Přehledně: Zemědělci protestují, Češi se prý mají bát „nekvalitních dovozů“

Čeští zemědělci s výjimkou menších sedláků z Asociace soukromých zemědělců se přidávají k celoevropským protestům. Jsou volným pokračováním loňských akcí, které vyvrcholily složením fůry hnoje před budovu vlády v Praze.

O co jde zemědělcům tento rok? Jak už avizovali v pozvánce na akci, bojují „proti nekvalitě z dovozu“ a kritizují také byrokracii z Bruselu.

V následujících bodech si shrneme, o co se v protestech hraje a jaké jsou pozice jednotlivých aktérů.

„Naše problémy nikdo neřeší a EU nám jen přidělává další starosti,“ postěžoval si prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Naráží přitom na dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur, kterou ještě musí schválit sedmadvacítka, a také chystanou asociační dohodu s Ukrajinou. To jsou dva hlavní důvody protestů.

Akci organizují zejména dvě nejsilnější zemědělské organizace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Agrární komora ČR a Zemědělský svaz.

Do bloku zemí Mercosur patří Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay. Dohoda počítá s tím, že se obchod mezi EU a tímto celkem liberalizuje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zásadně se sníží cla na průmyslové i zemědělské zboží.

Pro země, jako jsou Česko a Německo, je dohoda výhodná díky silnému zastoupení průmyslu a česká vláda ji proto vítá. Nakonec otočil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který byl zpočátku proti. Dá se to vysvětlit snahou podpořit průmysl v těžkých dobách, kdy se nedaří Německu coby nejdůležitějšímu obchodnímu partneru České republiky a kdy je na obzoru celní válka s USA.

„Pokud jde o Mercosur, vedli jsme debatu a kolegové byli ujištěni, že je to otázka strategického zájmu a konkurenceschopnosti celé Evropy vůči USA, vůči státům Mercosuru, Latinské Americe,“ řekl ministr České televizi.

Zároveň připomněl, že pojistkou proti obávané záplavě dovozů potravin z Jižní Ameriky jsou také kvóty. Stanovují stropy, kolik se bude moci ročně importovat do EU sóji, masa, cukru a jiného zboží.

O kvótách však agrárníci nemluví, třebaže jsou poměrně přísné a představují jednu z hlavních pojistek, aby se liberalizace nevymkla z rukou. Jak popsala redakce SZ Byznys, třeba kvóta u drůbežího masa je 180 tisíc tun, což představuje 1,2 procenta aktuální spotřeby masa celé EU.

„Čeští zemědělci už mají s dovozy z Ukrajiny špatné zkušenosti z doby, kdy v této zemi vypukla válka, a nechtějí je opakovat,“ varuje šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha. Mluví o přívalu levných obilovin a olejnin a také o zakázaných látkách, které v nich odhalily evropské dozorové orgány. A také o kolapsu trhu, který tyto dovozy způsobily.

Je pravda, že válka na Ukrajině ve svém počátku vyvolala enormní výkyvy v cenách obilí. V roce 2022 nejprve obrovsky zdražilo, ale v roce 2023 přišel strmý pád. Kdo neprodal včas, přišel na hůl. Výkyvy v průměrných cenách potravinářské pšenice ve výkupu zachycuje následující graf.

Někteří zemědělci měli kvůli dočasnému přetlaku nejen ukrajinského obilí, ale také obilí z Ruska na evropském trhu problém prodat své zásoby na skladě. Problém to byl na začátku války, kdy Rusko Ukrajinu odřízlo od černomořských přístavů a námořních koridorů. To už je minulost, Ukrajina už déle než rok opět využívá námořní trasy a komodity nekončí v EU.

Problém po invazi měli zemědělci proto, že enormně vzrostly náklady spojené s prvovýrobou. Ceny hnojiv, osiv i postřiků vyletěly kvůli drahým energiím a v důsledku celkové inflace musely jít nahoru také mzdy.

Vysoké pořizovací náklady na jedné straně a nízké prodejní ceny obilí a olejnin na druhé straně skutečně zemědělcům uškodily. Výkupní ceny neodpovídají vynaloženým nákladům. V roce 2015 se tuna pšenice prodávala za 4100 Kč, nyní je to kolem 5500 Kč, přitom náklady vzrostly několikanásobně.

Ale bylo by nefér ukazovat na Ukrajinu. Podle Oty Gärtnera, obchodního ředitele společnosti Top Ekos, která prodává úrodu českých farmářů do zahraničí, je agrární zboží z EU méně konkurenceschopné na světovém trhu, protože kvůli vysokým nákladům evropští zemědělci neumí nabídnout tak nízké ceny.

