Obchody chtějí změnit zálohování lahví

České řetězce stojí systém obíhání zálohovaných lahví od pivovaru přes obchod k zákazníkům a zase zpátky stamiliony korun ročně. A náklady se dál zvyšují, protože přibývá lahví i přepravek.

„Systém jejich neustále rostoucího počtu je dlouhodobě neudržitelný,“ říká Jaroslav Vodáček, manažer řetězce Tesco, který má na starosti nakládání s obaly.

Svaz obchodu a cestovního ruchu proto mluví o potřebě trh pivních lahví reformovat. Podle prezidenta Tomáše Prouzy je k tomu nyní vhodná příležitost, protože se připravuje zákon o zálohování PET lahví a plechovek.

„Měli bychom zároveň provést reformu zálohování pivních lahví, kde některé pivovary mají vlastní lahve a systém to výrazně prodražuje. Měla by platit jedna záloha a ideálně omezený počet typů pivních lahví,“ řekl Prouza SZ Byznys.

Lahví je momentálně na trhu okolo 20 různých druhů. Liší se barvami, tvary a některé i prostorovým zvýrazněním značek. Tvarově atypické jsou například lahve Pivovaru Primátor nebo rodinného pivovaru Bernard. Některé, například Budějovický Budvar a Pilsner Urquell, mají do skla vylisováno logo.

Přepravek je kolem 50 různých druhů a liší se především tím, že si je pivovary marketingově označí logem a vyžadují různě vysokou zálohu. Ta se liší i u některých pivních lahví. Standardně je tři koruny, ale prémiová lahev Bernardu má depozit sedm korun.

„Dotřiďování v obchodech a na logistických centrech je náročné a náklady na to nesou v Česku obchodníci. V Německu to funguje tak, že existují specializované firmy, které zajišťují dotřídění pro pivovary,“ říká Vodáček z řetězce Tesco.

Obchodníci mají ze zákona povinnost přijmout pouze zálohované lahve značek, které sami prodávají. Skleněné obaly, které vyberou přes automat, pracovníci v zázemí předtřídí, aby se do přepravek umísťovaly správné lahve. Jenže v praxi to úplně nefunguje.

„Tento systém ručního třídění na prodejnách úplně nefunguje, je to hodně o lidech a na prodejně není dost prostoru. Nemůžete tam mít 50 přepravek. U menších obchodníků je to ještě složitější,“ popsal Vodáček. Proto Tesco lahve převáží do distribučního centra, kde probíhá jejich dotřídění, a odtud si už lahve odvážejí pivovary.

Jen náklady na toto dotřídění řetězec vyčíslil na téměř 20 milionů korun ročně. K tomu je nutné připočítat náklady na sběr na prodejnách.

„Systém není zase až tak složitý, ale je nákladný v nutnosti dotřiďovat pivní sklo pro jednotlivé pivovary. Jde o ruční práci, ohromnou úsporou by bylo opětovné sjednocení na jeden typ lahve,“ dodal Jaroslav Vodáček.

Přes volání obchodníků však nic nenasvědčuje tomu, že by se reformou zálohování pivního skla někdo vážně zabýval. „Současný systém většině pivovarů vyhovuje. Faktem je, že některým, zvláště středně velkým, pivovarům se lahve nevracejí v takovém množství, v jakém by chtěly,“ řekla ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martina Ferencová.

Obecně je však míra návratnosti poměrně vysoká, přesahuje 95 procent. Na trhu je okolo 300 až 500 milionů lahví, které se čas od času musejí vyměnit za nové.

„Návratnost našich skleněných lahví a jejich ‚znovuvyužitelnost‘ přesahuje 98 procent a patříme v tomto směru k tuzemské špičce. Naše vratná skleněná láhev se otočí v průměru 22krát během své životnosti, která dosahuje šesti až sedmi let,“ říká manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.

Pivovarský lídr používá dva typy lahví, hnědé lahve Gold a zelené ALE pro prémiový ležák Pilsner Urquell. Hnědé obaly je možné z obchodů používat v jakémkoliv pivovaru ze skupiny, tedy v Plzni, Velkých Popovicích i v Nošovicích, což usnadňuje distribuci. Pilsner Urquell má v rámci skupiny výjimečné postavení, alespoň co se speciální lahve týče.

Ne všechny pivovary však mají tak vysokou návratnost a efektivitu. Podle pivovarského svazu se u velkých pivovarů lahev otočí zhruba dvacetkrát, ale u menších jen desetkrát.

„Dost často se stává, že je spotřebitel vrací daleko a do pivovarů se musejí převážet dalekou cestu,“ uvedla Ferencová. Také se podle ní stává, že pivovary dostanou lahve, které jim nepatří a musejí si je měnit.

Expert na ekonomiku pivovarů Tomáš Maier z České zemědělské univerzity by uvítal zjednodušení celého systému zejména proto, že je neekologický.

„Bylo by skvělé, kdyby někoho napadlo zatlačit na pivovary a povinně zavést jednotnou pivní lahev. Prostě tvrdě jim to nařídit a ten, kdo se chce odlišovat, by si měl připlatit. Mohla by platit nějaká výjimka pro pivovary do 10 tisíc hektolitrů,“ řekl.

Iniciativa pro zálohování, která je za nápojařské společnosti hlavní hybnou silou při zavádění zálohového systému na PET lahve a plechovky, nicméně nevnímá, že by téma skleněných záloh ve vládě někdo vážně řešil. Plzeňský Prazdroj pro redukci počtu lahví nevidí důvod, protože sklo je cirkulární a dá se recyklovat.