Po každém dešti mizí tuny nejvzácnější půdy. Řešení se odkládá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Málo krajinných prvků na rozlehlých lánech i nedostatek statkových hnojiv. Neduhy českého zemědělství zhoršují problémy, které působí vodní eroze. Důsledek? Častější přívalové deště snadno odplavují miliony tun cenné ornice, která vzniká staletí.

Každý rok se vinou špatného hospodaření, kdy půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, odplaví z českých polí až 21 milionů tun cenné ornice, odhadlo Ministerstvo životního prostředí.

Řešit tyto problémy by měla nová protierozní pravidla, jejich start se však zřejmě posune o jeden rok. Tleskají tomu zemědělci bez ohledu na velikost, na druhé straně ekologové kritizují liknavost státu.

„Ministerstvo aktuálně připravuje žádost o odložení účinku nových pravidel standardu DZES 5 o jeden rok, tedy nová účinnost by byla odložena k 1. 7. 2025,“ potvrdil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Požadavek bude řešit Evropská komise. „Hlavním důvodem odložení je zejména potřeba zemědělců se na tato nová pravidla řádně připravit,“ dodal mluvčí.

Zásadní změnou nových pravidel je výrazné rozšíření zemědělské půdy, která se bude muset obdělávat za použití některých z půdoochranných technologií. Budou čtyři kategorie půd, které odrážejí různá rizika eroze. Celkem se plochy rozšíří o 619 tisíc hektarů na 1,2 milionu hektarů, tedy přibližně z 25 na 50 procent veškeré orné půdy, které je 2,4 milionu hektarů.

„Zemědělec si na ohrožených parcelách může vybrat ze sady třiceti pěti půdoochranných technologií, jako je zakládání do ochranné plodiny, setí metodou strip till (obdělávají se pouze řádky, kde roste plodina, pozn. red.), ochranné pásy, obsetí pozemků apod. Nově je možné využít také protierozní osevní postup,“ vyjmenoval Ivan Novotný, náměstek pro půdní službu a informatiku Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

Rizikové jsou z hlediska erozí především širokořádkové plodiny – kukuřice, cukrová řepa a brambory. Ty nemají dostatečný ochranný efekt, daný například tvarem listů či kořenovým systémem, aby chránily půdu přes vysycháním apod. Opakem je například vojtěška, která díky rychlé vegetaci a stínění dokonale chrání půdu.

Nejrizikovější půdy, kde nebude možné vůbec pěstovat kukuřici, řepu a brambory, se rozšíří minimálně – z 54,5 tisíce na 60,7 tisíc hektarů. Největší ranou pro zemědělce jsou však přísnější požadavky na mírně erozně ohrožených půdách, kde už se půdoochranná opatření nevyžadují jen u erozních širokořádkových plodin, ale také u plodin, jako jsou pšenice a řepka.

Ty jsou mezi zemědělci hodně oblíbené i proto, že jde o ekonomické plodiny, které podnikům často tvoří zisk. A je jasné, že nová erozní pravidla je budou něco stát. V opačném případě, když pravidla nedodrží, mohou přijít o část dotací.

„Odklad pravidel je velmi rozumným rozhodnutím. Na Vysočině to bude znamenat, že budeme muset podrývat (technika prokypření půdy, kdy se zemina prořízne do hloubky asi 20–30 cm, někdy se používá i místo orby, pozn. red.), používat setí do pásů strip-till a jiné technologie, a musíme se proto vybavit mechanizací a naučit se s ní zacházet,“ popsal Vít Šimon, předseda ZD Maleč. Podnik má zhruba dva tisíce hektarů včetně chovu skotu a prasat. V ohrožených půdách má dnes asi třetinu pozemků, nově to budou zhruba dvě třetiny.

„Neznamená to ale, že se teď probudíme. Už dnes mnohdy půdu chráníme před erozí nad rámec pravidel,“ dodal.

Nové stroje, které zvládají půdoochranné technologie, mohou velké podniky vyjít na desítky milionů korun. Řešením rizika však nejsou jen stroje. Zemědělec může rozdělit lán s kukuřicí do menších celků pomocí pásů jiných plodin, které zadrží smyv půdy. Případně sít do posklizňových zbytků apod.

S odložením pravidel souhlasí Asociace soukromého zemědělství. „Hlavně zemědělci, kteří chtějí použít nové technologie, se na to musí stihnout připravit. Potřebují také čas, aby upravili své osevní postupy a nakoupili jiná osiva. Do zimy to nestihnou,“ říká místopředseda Jan Štefl.

Proti jsou však někteří ekologové. „Když se nedaří motivovat k vytváření více krajinných prvků, které by erozi půdy bránily (např. protierozní meze), a lány polí jsou stále příliš velké, nemělo by ministerstvo protierozní pravidla o rok odkládat. Mělo by systém spustit alespoň v přechodném režimu,“ myslí si Martin Rexa z Hnutí Duha.

V roce 2021 sice tehdejší Babišova vláda schválila protierozní vyhlášku, která však podle řady názorů nebyla dost efektivní. Snížila maximální přípustnou ztrátu půdy z hektaru ze 17 tun na devět tun, což však bylo těžko vymahatelné, protože zemědělec mohl bez jakýchkoliv následků dvakrát porušit pravidla.

Povolené množství smyvu půdy se nově sice nesnížilo, ale promítlo se do Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), tj. souboru podmínek, které musí hospodář plnit, aby získal dotace.

Samo ministerstvo si uvědomuje, že se problémy spojené s erozí musí řešit a jde tady i o čas. Do roku 2030 se podle resortu riziko vodní eroze kvůli klimatickým změnám zdvojnásobí.