Sáčky na ovoce a pečivo skončí. Unie chce omezit množství odpadu

Přijaté nařízení EU o obalech a obalových odpadech, známé jako PPWR, přinese nejen konec jednorázových hotelových smetánek, minišamponů a mikrotenových sáčků v řetězcích.

Nařízení schválené radou EU v prosinci, které státy začnou uplatňovat přibližně za dva roky, se snaží redukovat odpad ze všech úhlů.

Pocítit by to mohli i návštěvníci hospod, a to v širší nabídce vody z kohoutku v restauracích za příznivější ceny. Nařízení totiž mluví o tom, že by státy měly motivovat restaurace, jídelny, bary, kavárny a stravovací služby, aby svým zákazníkům zdarma nebo za nízký servisní poplatek nabízely vodu z kohoutku.

Dnes litr kohoutkové vody restaurace nabízejí až za několik desítek korun a často je to jeden z nejlevnějších nápojů v lístku.

Restauratérům se chystaná změna nelíbí, na vodě z řadu dnes mají obrovskou přirážku. Zástupce gastrobyznysu v Hospodářské komoře Luboš Kastner říká, že by stát neměl nařizovat podnikům, co mají prodávat a za kolik.

„Pokud nám dá stát podstatně výhodnější DPH na stravovací služby, mohlo by to vykompenzovat dopady tohoto nařízení na gastrobyznys,“ uvedl s tím, že by nařízení v tomto ohledu zvýšilo restauratérům náklady.

Zatím však není jasné, jak stát bude restauratéry motivovat. „Do budoucna můžeme uvažovat o tom, že pokud zákazník požádá o kohoutkovou vodu, restaurace mu ji bude muset nabídnout. O případné výši maximální ceny ale ještě budeme diskutovat, už dnes nabízí značná část restaurací kohoutkovou vodu zdarma nebo za nízký poplatek,“ řekl redakci SZ Byznys náměstek ministra životního prostředí David Surý.

S obalovým nařízením PPWR zmizí z trhu další obaly, které čím dál víc zaplavují evropský trh. Hotelová a wellness zařízení budou muset vyřadit jednorázové smetánky, máslíčka, nádoby na dresinky, med, kečup, čokoládovou pomazánku apod. Dostupné budou dál v zařízeních s trvalou zdravotní péčí.

„Končíme s nimi už letos. Na snídaních budou dávkovače medu, cukru atd.,“ říká Gabriela Zmeková, manažerka hotelové skupiny značky Jan Hotels, která provozuje pět hotelů v Praze a dva v Českém Krumlově.

Některé hotely však s nařízením omezí nabídku na pokojích. Třeba síť Pytloun Hotels takto nabízí smetánky do kávy. „Na pokoje přestaneme dávat jednoporcové smetany, alternativu pro to nemáme,“ říká hoteliér Lukáš Pytloun, který to hodnotí jako správný krok. Během snídaní už na většině hotelů jednorázová máslíčka a další potraviny nahradil.

Z hotelů také zmizí drobné toaletní potřeby, jako jsou minišampony. Obchodní řetězce přestanou používat lehké plastové nákupní tašky o tloušťce pod 15 mikronů, tedy prakticky všechny mikrotenové tašky a sáčky.

Navzdory zákazu v hotelech ovšem jednoporcové dresinky a kečupy zůstanou na pultech řetězců jako součást hotových pokrmů a potravin, tedy například salátů. Této oblasti se zákaz nedotýká a přitom je to segment, který v prodejích roste.

Jak upozorňuje ředitelka obalového institutu Syba Iva Werbynská, další paradox představuje omezení plastů na ovoce a zeleninu v řetězcích. Pokud je totiž ovoce zpracované, plastů se zákaz netýká. „Nakrájené ovoce a zelenina v sáčku, v kelímku nebo v igelitu se budou prodávat dál. Přitom víme, že je čím dál častěji v nabídce obchodů,“ uvedla.

Z trhu by měly zmizet i takzvané „multipacky“ z plastu, tedy skupinové obaly, do nichž se dnes balí pivo, konzervy či lahve a usnadňují spotřebitelům koupi zboží ve větším množství. Nahradit by je mohly papírové obaly.

Samolepky na ovoci a zelenině, které dnes označují zpravidla odrůdu či původ, budou muset být průmyslově kompostovatelné. Stejný požadavek je kladen na čajové sáčky. Z praktického hlediska to může být pro výrobce problém. „Samolepky budou muset být označené pro spotřebitele jako kompostovatelné. Vůbec netuším, jak informaci na tak malou věc dostaneme,“ uvádí Werbynská.

Místo na etiketách výrobků dnes chybí především na kosmetice, požadovaných informací přitom přibývá, a tak to někteří výrobci řeší visačkami, které suplují etikety. Příkladem jsou některé tužky na oči. „Problém je ve chvíli, kdy produkt exportujete do několika zemí. Máme stovky produktů, kdy se informace na kosmetiku už nevejdou,“ říká Werbynská.

Jak dříve napsala redakce SZ Byznys, součástí nařízení je také minimalizace volného prostoru v přepravních obalech. Do roku 2030 budou moci přepravní obaly obsahovat maximálně 50 procent prázdného volného prostoru. Do toho se počítají i výplně. V Německu už podobná pravidla platí.

Podle nařízení se má odpad z obalů do roku 2030 snížit o pět procent, do roku 2035 o deset procent a do roku 2040 o 15 procent. Problém podle výrobců obalů je, že snížení se počítá k roku 2018, ale množství obalů v Evropě od té doby rapidně stoupá. Redukce obalů tak bude pro průmysl mnohem bolestivější.

„Jak toho docílíme, když lidé nebudou méně nakupovat a firmy méně vyrábět?“ ptá se Werbynská. Podle ní ani všechna požadovaná opatření nařízení PPWR nemusejí pro splnění cílů stačit.