„Pro představu: pokud je vyhlášen tendr na pšenici do Egypta, tak ruská pšenice skoro vždy z pohledu ceny poráží pšenici z EU. Mohou za to vysoké vstupy v Evropě,“ říká Gärtner. Rusko je ve světovém exportu obilnin silnější než Ukrajina a má větší vliv na ceny na globálním trhu.

Podle obchodníka už dnes není velký přetlak obilnin a olejnin z Ukrajiny v Evropské unii. Pro tamní firmy je ekonomicky výhodnější odvézt zboží do světa přes přístav v Oděse.

Někteří zemědělci opakovaně do éteru vypouštějí zprávy o nekvalitních obilovinách a olejninách z Ukrajiny a třetích zemí, zakázaných látkách nebo v hormonech v mase.

„U potravin z třetích zemí inspektoři z dozorových orgánů nacházejí pravidelně stopy pesticidů, které jsou v Evropě zakázané už řadu let. Chov hospodářských zvířat rozhodně neodpovídá evropským představám o pohodě zvířat. V těchto zemích se také často využívají při výkrmu zvířat růstové hormony,“ varuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Podobná tvrzení jsou v rozporu s výsledky, které přinášejí české kontrolní orgány. Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla kontroly v tržní síti v letech 2023 a 2024. U obilovin (pšenice, špalda, kukuřice, žito, ječmen) hodnotila 57 šarží, všechny vyhověly. U mlýnských výrobků (mouky a vločky) byl jediný nevyhovující vzorek z celkem 37. Inspekce hodnotila přítomnost více než 400 druhů reziduí pesticidů, mykotoxiny a těžké kovy.

U drůbeže v laboratoři nevyhovělo osm vzorků ze 75 odebraných vzorků z Ukrajiny. Důvodem byla bakteriální kontaminace, mj. výskyt salmonely.

To je na první pohled hodně, ale podle mluvčího inspekce Pavla Kopřivy drůbež z Ukrajiny dramaticky nevybočuje ve srovnání s dalšími významnými dovozci, jako jsou Polsko, Slovensko či Maďarsko. Právě z Polska přitom do Česka míří podstatně větší množství kuřecího masa.

„Podíl záchytů odpovídal záchytům z podobně významných trhů. Nedá se říct, že by byl v případě Ukrajiny vyšší podíl záchytů nevyhovujících vzorků,“ sdělil SZ Byznys mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Státní veterinární správa v roce 2023 zkontrolovala 223 tun masa z Ukrajiny, z toho 19,5 tuny vrátila zpět kvůli pochybením. V roce 2024 bylo z 30 tun vše bez závad.

„Pravidla pro dovoz drůbežího masa ze třetích zemí jsou v EU harmonizovaná a na unijní trh může být legálně dovezeno jedině drůbeží maso od zpracovatelů schválených Evropskou komisí,“ říká mluvčí veterinářů Petr Vorlíček.

Navzdory tomu Agrární komora ČR v minulosti tvrdila, že produkce vajec a drůbeže na Ukrajině nesplňuje stejné standardy a doporučila vyhnout se dovozovým výrobkům ze států mimo EU, jmenovitě i z Ukrajiny.

„Zákazník to ale vždy nemusí poznat, protože leckdy dochází k přebalování zboží v Polsku či na Slovensku, a tím i k fiktivní změně původu,“ psala Agrární komora v roce 2023 na svém profilu na síti Facebook. Veterináři však upozorňují, že přebalování masa je legální a je to obvyklý postup.

I tento kontrolní orgán tvrdí, že podíl nálezů u masa z Ukrajiny nijak nepřevyšoval nálezy u drůbeže z jiných zemí. Kontroly na přítomnost hormonů ukázaly, že všechny odebrané vzorky byly v pořádku.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu byl loni zisk v sektoru 15,4 miliardy korun, v roce 2023 revidované výsledky ukázaly zisk 10,9 miliardy korun.

Zemědělský svaz vylíčil kondici zemědělství v mnohem tmavších barvách. Podle jeho průzkumu bylo loni 40 procent zemědělců ve ztrátě nebo na nule. A zisk dosáhl „jen“ 3,7 miliardy korun.

„České zemědělství rozhodně není ve špatné kondici, od vstupu do EU nikdy nevykázalo ztrátu,“ hodnotí Tomáš Maier z České zemědělské univerzity. „Rok 2024 nebyl ničím atypický s výjimkou ovoce,“ poukázal na mrazy, které ovocnářům zdecimovaly úrodu.

„Podnikatelský důchod, tedy zisk zemědělství, se v Česku v posledních minimálně deseti letech pohyboval nad deseti miliardami korun. Sektoru obecně se daří, což ale neznamená, že se to týká všech podniků, jsou zde i ztrátové firmy,“ dodal.