Článek
Ve škole by to byla lepší trojka. Náchylnost českých firem vůči platební neschopnosti tedy v průměru není tak velká, jak by se vzhledem k lavině špatných ekonomických zpráv z poslední doby mohlo zdát. Ale může být hůř, zvlášť v některých sektorech.
Vyplývá to z nového „indexu stability firem“, který začala publikovat zdejší pobočka Mezinárodní obchodní komory (ICC). Za celou podnikovou sféru jí vyšla v třetím čtvrtletí startovní hodnota 5,9. Číslo se měří na škále od jedné do deseti a každý další kvartál se bude aktualizovat. Čím vyšší hodnota, tím lépe.
Vstupní data pro index vycházejí z dat společností CRIF, Coface a Dun & Bradstreet, které se na posuzování finančního zdraví podniků dlouhodobě specializují. Do nového měření přispěly každá vlastním hodnocením ze svých databází, které jinak nejsou veřejně přístupné.
„Index vznikl jako reakce na rostoucí volatilitu ekonomického prostředí, slabý výkon české ekonomiky a zvyšující se počet insolvencí,“ uvádí k premiéře produktu předseda dozorčí rady ICC ČR a bývalý ředitel české pobočky Coface Ján Čarný.
Data zahrnují 350 tisíc tuzemských firem. Sledují se u nich parametry jako objem závazků po splatnosti, celková zadluženost vůči velikosti aktiv, transakční data ohledně platební morálky, ale i další neveřejné poznatky, které si CRIF, Coface a Dun & Bradstreet o firmách vedou a které firmy poskytují jen jim.
Největším přínosem indexu bude podle Čarného dlouhodobá řada, která ukáže, jak se kondice zdejší ekonomiky zlepšuje nebo zhoršuje. Druhým přínosem je porovnání napříč obory, které už teď ukazuje velké rozdíly.
Spoleh je na těžbu a energetiku, gastru a speditérům hrozí problémy
Desítka v indexu vyjadřuje hypotetickou situaci, kdy žádná firma nemá žádné finanční problémy. Když se firmy rozdělí podle oblastí, se kterými pracuje oficiální státní a unijní statistika, nejlepší hodnoty vykazuje energetika a těžba – tedy obory, kterým v Česku dominují velké a známé podnikatelské skupiny spravované známými miliardáři.
Naopak nejrizikověji se jeví logistika a sektor ubytování, stravování a pohostinství. Ve všech případech jde o obory, pro které je typická velká rozdrobenost a také jsou od covidu pod silným ekonomickým tlakem.
„Nízká hodnota indexu nutně neznamená, že jsou firmy v sektoru před krachem, ale že se u nich vyskytují částečné potíže o něco častěji než u firem v sektoru s vyšší hodnotou,“ dodává k indexu ekonom Petr Bartoň, se kterým tvůrci spolupracují jako s odborným konzultantem.
Hodnotu indexu Bartoň pro zjednodušení interpretuje jako „schopnost přežít do dalšího dne“. Za pozitivní zprávu bere, že počáteční hodnota za všechny podniky dohromady je v horní polovině vytyčeného intervalu. To by mělo ukazovat, že odolnost zdejší ekonomiky zůstává na solidní úrovni.
Rozdíl mezi vítězi a poraženými Bartoň i Čarný vysvětlují tím, co se v jednotlivých oborech děje. I když energetika prochází kvůli Green Dealu velkým přerodem, probíhá to bez signálů, že by někdo krachoval. Změny se konají uvnitř firem, bez toho, že by nutně někdo musel z kola ven, navíc sektor jako celek má za sebou rekordně dobré roky rekordních cen energií.
„V logistice naopak probíhá selekce,“ míní Bartoň. Čarný vidí další rizikový faktor u přepravních a skladovacích firem v tom, že pandemie covidu „akcelerovala vznik nových kapacit“ a ty nyní zůstávají částečně nevyužité. V gastronomii už k pročištění došlo během covidu a těsně po něm, náročnost ale trvá kvůli zdražování vstupů na straně jedné a kvůli útlumu spotřebitelské poptávky na straně druhé.
Nelehké časy v logistice potvrzují i veřejně dostupná data od portálu CRIF, který statistiku firemních i osobních bankrotů dlouhodobě sleduje. Podle něj letos v Česku za prvních deset měsíců zkrachovalo celkem 578 společností, o šest více než loni. V odvětví dopravy a skladování byla čísla – v přepočtu na celkový počet firem v této kategorii – nejhorší.
Podle Čarného se může užitečnost nového indexu ukázat v návaznosti na to, co se děje v Německu, kam dlouhodobě směřuje třetina tuzemského vývozu a odkud také pochází velké množství zdejších investorů. Oficiální data v Německu počítají pro letošní rok s dalším mírným propadem ekonomiky, stejně jako loni, což těžko zůstane v Česku bez odezvy.
Německý statistický úřad minulý týden uvedl, že v říjnu do insolvence spadlo o 23 procent podniků víc než před rokem a že dvouciferný růst trvá od začátku roku. Podle jiné zprávy německé centrální banky hrozí další vlna v příštím roce, a to jednak kvůli kumulaci ekonomických tlaků a jednak kvůli konci ochranných mechanismů zavedených během covidu.
„Data o německém průmyslu ukazují, že jeho vrchol nastal už v roce 2017. Od té doby je vidět trvalý sestup. Problémy jsou tam už sedm let, nyní vidíme jen dodatečné zhoršení. Index 5,9 je tedy vlastně dobrou zprávou o stabilitě českých firem. Ale do budoucna může klesnout,“ odhaduje Čarný.
