NKÚ: Andrej Babiš poslal rozpočet do pekel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tuzemský dluh vyrostl v minulém roce o 2,4 procenta a jak předpovídá Evropská komise, Česko patří k pěti evropským zemím, kde se zvýší letos i napřesrok. Kromě vyšší útraty je viníkem také nižší ekonomický růst než v jiných státech. Hloubku potíží popsal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

„Konsolidace bude nemožná i v dobách ekonomického růstu, pokud nedojde k důchodové reformě, razantnímu zeštíhlení státního aparátu a redefinice státem poskytovaných agend,“ vysvětlil ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021, že se tuzemské veřejné finance dostaly do dosud neznámé situace.

Jak ukazuje srovnání z uplynulých let, veřejné finance se v Česku vyvíjely o poznání lépe než ve většině evropských zemí. Platí to pro krizové období 2008-2013, stejně jako pro počátek konjunktury po roce 2014. Právě díky tomu udržel stát až do příchodu pandemie covidu-19 svůj dluh na čtvrté nejnižší úrovni v Evropě po Estonsku, Lucembursku a Bulharsku.

Pak nastal zvrat. V roce 2020 se Česko ještě zadlužilo o něco méně než evropský průměr. Ovšem v roce 2021, kdy už většina zemí začala dluhy snižovat, si Česko pořád půjčovalo nad poměry.

Zpráva NKÚ v detailech ukazuje, proč k takovému veletoči došlo. Klíčovým momentem bylo, že Babišův kabinet ve dvou krocích vysadil kontrolu. „Novela rozpočtu z dubna 2020 zvýšila limit strukturálního deficitu z jednoho na čtyři procenta HDP,“ upozorňují experti, že vláda využila pandemie, aby výdaje zvýšila natrvalo.

Během prvního kroku ještě vláda slíbila, že deficit bude každoročně snižovat o půl procenta HDP. Ovšem v prosinci 2020 prosadila další novelu, podle níž není nutné strukturální deficit vůbec sledovat ani plánovat, jak bude snížen. „Tím se otevřel prostor pro tvorbu vysokých deficitů i v budoucích letech,“ doplňuje zpráva NKÚ.

K novému řádu věcí patřilo, že vláda hned v lednu 2021 prohloubila plánovaný deficit z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Loňský rozpočet nakonec tak špatně nedopadl. Hlavní zásluhu na tom měl fakt, že stát nedokázal investovat a neutratil 74 miliard korun. Pomohl i špatný odhad, o kolik se sníží výběr daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. Namísto očekávaných 85 miliard přišly finanční úřady jen o 66 miliard.

Právě větší pořádek v rozpočtové dokumentaci mohl zabránit, aby se veřejné finance loni propadly k nejhlubšímu schodku v historii, tedy 420 miliardám. Babišova vláda se například obávala, že výpadek daně z příjmů fyzických osob zasáhne obce a kraje, proto změnila rozpočtové určení daní a komunální rozpočty získaly na úkor státu o 25,6 miliardy navíc. Tuto pomoc nepotřebovaly, upozorňuje NKÚ, protože i bez ní by jejich rozpočty zaznamenaly přebytek šestnáct miliard. Na účtech krajů a obcí koncem minulého roku zůstalo 368 miliard, o čtvrtinu víc než před příchodem pandemie.

„Dlouhodobě je akceptována argumentace, že prostředky uložené na účtech územních rozpočtů jsou výsledkem dobrého hospodaření. Tyto volné prostředky jsou však znehodnocovány z důvodu změny ekonomické situace, zvláště zvýšenou inflací,“ pranýřují kontroloři praxi radnic a krajů.

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu předem vylučuje námitky, že za propad rozpočtu může covid. Experti srovnávají pandemické roky 2020 a 2021 se dvěma roky předtím a docházejí k výsledku, že výdaje označené jako pomoc při pandemii zvýšily rozpočtové výdaje pouze o osm procent, o dalších šestnáct procent se však útrata zvýšila bez přímého vztahu ke covidu.

Největší položkou se stalo zvýšení důchodů, které překročilo povinnost stanovenou zákonem, a také zvýšení státního příspěvku zdravotním pojišťovnám. Mandatorní, tedy povinné výdaje vyrostly ve dvou uplynulých letech celkem o 23 procent. Bez reforem zůstanou tyto závazky státu i v příštích letech, k tomu se navýší o splácení dluhů, za které Česko v Evropě platí čtvrtý nejvyšší úrok.