Z Česka může být vinařská velmoc. Díky oteplování

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do roku 2060 mohou být téměř po celé České republice vhodné klimatické podmínky pro pěstování vín. Jižní Morava, která je dnes vinařským rájem, bude přát zejména modrým odrůdám (červeným vínům) s vyšším obsahem alkoholu a výraznějším aroma.

Detailními dopady klimatické změny na pěstování vína napříč regiony Česka se zabývá nová studie, kterou společně vypracovaly Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické, Česká zemědělská univerzita a Ústav výzkumu globální změny AV ČR.

Studie pracuje z různými klimatologickými modely a s pomocí takzvaného Huglinova indexu ukazuje různé scénáře vývoje do roku 2100. Huglinův index, který pochází z Francie, je bioklimatický teplotní index pro pěstování vinné révy v období od začátku dubna do konce září.

Ideální podmínky pro pěstování bílých vín byly ještě v roce 2010 pouze na Jižní Moravě a v oblasti středních Čech (Mělník a okolí). Vhodné podmínky pro červená vína na mapě v té době vidět nebyla, nicméně rychlý vývoj otáčí tuzemské vinaře k červeným vínům, která sice nedominují, ale budou mít stále lepší podmínky.

V horizontu desítek let vzniknou vhodné podmínky pro pěstování a výrobu vín téměř po celém Česku.

„Za posledních 60 let se průměrná teplota na Moravě zvýšila přibližně o jeden a půl stupně Celsia. Odborníci se shodují, že oteplování bude pokračovat, a tak se vinaři a milovníci vína radují - Česko se stane lukrativní vinařskou oblastí,“ uvádí studie. Klimatické modely využívající Huglinův index, které tento vývoj předpokládají, najdete na obrázku níže.

Například podle optimistické varianty (RCP 4,5) bude v letech 2041–2060 možné na pražských vinicích pěstovat oblíbenou bílou odrůdu Ryzlink rýnský. Podle jiné metodiky HadGEM se však už v Praze bude moci pěstovat červená odrůda Cabernet Sauvignon. Pesimistická varianta počítá jen s vytvořením podmínek pro pěstování červených odrůd, například Merlot a Cabernet Sauvignon.

Během příštích dvaceti let se neočekává vyšší nárůst teplot než 0,8 °C. „Celkově je jasné, že se bude i nadále oteplovat, a proto se bude zvyšovat hodnota Huglinova indexu, proto se jižní Morava přesune z oblastí primárně vhodných pro bílé odrůdy k odrůdám červeným,“ píší autoři studie.

Přerod už probíhá. Frankovka z oblasti Modrých Hor na Moravě před dvaceti lety dosahovala jen výjimečně cukernatosti 20°, ale dnes je běžná hodnota 22°. Záležet však bude na konkrétní lokalitě vinice, expozici slunce, ale i chuťových preferencích zákazníků.

Na střední Moravě by se podle několika klimatických modelů mohly v příštích desetiletích vytvořit ideální podmínky pro pěstování hned pěti odrůd vinné révy, zejména těch bílých, jako jsou Müller Thurgau, Chardonnay či Ryzlink.

„Dle všech modelů a prognóz nicméně vychází, že jižní Morava, která je typicky jednou z nejteplejších oblastí v republice, bude s dalším růstem teplot také nejvhodnějším regionem pro pěstování červeného vína spíš než toho bílého, jak je tomu nyní a pro co je nejvíce známá,“ říká Lucie Severová, první proděkanka Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze a vedoucí výzkumného týmu.

Bílé odrůdy by se v důsledku změn klimatu teoreticky mohly přemístit do míst, kde se dnes víno vůbec nepěstuje. Třeba ryzlinky budou mít dobré podmínky severně od Prahy, případně v oblasti Královéhradeckého kraje nebo na Žatecku, tedy v oblasti, kde se tradičně daří pěstitelům chmele.

Podle některých modelů by nárůst teploty o dva stupně Celsia mohl v Českém středohoří nastolit ideální podmínky pro pěstování červené odrůdy Merlot. Na druhou stranu nejen klimatické, ale také příznivější půdní podmínky pro rozšiřování vinic jsou v oblasti Moravy.

Spolu s oteplováním poroste i cukernatost hroznů, což znamená, že vyrobená vína budou mít potenciálně větší množství alkoholu. Spotřebitelská poptávka jde přitom opačným směrem – stoupá zájem o vína s menším obsahem alkoholu nebo dokonce žádným alkoholem.

Podobně jako nízké teploty jsou pro pěstování řady odrůd rizikem i příliš vysoké teploty, velká sucha, případně extrémní srážky. Někteří vinaři v Německu budují závlahové systémy. Vinaři se nepřízeň částečně pokoušejí snížit vysazováním jiných odolnějších odrůd. Jsou to často teplomilné odrůdy červeného vína známé z jižněji položených vinařských oblastí Evropy, jako je Cinsaut či Carnignan.

Dnes se víno v České republice pěstuje na ploše 18 732 hektarů. Dvě třetiny produkce jsou bílá vína, třetina modré odrůdy. Výroba kopíruje preference spotřebitelů, nicméně Česko velkou část importuje.

Z klimatických podmínek jsou pro révu nejdůležitější teploty ve vegetačním období a míra slunečního záření. Vývoji ve prospěch rozvoje vinařského oboru hraje také fakt, že oteplení se projevuje hlavně na podzim, kdy dozrávají hrozny. Typické je střídání teplých dnů a chladných nocí, což má vliv na vyšší množství aromatických látek.