Návrat Jiřího Šmejce: Nový šéf má v krizí zkoušené PPF znovu nastartovat růst

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Správu dědictví po Petru Kellnerovi přebírá Jiří Šmejc v těžké době. Jeho hlavním úkolem v nové pozici generálního ředitele je minimalizovat ztrátu z nutného exitu z ruského a asijského byznysu PPF, který sám pomáhal před lety budovat.

K tomu by měl nastartovat nový růst impéria, jemuž uškodil covid, čínská politika i válka na Ukrajině. Pokud se mu to podaří do roku 2025, stane se Šmejc z minoritního akcionáře dceřiného holdingu Home Credit (drží tu 8,88 procenta) vlastníkem desetiny celé PPF. „Jiří Šmejc získává opci na odkup až desetiprocentního podílu ve skupině, uplatnitelnou po třech letech při docílení dohodnutého zvýšení hodnoty skupiny,“ napsala PPF v oficiálním oznámení.

Cesta k tomuto cíli bude trnitá, Šmejc má ale pro úspěch řadu předpokladů.

PPF prochází těžkým obdobím. Trable začaly před smrtí Petra Kellnera. Už minimálně tři roky je jasné, že v měnícím se světě, kde vznikají nová mocenská centra, nové zdroje geopolitického napětí a slábne globalizace, je expanze PPF na obří východní trhy neperspektivní. Ohrožuje to dlouholetý motor zisků PPF, finanční holding Home Credit rozkročený z Evropy do Ruska, Číny, Indie a dalších asijských zemí.

Covidová pandemie změnu podmínek urychlila a letos ji dovršila válka na Ukrajině. Čínský Home Credit zabrzdila státní regulace, Asií otřásají covidové lockdowny. Předloni hlavně vinou asijského Home Creditu spadla celá skupina PPF do ztráty 291 milionů eur.

Loni finanční divize PPF prodělala dalších 258 milionů eur, což je sice jen polovina předloňského prodělku finanční divize, ale nic, z čeho by měli Kellnerovi dědicové radost.

Trable se teď stupňují: V Rusku, odkud se nepovedlo vycouvat, přestože prodej ruského Home Creditu byl na spadnutí, dnes český investor reprezentuje nepřátelskou mocnost, musí respektovat válečné sankce a navíc ho veřejné mínění tlačí k demonstrativnímu opuštění ruského trhu.

Právě Rusko je teď hlavní problém. PPF tu na začátku války vlastnila aktiva v hodnotě přes miliardu eur, kromě místní filiálky Home Creditu také reality, polnosti a farmy, jež se snaží rozprodávat. Zbavila se sice části nemovitostí a finalizuje prodej agroholdingu RAV Agro, rozhodně to ale nebudou obchody, jimiž by se mohla chlubit. „Možností k dobrému exitu v Rusku teď moc není, evropské firmy tu svá aktiva prodávají pod cenou, tak na úrovni dvaceti třiceti procent kapitálu,“ říká finančník, který poměry v PPF i Rusko dobře zná.

Ruský Home Credit byl přitom už na přelomu loňského a letošního roku před prodejem, měla ho koupit místní finanční skupina Sistema. Z obchodu na poslední chvíli sešlo kvůli nepokojům v Kazachstánu, kde má ruský Home Credit dceřinou firmu. Mezitím vypukla válka, přišly sankce. Majetky zahraničních investorů ztrácejí na hodnotě a předjednané podmínky padly.

Náprava teď bude složitá, předpovídají investoři v Rusku, jako je majitel skupiny Brano Group Pavel Juříček, který tam vybudoval továrnu za deset milionů eur. „My z oboru automotive teď zažíváme velké riziko a máme to složité, jsem připraven i na to, že mi Rusové fabriku znárodní. Ale po autech je v celém světě hlad a pro automobilky není jednoduché přepnout na nové subdodavatele, v tom je pro nás jistá naděje. Reality a finanční služby, které má v Rusku PPF, jsou mnohem snáz nahraditelné,“ říká. Majetek PPF v Rusku je zranitelnější než třeba průmysl, lze jej snadněji převzít či zablokovat.

Zároveň se ale oslovení znalci shodují, že má-li někdo šanci ruský oříšek rozlousknout, je to právě Šmejc, který léta Home Credit řídil, ruské prostředí dobře zná a má tu řadu osobních kontaktů, bez nichž je teď důstojný ústup nemyslitelný.

Když se loni po Kellnerově smrti ujal vlády nad PPF Ladislav Bartoníček, bylo znát, že to dělá spíš z pocitu odpovědnosti. Nesálalo z něj právě nadšení, že může konečně řídit velkou skupinu, v níž byl celá léta dvojkou, někdy i trojkou.

Bartoníčkovi se ale za rok jeho vlády v PPF povedlo dotáhnout hned několik důležitých projektů – byť jejich příprava začínala zpravidla ještě za Kellnera. Například odprodej podílů v e-commerce společnostech Mall Group a WE/DO polskému Allegru, což byl jeden z největších tuzemských obchodů posledních let. Nebo odprodej 30 procent v telekomunikační firmě CETIN, což samo o sobě vyneslo PPF 50 miliard korun. PPF také vstoupila do zcela nového podnikatelského oboru, když založila s francouzským partnerem společný podnik, který se má stát světovým lídrem v pronájmu rekreačních lodí.

Bartoníčkovi se povedlo potvrdit a upevnit ještě Kellnerem nastolenou novou strategii spočívající v orientaci na střední a východní Evropu a na telekomunikační a mediální byznys. Ten se stal místo spotřebitelského financování pod značkou Home Creditu hlavní jistotou a generátorem zisku PPF.

