Pokladny jsou z pravěku. Česká „sámoška“ na to jde jinak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Covid pomohl rozvoji automatických prodejen s non-stop provozem. Pracuje na nich družstevní Skupina Coop, zverimexy Super Zoo, Flop Top, Můj obchod společnosti Makro a také někteří samostatní obchodníci.

Nejinak je tomu v případě Minute Shopu, malé sítě s velkými plány v Česku. Pro firmu Store Invent, která za dekádu od svého vzniku vyrostla na inventarizacích v Kauflandu, Tesku a dalších řetězcích, je Praha laboratoří, kde si během tříletého vývoje vyzkoušela nové technologické řešení na základě snímání RFID čipů. V ostrém provozu je zatím ve třech prodejnách a teď plánuje jejich masové nasazení.

„Naším cílem je mít sto obchodů přibližně do dvou let,“ líčí plány Klára Murínová, šéfka marketingu firmy Round The Clock, která je retailovou divizí technologické firmy. Rozšířit do regionů se hodlá formou franšízových licencí.

Prodejny nejsou velké, pojmou 350–450 položek a zatím také nenabízejí čerstvý sortiment, tj. ovoce, zeleninu, maso a uzeniny, mléčné výrobky, ale ani pečivo. Do budoucna se s čerstvým sortimentem počítá. Prodejny firma zásobuje ze svého hlavního skladu v Jílovém u Prahy a počítá s výstavbou dalších skladů.

Firma při svých expanzních plánech kalkuluje s čerpáním dotací na hybridní prodejny, které loni otevřelo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Žádat o ně mohou obce do jednoho tisíce obyvatel. Dotační program už nastartoval rozvoj hybridních prodejen 24/7 družstevní skupiny Coop, která letos chystá desítky nových samoobsluh.

Také Minute Shop cílí na regiony. Na rozdíl od konkurence, která přes den funguje jako každá jiná prodejna s obsluhou a po odchodu personálu přepne do automatického módu, se nováček na trhu obejde zcela bez prodavaček. Obsluhu potřebuje přibližně dvakrát týdně na doplnění zboží.

Od stávajících hráčů ji nejvíc odlišuje technologické řešení. Podmínkou ke vstupu do prodejny není aplikace s bankovní identitou. Uvnitř obchodu také nejsou žádné samoobslužné pokladny. Zákazník si do speciální mobilní aplikace nahraje občanský průkaz, zadá platební údaje a v obchodě jej místo pokladen čeká automatický pás s tunelem, jaký může znát například z letiště.

Nákup není nutné markovat pomocí skeneru, kterým se ručně snímají čárové kódy. Veškeré zboží je opatřeno RFID čipy a celý nákup se ihned načte, jakmile taška projede tunelem. Uvnitř jsou neviditelné antény. Podobnou technologii používá sportovní řetězec Decathlon, kde se zboží vkládá do „van“ na pokladnách. Systém funguje spolehlivě, je pohodlný a šetří čas. Zákazník nedělá nic kromě toho, že potvrdí platbu v mobilu.

Má to i své nevýhody. Není možné platit hotově. Na drobnou komplikaci jsme potom narazili při reportáži. Antény mají velmi dobrý dosah a nesnímají jen tunel, ale i prostor před ním. Sušenky z nákupní tašky, která nehybně ležela na kraji běžícího pásu, jsme se rozhodli vrátit do regálu. Systém je však už načetl do nákupního seznamu, odškrtl ze systému a v příštím pokusu stejný artikl koupit, je už tunel nenačetl. Na druhou stranu zákazník, který se rozhodne ještě před zaplacením zboží vrátit, by je měl dát na předem určené místo za platebním terminálem a ne zpátky do regálu.

Dosah signálu může být do budoucna výhodou. Podle společnosti Store Invent bude nakupování ještě futurističtějším zážitkem, který se přiblíží tomu, co znají zákazníci prodejen Amazon Go.

„Antény by se daly umístit na dveře. Potom by zákazník mohl podobně jako v obchodě Amazon Go rovnou odejít,“ říká Murínová. Americký gigant však svůj obchod prošpikoval mnoha dalšími nákladnými technologiemi, jako jsou váhové senzory v regálech, kamerami s rozpoznáváním tváří či pokročilou umělou inteligencí. To se odráží i v ceně, která je přibližně padesátkrát vyšší. Podle české firmy její technologie stojí jednorázově do půl milionu korun a prodejna je rentabilní ve chvíli, kdy má padesát stálých zákazníků.

Technologie RFID má ještě jednu výhodu. Kdykoliv v reálném čase může provozovatel sledovat, kolik zboží je na prodejně a co je potřeba doplnit.

Konkurenční družstevní skupina Coop nezahálí. „Loni jsme otevřeli 20 automatizovaných prodejen a letošní plán je 50–80 nových obchodů. Zájem je velký, a to jak od našich družstev, tak o partnerské prodejny třeba s obcemi,“ řekl pro SZ Byznys marketingový ředitel firmy Lukáš Němčík.

V tuto chvíli má skupina 26 automatických prodejen 24/7. Do jejich dalšího rozvoje investuje desítky milionů korun, část čerpá z loni vzniklého fondu, kam vložila finanční prostředky ČSOB (hlavní financující banka Coopu), společnost Mastercard i sama družstevní skupina.

„Tam, kde jsme byli ve ztrátě, dnes vyděláváme. Myšlenka je, že zkrátíte otevírací dobu s personálem, peníze z uspořených nákladů dáte do provozu a tím se dostanete na nulu. K tomu máte dodatečné tržby mimo otevírací dobu,“ popsal Němčík model, který už prý zachránil některé venkovské prodejny před krachem.