin toho, jak by to mohlo fungovat.

Je to stejná revoluce, jako když se na konci 19. století zaváděly jako doplněk ke zlatým a stříbrným mincím papírové bankovky, které tehdy lidé odmítali jako nebezpečnou novinku a byli přesvědčeni, že přivodí při platbách problémy.

V této revoluci je přitom i výrazná česká stopa. Britská ClearBank, ve které je velkým akcionářem tuzemská největší investiční skupina PPF, spolupracuje s anglickou centrální bankou na vývoji digitální měny CBDC a uvažuje také o vlastní digitální měně.

„Zaměřujeme se na vývoj nových forem plateb pomocí digitálních aktiv, protože máme veškerou platební infrastrukturu. Kromě stablecoinů jsou to digitální měny centrálních bank, které využívají digitální tokeny jako účinnější platební prostředek. Nemluvím tady o hazardu s bitcoiny, mluvím o řádném rozvoji platebního styku,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys šéf ClearBank Charles McManus.

Změnu ve finančním světě nazývá „Kodak moment“, protože celý obor tradičního tisku se přes noc změnil vynálezem digitálního tisku. „Nabízíme teď běžný účet, virtuální účet, spořicí účet a v budoucnu bychom mohli nabídnout i digitální účet, na němž byste mohli mít v digitální peněžence stablecoin ClearBank,“ dodal k plánům o vlastní elektronické měně.

Extrémním příkladem státu, kde se přestává používat hotovost, je Švédsko. Švédové jsou mistry světa ve využití elektronických peněz, což však s sebou nese i rizika.

Hotovost je totiž anonymní a znamená občanskou svobodu. Nikdo nezjistí, co si zákazník kupuje. Naproti tomu elektronické peníze drží na svých účtech obchodní banky a technologické společnosti, které chtějí vědět, za co zákazníci peníze utrácejí. Získaná soukromá data používají k tomu, aby zvýšily svůj zisk, ty otrlejší firmy s daty pak přímo obchodují.

Když hotovost zmizí, elektronické peníze už nepůjdou snadno vyměnit za zcela bezpečné a anonymní veřejné peníze, tedy hotovost. Zákazníci či občané se mohou dostat do pasti, kdy nad nimi budou mít emitenti peněz, obchodní banky i další soukromé firmy ještě větší moc než dosud.

Dalším problémem je stabilita samotného systému. Vytvořením účtů v centrální bance by mohly o vklady přicházet obchodní banky. Lidé by si jednoduše mohli říct, že centrální banka je bezpečnější než obchodní, a všechna svá depozita převést. „Z tohoto důvodu by se mohla úložka v centrální bance omezit například hranicí milionu korun,“ dodal centrální bankéř z ČNB.

Česká národní banka vydala na sklonku roku publikaci Digitální peníze centrálních bank, která je výstupem pracovní skupiny k digitálním měnám a upozorňuje na další rizika. Zavedení digitální měny „by mohlo představovat jen drobný a nepříliš viditelný krok k další etatizaci (zestátňování, pozn. red.) ekonomiky ve formě převodu části aktivit soukromého sektoru a jeho zodpovědnosti na stát, zde na centrální banku“.

Podle závěrů studie by v budoucnu mohly vzniknout po zavedení CBDC „tlaky na rozšíření aktivit centrální banky o úvěrování a podporu různých prioritních společenských cílů, například boj s klimatickými změnami, nerovností, podpora bydlení mladých, zajišťování prostředků na stáří“. Jinými slovy, další tlak na financování státního dluhu vydáváním nových peněz, což přispívá k inflaci.

„Obecně je postoj ČNB spíše rezervovaný,“ shrnuje poradce bankovní rady ČNB Jakub Matějů, který působí na společném pracovišti Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI).

Digitální věk je pro banky turbulentní. Na burzách mají obecně nižší hodnotu než firmy z jiných oborů (to se netýká Česka, kde prosperují výtečně). Hrozí jim střet s globálními giganty jako Amazon, Google, Microsoft, PayPal a Spotify, které mají výrazně lepší ekonomický model. Bankám se zatím moc transformace na digitální IT firmy nedaří.

Kdo však tuto transformaci zvládne, může se těšit na tučné zisky. Pro Česko je útěchou, že má pár nadějných bankovních projektů, například zmíněnou britskou ClearBank.