Německo a Itálie musí vyluxovat trh s povolenkami, to by je mohlo zdražit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Berlín a Řím potřebují 246 milionů emisních povolenek k tomu, aby splnily svoje cíle na snížení emisí do roku 2030. K tomuto závěru, který znamená zásadní tlak na další členské země Evropské unie, došli analytici nevládní organizace Transport & Environment.

Systém emisních povolenek se v Evropské unii používá už téměř dvě desetiletí. Při jistém zjednodušení lze jejich fungování popsat jako jistou pokutu či daň za to, že elektrárny a velké průmyslové podniky spalováním fosilních paliv vypouštějí do atmosféry skleníkové plyny. Ty se vedle dalších faktorů podílejí na čím dál větších výkyvech zemského klimatu.

EU, která se snaží jít příkladem, rozhodla, že firmy budou za každou tunu skleníkových plynů platit. Počet nabízených povolenek bude navíc postupně klesat, takže o ně budou firmy soutěžit, aby měly motivaci chovat se zeleněji.

Studie T&E říká, že hrozba nesplnění klimatických cílů visí celkem nad 12 členskými zeměmi, ovšem mezera Německa a Itálie je zdaleka nejvýznamnější. Oněch zbývajících 10 zemí by totiž celkem potřebovalo „jen“ 146 milionů povolenek, tedy o 100 milionů méně.

Německo podle analýzy tamních plánů zaostane za svým cílem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ snížit emise do roku 2030 o 50 procent –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 10 procentních bodů, Itálie (minus 43,7 procenta) pak o 7,7 procentního bodu.

Hrozí tak, že pokud bude chtít například jen Německo dohnat svůj rest, spotřebuje 70 procent z celkového objemu povolenek, které jsou ještě k dispozici, uvádí T&E.

„Německo a Itálie pohltí všechny dostupné povolenky na úkor svých sousedů, což jim způsobí potíže a znamená pro ně riziko právního postihu,“ uvedla ředitelka klimatické sekce T&E Sofie Defour.

„Německá vláda bude muset brzy předstoupit před občany, a žádat další prostředky, což prohloubí tamní rozpočtovou krizi, aby tak řešila dopady své slabé politiky,“ uvedla Defour.

Strukturální deficit německých veřejných financí, který pomíjí dopady hospodářského cyklu a některé jednorázové položky, by měl letos činit zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Berlín tak nebude plnit jedno z pravidel Paktu stability a růstu, podle kterého by tento schodek neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP.

Jak už bylo řečeno, povolenek je omezený počet, a pokud tedy začne Německo nebo Itálie luxovat trh, jejich cena poroste, protože ani jiné země a společnosti se bez nich neobejdou.

Při ceně 129 eur za tunu, kterou pro rok 2030 odhaduje agentura Bloomberg, by Německo potřebovalo úspěšnějším zemím zaplatit až 16,2 miliardy eur. Itálie by musela vydat jen o něco méně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 15,5 miliardy eur. Obě země se ovšem mohou takovým nákladům vyhnout, pokud se jim podaří urychlit dekarbonizaci svých ekonomik.

Česká republika se nachází na opačné straně tohoto problému, když vláda používá výnosy z prodeje emisních povolenek k zalepení děr ve státním rozpočtu.