Otázky a odpovědi. Co přinese největší obchodní dohoda EU

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podpis obchodní dohody s blokem čtyř jihoamerických států Mercosur visí ve vzduchu. Kritika zaznívá od zemědělců v části zemí EU včetně Česka. Dohoda se však zdaleka netýká jen farmářských výrobků a potravin.

Z Evropské unie do Jižní Ameriky budou za výhodnějších podmínek proudit automobily, stroje, chemické výrobky, medicínské přístroje apod. Opačným směrem levné hovězí maso, drůbež, cukr či etanol.

Jedna z nejsložitějších obchodních dohod EU se světem se rodí už přes čtvrt století. Téma na jaře utichlo kvůli eurovolbám, ale nyní je opět na stole. Francouzští zemědělci mluví o dalších stávkách. Mobilizují i největší české svazy.

Přinášíme základní otázky a odpovědi k obsahu této dohody, její kritice nebo politickému kontextu.

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických států. Ta zahrnuje Brazílii, Argentinu, Uruguay, Paraguay. O zařazení se uchází Bolívie. Země představují 60 procent obyvatel Latinské Ameriky a téměř 70 procent jejího hrubého domácího produktu.

Přidruženými státy mají být Chile, Kolumbie, Ekvádor, Guyana, Peru a Surinam. Členství Venezuely bylo pozastaveno.

Podle dohody by se na oboustranný tok zboží měla vztahovat nižší cla než doposud. Ve Francii a Itálii je smlouva mnohem silnějším tématem a jednou z hlavních náplní zemědělských protestů, které se v evropských městech konají už od začátku roku. Právě tito zemědělci se obávají konkurence levnějších produktů z Jižní Ameriky. Podle nich totiž tamní farmáři nemusí dodržovat některá evropská pravidla a to jejich výrobky zlevňuje. V českých protestech bylo toto téma spíše upozaděno. Silnějším motivem byly dovozy komodit z Ukrajiny, dotační politika, drahé vstupy nebo byrokracie.

Dohodu plánovala evropská politická reprezentace uzavřít už na jaře, kvůli volbám se však téma odložilo. Teď je opět na stole. Mluvilo se o tom, že k podpisu může dojít na schůzi zemí G20 v Brazílii konané 18. listopadu. K tomu však nedošlo. Nyní se spekuluje o dalším možném datu podpisu dohody: 5. nebo 6. prosince.

I kdyby se však dohoda podepsala, následná ratifikace jednotlivými členskými státy bude zřejmě trvat několik let.

„Velký hospodářský a strategický význam“ přikládá dohodě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která si přeje pakt dotáhnout do konce roku.

Velmi kritický postoj mají však k dohodě Francie a Itálie. Tyto země ji chtějí přinejmenším pozměnit. Italský ministr zemědělství vznesl požadavek, aby země Jižní Ameriky plnily stejné požadavky jako producenti v EU. To je ale nereálné. Italští zemědělci například upozorňují na to, že v jihoamerických zemích jsou mnohem benevolentnější pravidla na používání pesticidů a výrobní techniky. Itálie i Francie nicméně nemluví o tom, že by se dohoda měla zcela zamítnout, chtějí ji jen upravit.

Francie usiluje o vytvoření blokační menšiny v Radě EU. Právě ta musí dát dohodě zelenou. Francouzský prezident Emmanuel Macron dohodu označil za špatnou a zdůraznil, že je nutné ji přepracovat. Jeho postoj pramení z obav, že jihoameričtí producenti nedodržují stejné environmentální a zdravotní standardy jako evropští. Proti je také Rakousko, Belgie a Irsko.

Dohodu naopak hájí několik zemí v čele s Německem a Španělskem. Pakt by podpořil jejich export automobilů, strojů nebo farmaceutických výrobků. Zelenou dohodě dává i Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko.

Kvůli odmítavému postoji Francie se debatuje o změně schvalovacích procesů v EU. Diskutuje se o možnosti opustit princip jednomyslného schvalování mezinárodních dohod a přejít na schvalování kvalifikovanou většinou. Tím by bylo možné podobné pakty schválit i přes nesouhlas jednotlivých členů EU.

