Podívejte se na nejbizarnější obal roku

Sdružení Zerowasters, které usiluje o minimalizaci odpadu, vyhlásilo výsledky prvního ročníku anticeny za nejbizarnější obal roku. Ve dvou samostatných kategoriích hlasovaly odborná porota i veřejnost.

V obou kategoriích finálového hodnocení se umístil jen jeden produkt – výrobek společnosti Albert Šťavnatá jablka s nakrájenými kousky jablek v plastovém pytlíku. Vykoledoval si první místo v hodnocení odborné poroty a z pohledu veřejnosti „zazářil“ stříbrem. Produkt vidíte na úvodním snímku.

„Ovoce a zelenina balené do plastu znamená velmi často jeho zbytečné nadužívání. V tomto případě šel výrobce ještě dál a do obalu zabalil nakrájené jablko. Ovoce se tak stává předpřipravenou potravinou, ukazující na to, jak daleko jsme v konzumní společnosti pokročili,“ komentovala obal porota, v níž zasedli děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimír Kočí, majitelka studia Butterflies & Hurricanes a členka iniciativy No Greenwashing Michaela Thomas a Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

„Jako by tím říkal, že už ani nejsme schopni kousnout si celého jablka nebo si jej sami nakrájet, a tak nám ho musí předpřipravit. Jednoduchou alternativou realizovatelnou kdekoli je koupit celé jablko do vlastního sáčku,“ pranýřují obal odborníci ze Zerowasters.

Co na to říká Albert? „Velmi nám záleží na neplýtvání i racionálním využívání obalů. Jak potvrzuje tato cena, balená jablka byla slepou uličkou, a proto jsme je z nabídky již v dubnu tohoto roku, tedy před více než osmi měsíci, stáhli z nabídky,“ uvedlo tiskové oddělení řetězce a dodalo, že tento spotřebitelský obal je v zahraničí velmi oblíbený. V mnohem větší míře naštěstí zákazníci nakupují jablka ve slupce.

Z pohledu Zerowasters je nesmyslné balení ovoce a zeleniny stále poměrně častým nešvarem v obchodech. „Někdy se obchodníci ohánějí tím, že balená zelenina nebo ovoce díky obalu vydrží déle. U jablíčka to zůstává otázkou,“ uvedlo sdružení. Jablka však nejsou jediným ovocem, které veřejnost posílala do soutěže. Za nejbizarnější obal roku lidé „z ulice“ vybrali banány na tácku z pěnového polystyrenu obalené fólií.

„Tento obal je typickým příkladem využití materiálu, který se nedá recyklovat. Materiál, který se nedá recyklovat, je pěnový polystyren, a při tomto způsobu použití ho vzniká zbytečně velké množství,“ uvedla porota. Banány, jež prodávala síť hypermarketů Globus, navíc budily dojem, že jde o zbylé kusy, odtržené z trsů, kterých se prodejce potřeboval zbavit.

„V tomto případě bohužel došlo k selhání jednotlivce, který banány odtržené z trsu nechal v dobré víře zabalit po více kusech a na prodejní plochu je umístil za sníženou cenu, aby zákazníky více motivoval ke koupi,“ reagovala mluvčí Globusu Aneta Turnovská. Řetězec se omluvil a slíbil, že provede školení zaměstnanců, aby se to nestávalo. Dodal, že se snaží maximálně omezit plýtvání s potravinami a produkty, u nichž končí datum spotřeby či minimální trvanlivost. To byl i případ těchto banánů.

Druhým nejbizarnějším obalem roku 2022 je podle odborníků po balených jablkách kukuřičná taška, kterou se Rohlik.cz v minulosti hrdě hlásil k ekologii. Jenomže porota této náhradě plastových tašek dala nálepku „klamavý obal“. Důvodem jsou problematické bioplasty.

Podle Ivo Kropáčka z Hnutí Duha ani průmyslové kompostárny, kde se mají bioplasty rozkládat při zahřátí nad 60 °C, nefungují. „Často jim rozklad trvá déle než rozklad kompostovaného bioodpadu, takže se nerozloží ani v průmyslové kompostárně. V domácím kompostéru se bioplasty většinou nerozloží vůbec. Někdy se bioplasty rozloží na malé kousky plastu, tzv. mikroplasty,“ uvedl. Sběr a recyklace bioplastů navíc nejsou vůbec vyřešeny.

Také podle Zerowasters jsou bioplasty neprávem vydávány za ekologické řešení. „Stále a znovu se setkáváme s bioplastovými taškami, kelímky, příbory nebo třeba zubními kartáčky, které se tváří velmi ekologicky. Skutečnost je však zcela jiná,“ uvedla organizace.

Řetězec Albert se mezi šesticí nejbizarnějších obalů objevuje ještě jednou. Žitný chléb značky Nature’s Promise, která si podle popisu na webu zakládá na zdravé výživě a ekologii, se prodává po dvou krajících zabalených zvlášť v plastové fólii.

„Je exemplárním případem nesmyslného obalu produktu, který se tváří jako zdraví prospěšný,“ uvedla porota, podle které jakýkoliv chléb prodávaný v celku bude pravděpodobně mnohem zdravější, protože nebude obsahovat látky podporující dlouhou trvanlivost.

Albert oponoval, že chléb je v bio kvalitě a má vysoký obsah vlákniny i bílkoviny a po výživové stránce jde o velmi hodnotný výrobek. Zabalen byl prý proto, aby chléb, neobsahující „éčka“ déle vydržel.

„Zde děkujeme za podnět a nad vhodným balením se zamyslíme, abychom lépe vyvážili pohodlí pro spotřebitele a trvanlivost produktu na jedné straně a využití obalového materiálu na straně druhé,“ reagoval Albert a dodal, že loni ušetřil na obalech díky přebalování a volbě správných materiálů více než 112 tun plastu.

Za klamavý porota označila také obal přípravku pro posílení imunity Preventan Junior 90 tablet. Třetí místo si zasloužil kvůli velké papírové krabičce. Lékovka s pilulkami by přitom snesla krabičku poloviční velikosti. Papírový obal byl zbytečně velký a jeho důsledkem je plýtvání materiály.

„Toto balení je typickým klamavým obalem, který má v lidech vzbudit dojem, že balení je mnohem větší, než ve skutečnosti je. Proč by jinak produkt nebyl prodáván pouze v plastové lahvičce?“ komentovala to odborná porota.

Zbytečně velké obaly se v praxi často vyskytují u léků, doplňků stravy, covidových testů, potravin a drogerie.