Nevídaný stav. Recykláty jsou levnější než nové plasty a kovy

Firmy, které se zabývají obchodováním s „odpadními“ surovinami, hlásí růst zájmu ze strany podniků až o stovky procent.

„Od loňského roku je poptávka po našem recyklovaném polyethylenu o 750 procent vyšší. Zároveň vzrostla cena vstupní suroviny o více než šedesát procent a také cena finálních výrobků,“ říká Tomáš Louda, spoluzakladatel startupu ETW, který zpracovává v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou staré plastové fólie ze zemědělství a komunálního odpadu na regranulát.

Firma, která má ambice do dvou let zvýšit výrobní kapacity na patnáctinásobek, získala v polovině února investici 30 milionů na pořízení nových technologií od investiční skupiny SFG holding Michala Dědka. Zřejmě ale pro pokrytí obrovské poptávky po druhotných surovinách nebude stačit.

ETW se zabývá zpracováním použitých plastů, které jsou vstupní surovinou pro výrobu smršťovacích polyethylenových fólií. Enormní zájem je však v současnosti na trhu i o další recyklované materiály.

Cyril Klepek, zakladatel tržiště druhotných surovin Cyrkl, vidí v posledních měsících nárůst poptávky o desítky procent. Ceny rostou ještě rychleji. Podle něj k tomu dochází v situaci, kdy ropa zdražuje nad 80 dolarů za barel. „Cena ropy Brent nad tuto úroveň způsobuje, že recyklát je levnější než primární vstup,“ řekl.

Dlouhodobě to přitom bylo naopak, recyklované materiály byly pro firmy dražší kvůli náročnému technologickému zpracování a nedostatečným výrobním kapacitám.

Ropa Brent v důsledku války na Ukrajině vystoupala na své letošní maximum ke 130 dolarům za barel, nyní se obchoduje kolem 115 dolarů.

Zatím k tomu nejsou tvrdá data, ale Klepek předpokládá, že válka ještě dramaticky zvýší ceny recyklovaných materiálů, které rychle stoupají už v posledních měsících kvůli nedostatku surovin.

„Ceny kovových odpadů, jako je hliník a kovový šrot, ještě před válkou meziročně vyrostly o 80 procent, obdobně zdražily plastové odpady. Válečný konflikt tento trend ještě umocní. Očekávám ještě dramatičtější vzestup cen, zejména v oblasti kovů,“ míní Klepek.

„Rostou i ceny dalších vstupů. Třeba recyklovaný polyethylen LDPE zdražil o 80–90 procent, stavební odpady zhruba o třetinu. Vyhozené PET lahve, ze kterých se recyklací stává rPET, podražily o 80–90 procent,“ uvedl Klepek.

Ceny kovů rostly už před válkou. Kilogram železného šrotu stál před rokem 4–6 Kč, nyní se prodává za 8–9 korun. Ceny lisovaných LDPE folií, které se využívají třeba pro paletování zboží nebo balení časopisů, se zvýšily z 3 800 korun na 4 700 korun za tunu. Jen ceny papíru se v podstatě od loňska nezměnily.

„Velkou překážkou pro mnoho českých firem je současná situace na Ukrajině. Výrobní průmysl, především automobilový, ale také ocelářský průmysl, musel výrobu snížit o pětinu až dvě třetiny z důvodu nedostatku vstupních surovin. Všichni řeší, jak nahradit kovové vstupní materiály z Ruska a Ukrajiny. Lze čekat, že cena kovových odpadů poroste,“ uvedla Regina Pavlíčková ze společnosti Cyrkl.

Nejsou za tím však jen krátkodobé tržní výkyvy. Poptávku i ceny pohání také legislativa především v oblasti plastů. Cíle Evropské unie v oblasti oběhového hospodářství ukládají výrobcům povinnost vyrábět v roce 2025 každou PET lahev s příměsí čtvrtiny rPETu a do roku 2030 se podíl zvýší na 30 procent.

Snahy o redukci plastů z ropy mají i země mimo Evropskou unii. Velká Británie před dvěma lety schválila legislativu, která stanovuje minimální podíl 30 procent recyklátu v plastových obalech. Za nedodržení hrozí dodatečné zdanění.

Další, dobrovolné závazky si stanovují velké potravinářské nadnárodní korporace. Například společnost Unilever chce do roku 2025 ve výrobcích používat minimálně 25 procent recyklovaného plastu, Nestlé hodlá globálně prosadit cíl do stejného data u lahví minimálně 35 procent rPET.

Poptávku po recyklátech zvýšily také celosvětové problémy spojené s pandemií koronaviru. „V covidu se zkomplikovaly dodavatelské řetězce po celém světě a tím došlo ke zdražení všech materiálů,“ říká Louda.

Podle něj je trh přehřátý i z jiných, méně viditelných důvodů. Například jeden z největších výrobců polyethylenu s továrnami v Texasu zastavil provoz v několika výrobních závodech kvůli poruchám, způsobeným nízkými teplotami. A dodnes plně provoz neobnovil.

Hodnotu odpadů si dnes víc uvědomují firmy, které si chtějí do budoucna pojistit přísun materiálu. To je i jeden z hlavních důvodů, proč někteří čeští nápojáři v čele s Mattoni 1873 a Kofolou prosazují povinný zálohový systém na PET lahve.

Přes Cyrkl nakupují suroviny například Škoda Auto, výrobce polyesterových střiží Silon nebo společnost ETW.