Česká vláda Petra Fialy dohodu vítá. Pro zemi je v celkové bilanci dohoda výhodná, protože otevírá možnosti k exportu klíčových výrobků z oblasti autoprůmyslu a strojírenství. Právě automobilky jsou páteří tuzemské ekonomiky a tvoří cca 25 procent exportu.

„Země Mercosuru jsou v tomto ohledu trhem s obrovským potenciálem a očekává se, že díky jeho otevření českým dovozcům vzroste ČR export do daných zemí o více než 100 %,“ uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Exportní přínos má dohoda přinést i strojírenství, elektrotechnickému, textilnímu, chemickému a energetickému průmyslu.

Obavy zaznívají především ze strany zemědělců. Latinskoamerické země totiž nemají tak přísné výrobní podmínky. Mají mírnější požadavky na ochranu krajiny, využívají v EU zakázané chemické látky, geneticky modifikované plodiny (GMO) nebo hormony pro růst zvířat. Přitom však dovozům GMO Evropská unie nebrání, pokud nejsou určeny pro lidskou spotřebu.

„Brazílie pro svou produkci cukrové třtiny používá 27 účinných látek pesticidů, které jsou v Evropě zakázány,“ namítl Zemědělský svaz ČR. Kritici se proto obávají, že se Evropa zaplaví levným zbožím, kterému místní producenti nedokážou konkurovat.

Potravinářská komora ČR prý zaujala neutrální postoj. Tvrdí, že podporuje mezinárodní obchody, zároveň ale prosazuje, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné požadavky jako na unijní produkci.

„Je nutné upozornit na možné dopady dohody na životní prostředí, zejména na riziko odlesňování v Brazílii, což je jednoznačně v rozporu s cíli EU. Problémem jsou také takzvaná „plovoucí jatka“, kdy se zvířata porážejí na zaoceánských lodích,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.

Podobné námitky zaznívají v několik evropských zemích. Kritici se nejvíce obávají dovozů z Brazílie, která je pátou největší zemědělskou velmocí na světě a světovou dvojkou v produkci hovězího masa po USA. Pokud bude dohoda schválena, zamíří podle francouzských zemědělců do Evropy mezi jednou a dvěma stovkami tisíc tun hovězího a drůbežího masa či cukru a až milion tun kukuřice.

„Je zde riziko, že tato obchodní dohoda, která spojuje část jihoamerických států s Evropou, bude mít na zemědělství dramatické dopady,“ řekl šéf největší francouzské zemědělské lobbistické organizace FNSEA Arnaud Rousseau. Francie je země s nejobjemnější zemědělskou produkcí v EU.

Další výhradou je dlouhá cesta, kterou potraviny nebo zvířata absolvují především během námořní přepravy.

Požadovat po jihoamerických státech, aby plnily stejné podmínky produkce jako EU, je nereálné. I podle Ministerstva zemědělství však bude v určitých oblastech docházet ke sbližování standardů, například u podmínek na welfare v chovech drůbeže.

Obavy z dohody mírní také Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Připomíná, že pojistkou proti nekontrolovanému dovozu agrárních komodit a potravin jsou kvóty, které omezí celkové importy masa, cukru, rýže, medu, kukuřice či etanolu z jihoamerických zemí.

„Kvóty byly vyjednány tak, aby neohrozily trh EU a zpravidla svou výší odpovídají přibližně 1 % produkce EU u každé z komodit,“ uvádí Ministerstvo zemědělství. Také ÚZEI upozornil, že kvóty jsou velmi nízké, a v závěrech své studie uklidňuje, že není mnoho rizik, která mohou v této souvislosti český agrární trh poškodit.

„Pokud by přesto došlo k narušení trhu, bude možné dle znění vyjednané dohody ze strany EU zavést dva druhy ochranných opatření,“ uvedlo ministerstvo. EU bude mít prý navíc nachystán finanční polštář až jednu miliardu eur na kompenzaci negativních dopadů dohody.

Stejně tak ministerstvo slibuje, že kontrolní mechanismy nedovolí, aby se na evropský trh dostávaly nebezpečné potraviny.