Aplikace na zlevněné jídlo z restaurací a obchodů si porcují český trh

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezi aplikacemi na záchranu potravin jsou dobročinné, ale i komerční projekty, které lákají andělské investory. Dvě takové aplikace na nákup přebytků jídla z restaurací si porcují tuzemský trh: české Nesnězeno a dánský Too Good To Go (TGTG).

Myšlenka je jednoduchá. Propojit gastronomy a obchodníky, kteří se snadno zbaví neprodaného jídla bez zbytečných odpisů, se zákazníky, kteří nákupem ušetří a sníží objem plýtvání. Vydělat mají všichni.

Dle ředitelky TGTG pro středoevropské trhy Anny Podkowinske zatím dánský startup TGTG v Česku nevydělává, ale globálně už ano.

„Globálně už je náš byznys ekonomicky udržitelný. Nejsme závislí na externím financování. V Česku jsme teprve na začátku a musíme zde investovat do rozvoje,“ uvedla v rozhovoru pro SZ Byznys. Čísla firma sdělit nechce. Na český trh vstoupila před půl rokem.

Nováček se nadechuje k letošní celorepublikové expanzi, zatím ale působí ve čtyřech městech, včetně Prahy. Její dobrovaky, jak nazývá balíčky s neprodanými dorty, hotovkami, pečivem a dalším jídlem, si dle manažerky zakoupilo téměř sto tisíc českých zákazníků.

„V Polsku jsme už pět let a k využívání naší aplikace jsme přesvědčili mezi 15 až 20 procenty obyvatel,“ popisuje trh s 38 miliony lidí. Globálně startup vzniklý v roce 2015 „zachraňuje jídlo“ ve dvaceti zemích, převážně v Evropě, ale také v USA nebo Austrálii. V roce 2023 dle portálu CNBC utržil 162 milionu dolarů. Účtuje si poplatek 1,8 dolaru (43 Kč) za každý balíček, který si zákazník koupí, a klienti z řad gastro podniků a maloobchodu platí roční poplatek 89 dolarů (2130 Kč).

Dle generální ředitelky Mette Lykke, mj. zakladatelky fitness aplikace Endomondo, byl v roce 2023 podnik v zisku 8 milionů dolarů. Jen v USA se v tomto roce prodalo 102 milionů balíčků v ceně mezi 4 a 10 dolary. V Česku se dle Podkowinske za půl roku prodalo 55 tisíc dobrovaků.

V Česku TGTG nedávno získalo zatím největšího klienta, síť kaváren Costa Coffee, kde mohou zákazníci před zavíračkou levně zakoupit třeba neprodané dorty či pečivo.

Dánská firma, do níž už investoři nalili desítky milionů dolarů, má však v tuzemsku silného soupeře. Tím je konkurenční projekt Nesnězeno Jakuba Henniho působící pod mezinárodní platformou Munch.

Nesnězeno uvádí, že má v Česku už 1,1 milionu klientů a jeho aplikaci si za šest let stáhlo 3,5 milionu uživatelů. V tuzemsku spolupracuje se 1700 podniky. Nejvýznamnější je síť Penny, jež má z nadnárodních řetězců v tuzemsku také nejvíce prodejen, ale i řetězec Starbucks, hotely včetně ikonického Hiltonu, nebo sítě Minit.

Společnost Munch se nově spojila s rumunskou jedničkou Bonapp, vzniká tím největší jednotná platforma svého druhu v rámci střední a východní Evropy, která má na 6 tisíc prodejních míst. V roce 2024 celá platforma utržila 7,5 milionu eur, tedy v přepočtu 188 milionů korun.

„Nejprodávanějším typem balíčků jsou u nás smíšené potraviny, hlavně z obchodních řetězců, které tvoří více než 39 procent z celkového počtu. Následují hlavní jídla z restaurací a bister, která představují 20,87 procenta prodaných balíčků, a pečivo, které tvoří téměř 20 procent,“ popsal ředitel a spoluzakladatel Nesnězeno Jakub Henni.

Přes 70 procent maloobchodních tržeb v Česku se odehrává na pobočkách obchodních řetězců, je proto logické, že podstatným prvkem úspěchu může být získání těchto klientů. V tom má zatím Nesnězeno náskok, ale TGTG už potenciální partnery láká na spolupráci.

„Naše cílová skupina jsou lidé od 18 let. Jsou tedy mladší než zákazníci obchodních řetězců, a proto věříme, že můžeme rozšířit jejich zákaznickou bázi,“ věří Podkowinska.

V zahraničí už se to podařilo. V některých zemích aplikace propojila zákazníky například s Lidlem, polskou sítí Biedronka, řetězcem Carrefour nebo maloformátovými prodejnami smíšeného zboží Žabka.

„Hodnota potravinového odpadu řetězců odpovídá asi dvěma procentům jejich marží. I kdyby se tyto přebytky podařilo snížit jen o polovinu, bude to mít na jejich ekonomiku výrazný vliv, a to zejména na diskonty, které mají nízké marže,“ říká manažerka TGTG.

Startup věří také v expanzi pomocí technologií. Vyvíjí nástroj s umělou inteligencí, jenž obchodníkům pomáhá lépe plánovat a snižovat množství přebytečného jídla automatickou kontrolou dat spotřeby u tisíců položek. V Polsku už nástroj používá řetězec Carrefour a síť čerpacích stanic Shell.

Rozšíření podobných aplikací nahrává ekonomická situace domácností, protože jednou z motivací uživatelů je ušetřit. Dalším důvodem je snaha snížit míru plýtvání a zákazníky může lákat také překvapení, protože si nemohou vybrat, co v balíčku bude.