Článek
Z českého trhu s energiemi se během krize téměř vytratili takzvaní energetičtí šmejdi. Tedy zprostředkovatelé, kteří nekalými praktikami nutili lidem nové smlouvy na dodávku elektřiny či plynu.
„Energetickým šmejdům vyschl rybník. Po loňském růstu cen většina dodavatelů nechtěla nabírat nové klienty, se zprostředkovateli přestávali spolupracovat,“ vysvětluje jeden z důvodů Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu, který má na starosti mimo jiné ochranu zákazníků energetických firem.
Marketingový ředitel dodavatelské firmy Centropol Jiří Matoušek upozorňuje, že energetická krize manipulátorům jeden trik přeci jen přihrála. „V minulém roce se například hojně medializovalo, že zprostředkovatelé obcházeli domácnosti a říkali lidem: váš dodavatel bude končit, protože je energetická krize,“ líčí.
Kromě faktu, že energošmejdům omezila revír neochota přeživších dodavatelů přijímat nové zákazníky, zapůsobila i nová legislativa. Začátkem roku 2022 byl novelizován energetický zákon, který zvýšil ochranu zákazníků před nekalými praktikami. Mimo jiné zavedl povinný registr zprostředkovatelů, jimž ERÚ při porušení pravidel může snadno odebrat licenci. A dále rozšířil možnosti zákazníků vypovídat smlouvy bez sankcí.
Miliardy u zprostředkovatelů
Nový zákon sice nekalému jednání úplně nezamezil, ale případů je méně než dřív. Dokládá to i statistika stížností, jež chodí na ERÚ. Přestože celkově počet podání vzrostl, stížnosti na šmejdy téměř vymizely.
Loni spotřebitelé na ERÚ poslali přes 22 tisíc podání. Šlo o dvojnásobný růst proti předkrizovým letům. Ale zatímco dřív si lidé stěžovali hlavně na drsné metody zprostředkovatelů, nyní si stěžují spíš na problémy se zálohami, vyúčtováním a celkově s růstem cen. „Toho se ve druhém pololetí loňského roku týkala už takřka polovina z celkového počtu dotazů,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Matoušek upozorňuje, že energošmejdi zůstanou na trhu tak dlouho, dokud od nich obchodníci budou smlouvy přijímat. Centropol spolupracuje podle Matouška jen s cenovými srovnávači, které do zprostředkovatelské branže rovněž spadají.
„Dovolil bych si vyzvat všechny dodavatele, aby se zprostředkovateli – pokud to nejsou srovnávací portály – ideálně ukončili činnost, aby je nepodporovali. Dlouhá zkušenost liberalizovaného trhu ukázala, že zvlášť zprostředkovatelé, kteří navštěvují domácnosti, nejsou řiditelní, nejsou dobře kontrolovatelní,“ řekl Matoušek.
Zprostředkovatelský segment podle něj v minulých letech vázal v podobě provizí až miliardy korun, které v důsledku platí ve svých fakturách zákazníci. „Zprostředkovatelé tak z trhu odčerpávali peníze. Doufám, že se tyto doby už nikdy nevrátí,“ řekl Matoušek.
Šéfové Centropolu by se nebránili ani dalšímu zpřísnění regulace zprostředkovatelské branže. „Například v podobě, kdy každý zprostředkovatel musí zákazníky upozornit na to, že za podpis smlouvy pobírá provizi. Tím by se dál zvýšila transparentnost,“ říká Matoušek.
Nesplněné sliby
V ochraně zákazníků má stát stále rezervy. Zatím nebyly naplněny sliby, které dávali politici po předloňském pádu firmy Bohemia Energy, kdy skončilo ze dne na den v režimu dodávky poslední instance téměř milion zákazníků.
Noví dodavatelé pro ně museli narychlo nakupovat energie v době, kdy se ceny na velkoobchodním trhu prudce zvedaly. Na řadu měsíců to ovlivnilo celý dodavatelský trh. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely se krach Bohemia Energy v říjnu 2021 stal jednou z příčin, proč dnes platí Češi za elektřinu vzhledem ke svým příjmům nejvíc z celé Evropy.
Podle Matouška by se proto při budoucích dalších změnách energetického zákona měla zavést pro dodavatele povinnost, prokázat určitou kapitálovou přiměřenost. „Dodavatelé by měli mít povinnost reportovat, že mají zasmluvněný dostatečný odběr elektřiny pro své zákazníky. A prokazovat dostatečné finanční zajištění,“ říká manažer Centropolu.
Další oblast, která by podle něj ochranu zákazníků posílila, je zpřehlednění nabízených produktů. „Neměli bychom asi omezovat produkty ani kreativitu dodavatelů při jejich vytváření. Ale měli bychom jako dodavatelé povinně zákazníky přesně informovat, jaký produkt je sjednáván,“ uvedl.
Zákazník by měl mít v okamžiku podpisu jasno v tom, na jak dlouho smlouvu uzavírá a za jakých podmínek. Zda je kontrakt na určité období, zda je na toto období fixována pevná cena, kdy má dodavatel možnost cenu změnit, kdy se může klient ze smlouvy vyvázat bez sankcí a jakou má k dispozici výpovědní dobu.