Loni jen telekomunikační divize PPF Telecom Group vytáhla své konsolidované výnosy o 5,6 procenta na 3,3 miliardy eur, její EBITDA vystoupala meziročně o desetinu na 1,6 miliardy eur a hodnota telekomunikačních aktiv PPF přesáhla její finanční segment.

Hlavně se ale za Bartoníčkovy vlády povedlo konečně zlomit odpor akcionářů banky Moneta a nastartovat její začlenění do skupiny PPF v podobě fúze s vlastní Air Bank.

Výsledkem operace, která je stále v chodu a stála zprvu Kellnera a pak i jeho následovníky hodně energie, má být vznik třetí největší banky v Česku co do počtu klientů a zároveň vůbec největšího tuzemského bankovního domu v českých rukou.

Pokud se spojení povede, dá se tu čekat začátek nového velkého projektu PPF na finančním poli. Tedy v oboru, kde skupina díky zkušenosti s Home Creditem získala cenné know-how. Přítomnost v Číně, v zemi s pokročilou digitalizací a vysokou úrovní onlinových služeb, pomohla vytvořit v PPF „fintech“, jehož nástroje, systémy a procesy mohou být ve střední Evropě slušnou konkurenční výhodou v soutěži s tradičními bankami.

Ostatně malá dravá Air Bank, oblíbená hlavně mladými klienty s vysokými nároky na digitální vyspělost a komfort, je toho v Česku důkazem.

Teď jde o to, aby PPF dokázala svého technického náskoku při restartu finanční divize využít a postavit na něm, případně na dalších „asijských“ zkušenostech další růst.

„Láďa odvádí za celé dlouhé roky v PPF fantastickou práci. Zejména musím ocenit jeho přínos v období po smrti mého manžela, kdy jsme současně čelili této ztrátě i mimořádně nepříznivé makroekonomické situaci,“ hodnotí v tiskové zprávě PPF Renáta Kellnerová Bartoníčkovu práci.

Bartoníček PPF v těžké době stabilizoval a předvedl, že krizové řízení zvládá. Teď se přesouvá do nově zřízeného poradního výboru rodiny, kde zasedne spolu se Šmejcem a Danielem Křetínským, životním partnerem Kellnerovy dcery Anny.

Kellnerovi dědicové se ale evidentně nechtějí spokojit jen s uvážlivou správou svého majetku, jsou zvyklí na systematické posilování a expanzi PPF – byť občas přerušenou krizemi. Renáta Kellnerová evidentně věří víc Šmejcovi než Bartoníčkovi, že dokáže skupinu poslat na strmější vzestupnou trajektorii. Svým rozhodnutím nicméně zaskočila řadu lidí v dejvické centrále PPF, o chystané rošádě nevěděla donedávna ani většina vrcholových šéfů.

Lidé, kteří všechny aktéry příběhu dobře znají, ale její krok vesměs chválí. „Je to výtečné rozhodnutí, velice prospěšné pro PPF. Jirka Šmejc má byznysovou náturu blízkou Petru Kellnerovi, jsem přesvědčen, že dá PPF svěží vítr,“ říká moravský podnikatel a manažer Richard Benýšek, který za Kellnerova života pro PPF často pracoval. „Šmejc je dravec, Bartoníček spíš klidná síla. A rodina teď žádá spíš dravost,“ dodává.

Šmejc není v PPF nováčkem, patří do party zdejších matadorů, které pojí nejen pracovní, ale i osobní vazby. V letech 2002 až 2012 byl klíčovou figurou PPF, patřil k hlavním realizátorům Kellnerových vizí. Byl strůjcem ruské i asijské expanze, získal neocenitelné zkušenosti při hašení ruské finanční krize před patnácti lety.

I když se před časem rozhodl postavit na vlastní nohy a začal budovat vlastní investiční skupinu Emma Capital, zcela PPF nikdy neopustil. Zůstal mu téměř devítiprocentní podíl v Home Creditu, který až do roku 2020 také osobně řídil. V PPF mu zůstala kancelář v nejvyšším patře dejvické centrály, přímo naproti Kellnerově pracovně.

Přesto se v posledních letech skupině vzdaloval. Nebýt Kellnerovy smrti a událostí posledního roku, nejspíš by došlo k definitivnímu rozchodu. Podle dříve uzavřených dohod měla PPF do konce roku 2023 Šmejcův minoritní podíl možnost odkoupit a vše směřovalo k tomuto vyústění.

Obrat způsobila nabídka Renáty Kellnerové, aby se Šmejc pokusil vrátit PPF dravost, přinést nové vize a zvedl její hodnotu. Podle bývalého manažera PPF, finančníka Ivana Svítka, k tomu má řadu předpokladů. „Velmi dobře PPF zná a má důvěru Renáty Kellnerové,“ říká Svítek.

„Jak ho znám, nemyslím, že bude chtít jen co nejlépe prodávat čínská nebo ruská aktiva. Na rozdíl od Petra Kellnera je duchem budovatel, který se bude snažit zvyšovat hodnotu firmy ne nákupy a prodeji, ale stavěním něčeho nového,“ soudí.

PPF tak může zkoušet expanzi třeba v průmyslu a využít jako základnu svou plzeňskou Škodu Transportation. S Monetou se nejspíš pustí do ambiciózního projektu v bankovním byznysu. Prostor je v mediální sféře, s níž má Šmejc jako někdejší akcionář TV Nova osobní zkušenost.

Nebo se PPF pustí do nějaké nové oblasti, o které zatím ví jen Jiří Šmejc. Skupinu spravovanou pro Kellnerovy dědice nepochybně čekají zajímavé tři roky.