Pivo v plechu poprvé poráží sklo

V letních měsících, tedy od června do srpna, měly plechovky podíl na prodejích piva ze skupiny Plzeňský Prazdroj 31,8 procenta, zatímco vratné lahve 31,6 procenta. Nadále v prodejích vedly KEG sudy, tedy obal distribuovaný do gastro sektoru (33,5 procenta).

Přestože data od největší pivovarnické skupiny v Česku, která má podíl na trhu okolo čtyřiceti procent, dopadnou za celý rok nejspíš stále mírně ve prospěch tradičního skla, plechovky by měly v brzké době porážet sklo jako na Západě.

„Na Západě je běžné, že plechovky obalům dominují. Je jasné, že se to v budoucnu stane i u nás,“ říká Tomáš Maier, který učí ekonomiku pivovarnictví na České zemědělské univerzitě.

Plechovkové linky si nepořizují už jen velké průmyslové pivovary, ale i některé minipivovary, například řemeslný výrobce Permon ze Sokolova. Linku za šest milionů má také Pivovar Kamenice a několik dalších minipivovarů. Malým producentům to pomohlo k odbytu v obchodech během covidu, kdy byly zavřené hospody.

Všechny pivovary však nemají vlastní plechovkové linky. Řada z nich využívá konkurenčních kapacit anebo technologií sesterské firmy ve skupině. To je případ třeba Pivovarů Lobkowicz, kde má vlastní plechovkovou linku jen pivovar v Protivíně vyrábějící značku Platan.

Plechovky však rostou obecně na celém trhu, tedy i v průmyslové výrobě. A jak ukazují statistiky, oblíbené jsou obzvlášť v létě. Hliník „trenduje“, protože je lehký a dá se jednoduše chladit. Spotřebitelé nakupují multipacky na dovolené, plechovku lze snadno přibalit i na túru do batohu a obal zmačkat.

Hliníkový obal má však i nevýhody. „Z mého pohledu je trochu problém, že pivo v plechu rychleji stárne a může mít také trochu kovovou chuť. Na druhou stranu velkou výhodou je, že se do plechovky nedostane světlo. Některá piva jsou přitom na sluníčko extrémně citlivá,“ říká Maier.

Je tu ještě jeden problém, který je potřeba vyřešit systémově. Plechovky se, navzdory ideálním vlastnostem hliníku při recyklaci, třídí málo. A to je možné už jednou vyrobený hliník používat v podstatě donekonečna.

Češi vytřídí jen třicet procent plechovek, ukazují čísla společnosti EKO-KOM za rok 2023. „Situace u plechovek je alarmující, míra sběru je žalostně nízká a recyklace téměř nefunguje,“ říká Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování.

Sedm z deseti plechovek končí na skládce nebo ve spalovně. To v praxi znamená, že se z 820 milionů plechovek „ztratí“ 520 milionů plechovek, které by se mohly opakovaně používat.

A potom v Česku chybí materiál k recyklaci, v podobě odpadu se tedy nakupuje v zahraničí. I proto volají některé společnosti po zavedení zálohového systému, který se však obecně popularizuje hlavně díky PET lahvím.

„Hliník je výjimečný materiál, který spojuje udržitelnost, funkčnost a univerzálnost. Je snadno recyklovatelný a můžeme ho používat znovu a znovu, aniž by ztrácel na kvalitě. Díky své přirozené lehkosti se spotřebuje minimum energie a emisí během výroby,“ říká Radek Mádr, ředitel společnosti Ball Corporation, která je největším tuzemským výrobcem plechovek.

Podle něj zálohové systémy v Evropské unii umožňují míru recyklace hliníkových plechovek v oběhu až z 90 procent.

Studie CRU International pro International Aluminium Institute (IAI) z roku 2022 uvádí, že se celosvětová poptávka po hliníkových plechovkách zvýší z 416 miliard kusů v roce 2020 na 627 miliard kusů do roku 2030. Růst je podle Mádra motivován především udržitelnými vlastnosti hliníkových nápojových plechovek.

Za nízkou míru třídění částečně může pohodlnost lidí. Z průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj vyplývá, že nádoby, kam lze vyhodit plechovky, mají obyvatelé obcí pětkrát dál než žluté a modré kontejnery na plasty a papír. Zatímco žluté kontejnery jsou podle obalové společnosti EKO-KOM vzdáleny v průměru 90 metrů, nádoby na plechovky leží 446 metrů daleko. To zřejmě řadu lidí odradí.

Osmnáct procent respondentů dokonce uvedlo, že v místě bydliště vůbec nemají sběrnou nádobu na kov. Ani ti, kdo nádobu mají, ještě nemají vyhráno. Průzkum totiž uvádí, že kontejner najdou v 81 procentech případů přeplněný.

I proto volají výrobci po zavedení zálohového systému, který by zajistil cirkularitu obalů. Zálohový systém na hliníkové plechovky a PET lahve dnes funguje v 16 evropských zemích a v příštím roce se k nim přidá Polsko a Rakousko. Česko se stane ostrovem bez zálohového systému.

„Pro sběr plechovek nyní ve velké části země neexistuje infrastruktura. Žádná tuzemská plechovka u nás neskoční v nové plechovce, většina materiálu končí na skládce nebo ve spalovně,“ souhlasí Kristýna Havligerová. „Pokud se nějak využijí, tak jako činidlo při výrobě oceli, z které už hliník není možné získat zpět. Je to velká škoda, protože hliník je možné recyklovat v podstatě do nekonečna, aniž by to nějak ovlivnilo jeho kvalitu,“ dodává.

Při výrobě z recyklátu se přitom podle ní spotřebuje o 95 procent méně energie a sníží se uhlíková stopa obalů až o 80 %).