Nejlevnější mléko a obří televize. Tak podle obchodů vypadají košíky Čechů

„Tržby rostou velmi rychle. Růst už není tažen jen růstem cenové hladiny, ale lidé často sahají po modernějších a kvalitnějších výrobcích,“ hodnotí výsledky maloobchodu za loňský rok prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Maloobchodní tržby vloni v průměru vyrostly o 4,6 procenta a ke konci roku útraty zrychlily na 6,2 procenta, přičemž ceny potravin se v posledním měsíci zvýšily o 1,7 procenta.

Také podle ředitele agentury Nielsen Karla Týry problémy z roku 2022 a 2023 loni ustoupily do pozadí a pozitivní by měl být i vývoj v letošním roce.

„Pomalu ale jistě klesá podíl těch, kteří jsou na tom meziročně hůř. Před rokem si 34 procent lidí myslelo, že je na tom hůř, nyní je to 32 procent,“ uvedl Týra na konferenci, která analyzovala situaci uplynulého roku.

„Co můžeme čekat? V hlavách spotřebitelů se to začíná obracet. Mzdy, inflace i nezaměstnanost mají vliv na jejich větší optimismus a také příklon k prémiovému zboží, elektrotechnice apod. To by mělo pokračovat,“ uvedl Týra s tím, že letos by mohl objem prodaného zboží růst o přibližně jedno procento.

V elektronice je oživení poptávky po dražším a kvalitnějším zboží mnohem rychlejší než u základních řad. Například útraty za robotické vysavače loni rostly o 11 procent, ale zájem o robotické vysavače s dokovací stanicí pro odsávání nečistot se zvýšil o 62 procent. Prodej televizí se zvedl o 10 procent, ale TV se 75- a více palcovou obrazovkou rostly o 67 procent. Výrazně větší byl zájem také například u ledniček vyšší energetické třídy A, jejichž prodej se zvýšil o 49 procent, zatímco méně šetrné ledničky rostly o 1 procento. Podobný vývoj, který Nielsen nazývá prémiumizací, je vidět u laptopů, sluchátek či chytrých telefonů.

Mírné oživení nastalo i v potravinách a drogerii. Po letech krize objem prodejů ještě v roce 2023 klesal. V první polovině 2024 přišla stagnace, resp. mírný růst o 0,3 procenta, a ve třetím kvartále kategorie rostly o 1,6 procent. V posledním čtvrtletí se objem prodejů mírně propadal o 0,2 procenta.

Z formátů ztrácejí tradiční obchody, tedy především menší prodejny v regionech (-4 procenta) a hypermarkety (-2 procenta). Naopak rostly supermarkety a diskonty (+2 procenta) a také drogistické řetězce (7 procent).

„Češi lehce opouštějí hypermarkety, nechtějí tolik času trávit nakupováním a více si váží volného času. Díky tomu rostou supermarkety a diskontní prodejny,“ uvádí Týra.

Přes celkové zlepšování situace domácností a nákupní nálady spotřebitelů jsou na tom Češi oproti době před rokem 2022 stále ještě hůř. V roce, kdy začala válka na Ukrajině, mělo Česko disponibilní příjmy na úrovni 82 procent obyvatel zemí EU, ale od té doby úroveň poklesla na 75 procent průměru.

Oživení rozhodně není ve všech segmentech a na všech úrovních. Zatímco podíl slev se víceméně zastavil v rozmachu, privátní značky, které jsou levnější ve srovnání se značkovým ekvivalentem, v minulém roce narostly z 26 na 27 procent podílu na obratu. Nejsilnější je tento trend u komoditních výrobků. Například trvanlivé mléko je z 80 procent „převlečené“ do značek obchodních řetězců.

Privátní značky dlouho před rokem 2022 stagnovaly na úrovni 22 procent, ale s tím, jak zákazníci v dobách vysoké inflace hledali levné alternativy, v následujících třech letech až do nynějška posílily o pět procentních bodů. Měřeno objemem prodejů jsou privátní značky ještě oblíbenější a dosahují 37 procent. Je to tím, že jsou zároveň levnější.

Řetězce se perou s nedostatkem lidí, a proto také dál automatizují procesy. Například do digitálních cenovek už podle Tomáše Prouzy investovaly stovky milionů korun. Návratnost je zhruba 5-7 let, mají však okamžitý efekt mj. v tom, že uvolňují ruce personálu.

„Nervozita je kolem nedostatku lidí. Ale největší problém je s dodavateli. Vidíme brutální tlak na navyšování cen. Dodavatelům se nelíbí, že se zlevňuje,“ uvedl Prouza.