Největší projekt od doby faraonů. Egypt mění poušť na úrodná pole

Nejlidnatější arabské zemi chybí základní potraviny, plodiny a také voda. Populace naopak roste. Prohlubující se problémy má pomoci řešit historicky největší zemědělský projekt v pouštním státě na severu Afriky. Nese název New Delta Project.

Na to, aby si člověk udělal představu, jak kolosální tento projekt je, stačí jen pár základních informací. Jeho cílem je zvýšit potravinovou soběstačnost země až o jednu třetinu.

Egypt je velmi zranitelný, protože 65 procent zemědělských komodit dováží ze zahraničí. Poslední roky pandemie a nestability na globálních trzích kvůli válce na Ukrajině ukázaly, jak obrovský je to hendikep.

Země, která musí zajistit potraviny pro 110 milionů lidí, je do velké míry závislá na dovozech ukrajinské a ruské pšenice a dalších plodin, jejichž export se výrazně zpomalil a prodražil. Inflace v potravinách a nápojích v zemi faraonů podle serveru Statista.com od dubna 2021 do letošního dubna vzrostla z nuly na 54 procent.

„Projekty výroby zemědělských komodit a potravin se staly otázkou života a smrti. Důvodem je současná globální ekonomická krize a výzvy v oblasti potravinové bezpečnosti, kterým v posledních letech čelí většina zemí,“ citoval prezidenta Abdala Fattáha Sísího jeho mluvčí, když letos informoval o pokroku ve výstavbě projektu New Delta.

Projekt je hotový nejméně z jedné třetiny, Egypt právě spouští kapacitně největší čističku vody na světě a začal v testovacím režimu napouštět vodou jeden ze tří umělých kanálů.

Cena za monstrózní stavbu, která promění 2,2 milionu fedanů pouště (924 tisíc hektarů) v úrodná pole se sofistikovanou infrastrukturou včetně zavlažování, umělé řeky a desítek přečerpávacích stanic, vyjde v přepočtu na 350 miliard českých korun a jen samotné hloubení umělé řeky spolkne 100 miliard korun.

Egypt v něm využije technologie z různých koutů světa. Klíčovou součástí jsou zavlažovací systémy včetně takzvaného pivotního zavlažování (pole jsou do kruhu) z USA. Přestože jsou obrovská kruhová pole v poušti s produkcí plodin základem a jedním z hlavních cílů, vzniká kolem projektu další rozsáhlá infrastruktura.

Postaví se logistické zóny, sila na uskladnění úrody, laboratoře na výzkum půdy a továrny na produkci stolního oleje a krmiv pro hospodářská zvířata. Část skladovacích kapacit postaví čínská Famsun Chinese Group, část ze stovek traktorů a zemědělské techniky zřejmě dodá Bělorusko.

Dodavateli systémů zavlažování jsou mimo jiné společnosti z amerického státu Nebraska, kde sídlí čtyři hlavní globální výrobci kruhového zavlažování, kteří pokrývají dohromady 85 procent celosvětové poptávky po pivotních systémech.

V oblastech Afriky, Asie či Jižní Ameriky, které sužují extrémní sucha, vidí velkou příležitost pro rozvoj. V zemích, jako je Egypt, se totiž vlády v posledních letech snaží intenzivně posílit svou potravinovou bezpečnost.

„Spousta těchto zemí si uvědomila, že nemohou být závislé na dovozu potravin. Covid umocnil jejich potřebu dělat aktivní kroky k zajištění potravinové bezpečnosti a vidíme, že investují do zavlažování,“ říká ředitel výrobce zavlažovacích systémů Lindsay z americké Nebrasky Gustavo Oberto.

Díky boomu zavlažování měla firma, která dodává do 90 zemí světa a je druhým největším výrobcem na světě, skvělý finanční rok. Loni meziročně zvýšila obrat o 41 procent – ze 472,2 milionu dolarů na 665,8 milionu dolarů, tedy v přepočtu z 10,1 miliardy korun na 14,2 miliardy korun.

Zájem o automatické zavlažovací systémy vzrostl také kvůli nedostatku pracovníků v zemědělství. „Ceny hnojiv a paliv výrazně narostly. Farmáři hledají, kde zvýšit svou ziskovost a efektivitu. Jednou z cest může být úspora pracovní síly,“ řekl Oberto.

Společnost Lindsay před dvěma lety prodala egyptské vládě na projekt New Delta 1200 zavlažovacích systémů. Zavlažovat budou rozsáhlá kruhová pole až o velikosti stovek hektarů, kde dřív nebylo nic. Žádná voda, jen písek. „Všechny stroje jsou napojeny do centrálního řídicího systému. Pokud byste měli takové množství strojů ovládat lidmi, bylo by to velmi, velmi drahé,“ dodal.

Ve světě rychle narůstá populace, ale plochy se zemědělskou půdou jsou omezené. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že světová populace naroste ze 7,6 miliardy lidí v roce 2017 na 9,8 miliardy v roce 2050. Podobné odhady má OSN. Produkce potravin se proto bude muset zvýšit odhadem o 70 procent. Bohatne navíc střední třída, která se chce lépe stravovat. Na druhé straně rozsáhlé oblasti sužují čím dál větší sucha.

Zemědělství proto nutně čeká transformace. V masovém měřítku bude muset zavádět šetrnější metody hospodaření a být efektivnější. Ideálně tak, aby se ze stejného množství půdy získaly mnohem větší výnosy.

Zavlažování je toho velkou součástí. Ukazují to i data amerického ministerstva zemědělství z Nebrasky, která je nejvíce zavlažovaným státem na světě. Tamní farmáři měli v letech 2007 až 2018 o 44 procent vyšší výnosy z kukuřičných polí se závlahami než z polí, která závisela čistě na dešťových srážkách.

V Egyptě se budou v rámci projektu New Delta zavlažovat pole s pšenicí, kukuřicí, cukrovou řepou, zeleninou a olejninami.

Nebylo by to však možné bez skutečně enormního množství vody. Odkud se vezme? Zužitkuje se recyklovaná odpadní voda, podzemní voda a voda z Nilu. Částečně se počítá s jejím odsolováním. Vodu z kanalizace v Alexandrii vyčistí největší čistička odpadních vod na světě, která denně zpracuje 7,5 milionu kubíků vody. A na místo odběru je přivede nejdelší umělá řeka s délkou 114 kilometrů.

Projekt New Delta vzniká v oblasti Západní pouště podél dálnice Dabaa, otevřené v roce 2016 jako hlavní spoj mezi Káhirou a severozápadním pobřežím.