Paříž, Amsterodam i Barcelona k prasknutí. V roce 2024 začnou omezovat turisty

Už před lety začala evropská města bojovat s nadměrným turismem. Fenomén, spojený s ekonomickým blahobytem a častým cestováním, znepříjemňoval život místním, zamořil kulturní centra metropolí lidmi i odpadky a ze samotného zážitku poznávání nových míst mnohdy udělal peklo.

Pandemie turismus přidusila do té míry, že otázku nadměrného turismu mohly metropole v klidu odsunout do šuplíku. Letos se však politici a úředníci s regulacemi vracejí. Návštěvníci to naplno pocítí v roce 2024.

Podle serveru BBC se očekává, že Benátky v příštích letech trumfnou návštěvnost před pandemií. Italské město je poslední z evropských turistických destinací, které oznámilo nová pravidla, díky nimý má být situace v ulicích snesitelnější.

Místní správa 30. prosince rozhodla, že od června 2024 turistické skupiny nebudou smět mít více než 25 členů. Místní trápí i hluk, zakazují se proto tlampače, oblíbené mezi průvodci. Skupiny se nebudou moci zastavovat v úzkých uličkách a na mostech. Opatření platí i na ostrovech Murano, Burano a Torcello.

Do města gondol a benátských masek, kde trvale žije kolem 50 tisíc obyvatel, zavítá v turistické sezoně denně až dvojnásobek turistů. V roce 2019 podle italského statistického úřadu hostilo téměř 13 milionů turistů.

Není to jediné zpřísnění – od září platí nové pravidlo pro jednodenní návštěvníky, kteří si v nejexponovanějších 29 dnech od dubna do poloviny července připlatí k ubytování poplatek ve výši pěti eur, tedy cca 124 korun.

Začátkem letošního roku UNESCO prohlásilo, že Benátky by měly být přidány na seznam míst světového dědictví v ohrožení, protože hrozí, že mu dopady klimatických změn a masové turistiky způsobí nevratné změny.

Od 1. ledna 2024 zpřísňuje svou politiku také Amsterodam, město kaváren, bujarého nočního života, kanálů, bicyklů a piva Heineken. Už na jaře město spustilo kampaň, jež měla odradit především mladé Brity před návštěvou za neřestmi, které se zasloužily o jeho pošramocenou pověst - prostitucí, alkoholem a drogami. Od ledna se mění pravidla pro život ve městě.

Nejvyšší prioritou je bydlení pro místní, a to souvisí s omezením počtu ubytování v soukromí v každé městské části. Maximální počet město omezilo o 30 procent, což znamená, že se v centru města v blízké době nebudou moci otevřít žádné další kapacity. Terčem se staly i podniky, zaměřené na turisty. Město nesmí vydávat nová povolení pro obchody se suvenýry v centru a naopak vytváří prostor pro knihkupectví, salony či tělocvičny.

Podobným směrem se letos v létě vydala italská Florencie, která v historickém centru zakázala všechny nové krátkodobé ubytovací služby typu Airbnb. Opatření má řešit chronický nedostatek bydlení pro rezidenty.

Několik evropských měst se snaží rostoucí počty turistů regulovat navýšením místních poplatků, případně se tím alespoň radnice snaží navýšit rozpočet, aby mohly účinněji bojovat s negativními jevy turismu, jako je hromadění odpadu.

Od ledna 2024 si nejspíš výrazně připlatí návštěvníci Paříže. Jedna z nejnavštěvovanějších metropolí má v roce konání olympijských her v plánu zvýšit turistický poplatek, hrazený k ubytování v hotelích, penzionech, ale také v kempech na trojnásobek. Nyní se pohybuje od 0,25 eura za noc u nejzákladnějšího ubytování až po pět eur v luxusních zařízeních. Vláda si od tohoto kroku slibuje získání prostředků na financování veřejné dopravy.

„Je to další rána pro konkurenceschopnost našeho sektoru i pro image Francie v době, kdy se veškerá pozornost soustředí na olympijské hry,“ kritizoval krok svaz hotelů a restaurací UMIH a skupina hotelových řetězců GNC pro zpravodajskou společnost France 24.

Amsterodam zvyšuje pobytovou taxu ze 7 % na 12,5 procenta z ceny pokoje, čímž překonal svůj vlastní rekord v Evropě. U průměrného pokoje v ceně 175 eur to znamená, že v příštím roce poplatek stoupne z 15,25 eura na 21,80 eura za noc.

Zdražuje také španělská Barcelona. Už v letošním roce se obecní přirážka navýšila o jedno euro na 2,75 eura na osobu a další nárůst na 3,25 eura je načasován od dubna 2024.

Problémům s dopady masového turismu čelí také Řecko, které letos v září omezilo vstup do Akropole na maximálně 20 tisíc osob denně. Dopady tohoto kroku naplno turisté pocítí v roce 2024. Cílem je také rozložit nápor návštěvníků v čase, budou se proto muset registrovat na oficiálních stránkách starověké památky.