Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco administrativa Donalda Trumpa usiluje o snížení obchodního deficitu Spojených států v oblasti zboží, řada sankcionovaných zemí – včetně Evropské unie – čelí opačné situaci v sektoru služeb, kde naopak vykazují schodek ve prospěch USA. Amerika je jejich největším vývozcem na světě, přebytek v této oblasti činil v roce 2024 globálně zhruba 300 miliard dolarů, tedy necelých 7 bilionů korun.
Velkou část tohoto exportu poskytují americké firmy digitálně. Vždy, když obyvatel některé z evropských zemí vyhledá na Google otevírací dobu restaurace, na Instagram nahraje fotku či si zaplatí více úložného prostoru na cloudech systému Microsoft, posílá peníze přímo, či nepřímo do USA.
EU vyvezla v roce 2023 do USA služby v hodnotě 319 miliard eur a dovezla z USA služby v hodnotě 427 miliard eur. Výsledkem byl pro EU deficit obchodu se službami v přepočtu 2,7 bilionu korun.
Právě z perspektivy deficitu a velikosti trhu se službami hrozí Unie vysokými pokutami vůči technologickým gigantům, jako je Apple či Google. Podle oficiálních vyjádření unijní představitelé doufají, že se jim s vedením Spojených států podaří dohodnout. Podle šéfa americké obchodní komory v ČR, Westona Staceyho, je dohoda s USA lepší než další vyhrocení celní války.
„Cílem Americké obchodní komory je najít cestu k nové rovnováze v transatlantických hospodářských vztazích, která bude založena na zvýšených investicích do rozvoje vyspělých technologií na obou stranách Atlantiku. Velké digitální společnosti jsou hlavními investory do špičkových digitálních technologií, jako je AI a kvantová technologie. Zdražení jejich působení v Evropě sníží šanci, že tento vývoj budou provádět zde. Rádi bychom Evropu požádali, aby nezvyšovala škody, které již transatlantické technologické spolupráci vznikly,“ říká pro SZ Byznys Stacey.
Postihnutí technologického průmyslu by podle něj prohloubilo spor s Trumpovou administrativou.
„USA v minulosti měly pocit, že regulace digitálních služeb ze strany EU je nespravedlivá. To přispělo k zavedení amerických cel, která Evropa považuje za nespravedlivá. Pokud nyní EU odpoví dalšími cly, budou to Američané opět pociťovat jako neférové. Tím se sníží pravděpodobnost, že tamní veřejnost bude tlačit na americkou administrativu, aby svá cla zrušila, a zvýší se pravděpodobnost, že se roztočí spirála, která poškodí obě ekonomiky,“ předkládá černý scénář šéf komory.
Brusel už v minulosti postihoval americký technologický průmysl. Evropská unie již více než deset let stíhá největší společnosti ze Silicon Valley za monopolizační obchodní praktiky, slabou ochranu osobních údajů a laxní politiku moderování obsahu.
Evropský dohled na digitální obry vedl ke změnám ve fungování jejich produktů. Například Google změnil způsob zobrazování výsledků vyhledávání, Apple upravil svůj App Store a Meta kvůli pravidlům EU upravila Instagram a Facebook.
Obehrát svého spoluhráče
Vzhledem k tomu, že státy sedmadvacítky nemají ucelený daňový systém, volí technologické giganty ze Spojených států jako svá evropská sídla země s nejlepšími podmínkami pro svůj byznys. Odsud služby distribuují do zbytku Evropy. Příkladem jsou v tomto kontextu Lucembursko či Irsko. Ve druhé zmíněné zemi sídlí evropské centrály firem Apple, Google či Meta. Po brexitu je také Irsko (spolu s Maltou) poslední anglicky mluvící unijní člen.
„V rámci EU si členské státy dosud konkurují svými daňovými režimy, což umožňuje technologickým gigantům přesouvat zisky do jurisdikcí s nízkým zdaněním. Tento stav je třeba změnit tak, aby daně byly odváděny tam, kde skutečně vznikají zisky, tedy zpravidla tam, kde se uskutečňují obchodní aktivity a generují příjmy,“ vysvětluje pro SZ Byznys ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj Tereza Tůmová.
Zneužívání nejednotných pravidel Unie pro platbu daní potvrzuje i ředitel PPC Profits Tomáš Čupr (shoda jmen se zakladatelem Rohlik Group).
Trumpova cla na Seznam Zprávách
Americký prezident Donald Trump ve středu večer 2. dubna 2025 oznámil tvrdá cla na zboží z téměř celého světa. Cla poškodí i Evropskou unii a především její průmysl, na kterém stojí i Česká republika. Akcie a trhy reagovaly okamžitým propadem.
Seznam Zprávy publikovaly články, analýzy a rozhovory k tomuto tématu. Zde vám přinášíme ty nejdůležitější.
„Američtí technologičtí giganti dlouhodobě využívají nejednotnosti daňových pravidel v EU. Díky tomu si mohou optimalizovat své daňové povinnosti – často tím způsobem, že generují zisky napříč Evropou, ale daně platí převážně v zemích s nejvýhodnějším daňovým režimem. Právně je to v pořádku, ale z pohledu férové hospodářské soutěže to vyvolává pochybnosti. Zvlášť když uvážíme, že malé a střední evropské firmy žádný takový manévrovací prostor nemají,“ říká odborník pro SZ Byznys.
Přestože se Unie snaží tyto korporace regulovat skrze například Akt o digitálních trzích, žádný jednotný předpis o specifickém zdanění online platforem EU nemá. Jak pro SZ Byznys upozorňuje expert na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Šmejkal, pokud má dojít ke spravedlivé podobě přístupu amerických technologických obrů na unijní trh, měla by vzniknout právě univerzální regulace platná pro celou Unii, aby nemohly společnosti odkudkoliv nejednoty Unie zneužívat.
„EU by tak jako dosud měla hledat univerzální regulaci a reagovat svými nařízeními na negativní jevy, které nové formy podnikání a jednání firem v online prostoru přináší. Je správné chránit férovou soutěž a je správné platit daně tam, kde se vydělává, v tom není nic proti nějaké zemi nebo konkrétní firmě,“ předkládá expert svou perspektivu pro SZ Byznys s tím, že je potřeba vyladit takové podoby regulace, které udělají více užitku než škody.
„Což není, zejména v těch dynamických digitálních odvětvích, snadné. Osobně považuji například unijní Akt o digitálních trzích nebo Akt o AI za smělé pokusy včas preventivně odchytat některá očekávatelná negativa moderních technologií.“
Klacek v ruce
Poté, co Trump uvalil cla na dovoz oceli a hliníku ve výši 25 procent, na dovoz aut ve výši 25 procent a 20 procent na všechno ostatní zboží, je právě evropský útok na digitální služby z USA jednou z očekávaných odpovědí EU. Podle Šmejkala by ale Evropa neměla jednat ukvapeně.
„Zatím je třeba jednat a spíše hrozit než rovnou reagovat nějakým eskalujícím opatřením. Poučit se u jednoho z velkých US prezidentů Theodora Roosevelta: Mluvit klidně, ba tiše, ale v ruce mít velký klacek. To je asi momentálně nejlepší taktika pro EU. Škody, které by mohla EU utrpět při nějakých dalších opatřeních ze strany USA, jsou určitě velké. USA dodávají řadu špičkových technologií, čipy i celá zařízení včetně těch vojenských, které Unie zatím neumí sama rychle nahradit,“ dodává expert.
