Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nelegální trh s přípravky na ochranu rostlin je celosvětový problém a Česko v tom není výjimkou. Každoroční operace Europolu zvaná Silver Axe v rámci více než třiceti zemí včetně Česka loni odhalila 2040 tun nelegálních pesticidů – šlo o dosud největší objem.
V tuzemsku se černý trh podle Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) odhaduje na zhruba 14 až 15 procent, tedy zhruba na jednu miliardu korun. Čísla jsou pravděpodobně velmi nepřesná, i tak jde však o alarmující objem.
„Neregulované látky mohou být mimořádně nebezpečné pro životní prostředí a lidské zdraví. Používání levnějších, nelegálních a nevyhovujících produktů vedlo k devastaci polí a dalších ekosystémů, jako jsou včelí populace,“ píše organizace CropLife zastupující velké výrobce agrochemie, jako je Bayer, Corteva, BASF a další.
„Utajované chemikálie“ se dovážejí ze třetích zemí, z Velké Británie, Číny, Egypta či USA, ale zčásti se míchají přímo v Evropské unii. Černé postřiky se prodávají zemědělcům přímo na poli, ale i na internetu.
Stát zdaleka tak velký problém v oficiálních číslech nevidí. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) ve své zprávě o činnosti za rok 2023 zjistil z 642 kontrol nakládání s pesticidy pouze 16 porušení, tedy 2,5 procenta. Část z hříšníků použila nepovolené přípravky, případně chemii použila do nepovolené plodiny.
Lze předpokládat, že v souvislosti s úbytkem povolených účinných látek se budou někteří zemědělci snažit tento výpadek nahradit z nelegálních zdrojů.
Kontrol však přibývá, protože se v Evropské unii zakazují účinné látky, u nichž často chybí adekvátní náhrada.
„Lze předpokládat, že v souvislosti s úbytkem povolených účinných látek se budou někteří zemědělci snažit tento výpadek nahradit z nelegálních zdrojů. Z tohoto důvodu je snahou ÚKZÚZ zprůhlednit legální toky přípravků a vše ostatní postihovat,“ sdělila mluvčí úřadu Ivana Kršková.
Pesticidy se budou značit jako léky
Loni v září se zavedl nový systém značení pomocí 2D kódů, který je podobný značení léků v lékárnách. Povinnost označit balení přípravků na ochranu rostlin mají distributoři a výrobci, kteří údaje zanášejí do digitálního úložiště. V praxi to má zajistit dohledatelnost u všech aplikací, ať už se problémy vyskytnou v potravním řetězci, na poli nebo v pitné vodě, kde se v některých případech nacházejí rezidua pesticidů.
Kromě tohoto systému se s novou Společnou zemědělskou politikou spustil systém elektronické evidence pro zemědělce, kteří musejí každý měsíc hlásit, které látky na poli aplikovali, na jaké půdní bloky, v jakém objemu, šarži, expiraci a další údaje. „Dříve se to podávalo jednou za rok. Nyní máte velký prostor udělat tam spoustu chyb. Je těžké, aby to sedělo přesně na litr,“ říká farmář z Jilemnice Milan Soukup.
Zatím se systém vztahuje na zemědělce nad 200 hektarů, v příštím roce na výměry od sto hektarů a od roku 2026 bude systém povinný pro všechny.
Oba zmíněné systémy se navíc mají propojit a farmář by tak měl po aplikaci chemie na poli do 24 hodin pomocí mobilu sejmout 2D kód na konkrétním přípravku a provést detailní zápis, co, kde a v jakém objemu použil.
Toho se však někteří farmáři obávají. „Dnes je běžná praxe, že se používají postřiky nad rámec povoleného objemu. Jinak to nejde, pokud nechcete přijít o plodinu, protože alternativy zakázaných látek jsou méně účinné,“ řekl SZ Byznys zemědělec ze středních Čech, který chtěl zůstat v anonymitě.
„Je velmi jednoduché zakazovat účinné látky, ale zemědělce to nutí, aby stříkali častěji,“ potvrzuje Milan Soukup. To však bývá proti pravidlům, která stanovují v průměru maximálně jednu či dvě aplikace za celou vegetaci. Aby se na to nepřišlo, tak se použitá látka rozepíše místo do řepky třeba na pšenici, případně se použije přípravek registrovaný na kukuřici třeba do máku.
Jestliže se propojí systém 2D kódů u přípravků na ochranu rostlin s evidencí, kterou už nyní vyplňují farmáři, podobné zastírací manévry už nebudou možné.
Některým zemědělcům se nelíbí zejména to, že jsou na mušce kontrolorů zase oni. „Nápad je dobrý, ale vylije se dítě i s vaničkou. Opět nám hrozí úřední šikana. Máte třeba sto různých lahviček z několika objednávek a někdo si vymyslí, že každou z nich budete pomocí QR kódu evidovat,“ řekl zmíněný farmář ze středních Čech s poukazem na bobtnající byrokracii.
„Je to, jako kdyby si zákazník měl kontrolovat každou lahev alkoholu, zda není pančovaná. Zase se šlape po zemědělcích, ale většina kupuje přípravky v dobré víře. Podle mě černý trh ukazuje na selhání kontrolních orgánů a státní správy,“ uvedl.
Herbicidy vs. pesticidy
Pesticidy jsou chemické látky, které se v zemědělství užívají proti celé řadě škůdců - ať už hmyzu, plevelům nebo třeba houbám.
Pesticidy určené specificky k hubení rostlin jsou pak označovány jako herbicidy.
EU se snaží některé pesticidy nahradit alternativami šetrnějšími k životnímu prostředí, jenže zemědělci si často stěžují, že jde o méně účinné varianty.
Pak musejí postřik opakovat častěji, což je často proti pravidlům, a navíc pak také hrozí, že si škůdci, ať už živočišní nebo rostlinní, vypěstují proti přípravku odolnost.
