Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Povinnost připevnit víčka k plastovým lahvím, ale i ke krabicím od džusů v minulosti naštvala výrobce nápojů. Ti zpočátku varovali před větší spotřebou plastů. Požadavky směrnice, která už zakázala jednorázová brčka nebo tyčinky do uší, nakonec vyřešili jednoduchým proužkem spojujícím lahev s víčkem.
O větší povyk se postarali spotřebitelé, kteří si v mnoha případech na novinku stěžovali s tím, že se jim hůře pije.
Připevnění víček, povinné od července 2024, je jen jedním z mnoha kroků, jimiž chce EU snížit množství odpadu v přírodě. Pokračovat se bude například zálohováním PET lahví a plechovek nebo zákazem dalších jednorázových plastů, jako jsou tenké nákupní tašky, toaletní potřeby a jednoporcová balení dresinků, kečupů či smetany.
Ale proč zrovna víčka? „Jedna ze studií, které stály na počátku nových legislativních předpisů EU, byla zaměřena na znečištění pláží. Podle zjištění bylo na plážích Severního moře nalezeno 43 plastových víček na 100 metrů čtverečních,“ vysvětlila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Nedopalky, víčka, sáčky
Evropská komise na dotaz redakce SZ Byznys odkázala na dopadovou studii, která obecně považuje jednorázové plasty za problematické z hlediska znečištění pláží a potenciálních rizik pro člověka i mořské živočichy.
Na předních místech odpadků, které znečišťují evropské pláže, se řadily PET lahve, víčka, cigaretové nedopalky, vatové tyčinky nebo plastové tašky. Víčka se našla také v útrobách velryb i mořských ptáků.
A tak Komise přišla s povinností na produktový design, který by tomuto znečištění zabránil. Už dříve to samé v reakci na výsledky předchozích studií doporučila například ekologická organizace North Sea Foundation. Kromě zavedení záloh na jednorázové plastové obaly zmínila povinnost, aby průmyslníci vyvinuli nové typy obalů, které znemožní ztrácení a odhazování víček.
Zastánci zákazu se odkazují k možná vůbec první studii na toto téma, kterou v roce 2016 zveřejnilo sdružení ekologických organizací Seas At Risk. V témže roce se v rámci detailního průzkumu sebralo na celém nizozemském pobřeží přes 10 tisíc víček. „Přes 70 procent jich bylo poškozeno, což naznačuje, že uzávěry dlouhou dobu plavaly v moři,“ uvádí.
Organizace také zmiňuje, že za poslední tři dekády bylo na plážích po celém světě nalezeno přes 20 milionů uzávěrů a víček od lahví.
Směrnice o jednorázových plastech (SUP) mluví o tom, že nové požadavky na design lahví budou mít přímý pozitivní dopad na odhazování plastových víček do přírody. Není však jasné, zda se tato očekávání už promítla do reality. Část spotřebitelů víčka štvou natolik, že je po otevření nápoje odtrhávají od lahve, a není jasné, co se s nimi pak děje.
Nápojáři však tvrdí, že spotřebitelé si už zvykli. „Zpočátku sociální sítě zaplavily stížnosti lidí, že jsou nová víčka nefunkční, znepříjemňují pití apod., ale dnes už můžeme říct, že si zvykli,“ říká prezident Svazu nealkoholických nápojů Michal Dyttert.
Kritičtí vůči novince nebyli jen Češi, ale obecně Evropané. „Víčka sloužila Britům jako jeden z argumentů pro Brexit. Tvrdili, že nebudou přistupovat na takovéto blbosti, ale paradoxně se tomu stejně nevyhnuli,“ vzpomíná Martin Veselý z Mattoni 1873. Všichni výrobci v EU totiž přešli na nový patent a víčka zafixovaná k lahvím se dnes prodávají i ve Velké Británii.
Podle mluvčí Mattoni 1873 Lutfie Miňovské spotřebitelé žádnou zásadní nespokojenost s designem dosud nevyjádřili. „Naopak se k nám dostávají i pozitivní reakce kvitující větší bezpečnost (víčko vám nikam nezapadne, např. v autě) nebo lepší třídění PET lahví společně s víčky,“ řekla.
Víčka nemizela jen na plážích
Kromě větší čistoty pláží a přírody obecně může mít loňská novinka ještě jeden benefit.
„Smysl vidím také z pohledu praxe na třídících linkách. Správně by před vhozením do žlutého kontejneru měla PET lahev sešlápnout a poté zašroubovat víčko. Málokdo to dělá, jenže potom se na třídících linkách volná víčka při manipulaci se slisovanými plastovými balíky ztrácejí,“ popsala Iva Werbynská, ředitelka obalového institutu Syba.
Podle ní se takto při manipulaci s balíky ztrácí hodně cenného materiálu. Vlivem trendu odlehčování se už objem plastu v lahvi blíží objemu samotného víčka.
Expertka na obaly naopak nechápe, proč směrnice o jednorázových plastech přenesla povinnost připevnění víček také na velké obaly, určené primárně do gastra. „Velké kelímky na jogurty, oleje, kanystry na víno… U těchto obalů mi to nedává smysl. Vždyť nehrozí, že si třílitrový jogurt vezmete na pláž, kde ho sníte a obaly odhodíte,“ myslí si.
