Ajťák i telefonní operátor. Podívejte se, komu rostly mzdy nejrychleji

I letos Čechům rostly mzdy. Zatímco se ale řada pracovníků musela spokojit s přidáním v řádu nízkých jednotek procent, leckde se přidávalo i dvouciferným tempem.

Redakce SZ Byznys na základě dat serveru Platy.cz sestavila přehled pozic, jejichž mzdy za poslední rok vyrostly nejvíc. Z analýzy více než 50 tisíc pracovníků vznikl žebříček, který identifikuje tři největší mzdové skokany v každém z celkem deseti sledovaných sektorů.

Jestli si někdo z roku na rok opravu polepšil, byli to seniorní obchodní zástupci. Z průměrné mzdy 59 tisíc korun se vyšvihli na 68 a půl tisíce, dostali tedy přidáno nejvíce ze všech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ skoro 16 %. Druhý největší růst příjmů si připsali obchodní manažeři, kteří si od loňského prosince polepšili v průměru o 14 %. Bronzová příčka patří rozpočtářům a kalkulantům, jejichž mzdy meziročně nabobtnaly téměř o 12 %, vyšlo z dat serveru Platy.cz.

Podívejte se, kdo dostal za 12 měsíců nejvíce přidáno.

Kdo pracoval na manažerské pozici – ať už jako technický, eventový nebo finanční manažer – v průměru si letos přišel na desetiprocentní zvýšení mzdy.

Svižný růst mezd pokračoval letos i mezi „ajťáky“. Programátorské a vývojářské pozice se obvykle inzerují s výdělkem 60 až 100 tisíc. Softwaroví konzultanti, programátoři v jazyce C# a business intelligence specialisté, kteří analyzují a interpretují data, letos dostali přidáno 10 % i víc. DevOps specialisté rostli o slušných devět procent a to z už tak vysoké základny. Z 91 tisíc se za rok dostali k průměrné mzdě skoro 100 tisíc.

O dvouciferném růstu mezd si ale většina zaměstnanců mohla nechat jen zdát. Nominální meziroční tempo růstu mezd v celé ekonomice za první tři čtvrtletí roku činilo sedm procent. „To je vzhledem k ekonomickému vývoji v ČR poměrně slušné. Ještě důležitější je fakt, že letos již konečně po předchozím bezprecedentním propadu – kumulativně o více než 12 % za léta 2022 a 2023 – začaly opět meziročně růst také reálné mzdy, očištěné o vliv nyní již nižší inflace,“ upozorňuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu společnosti Alma Career.

To ovšem neznamená, že by se většina pracujících měla lépe než před nástupem mimořádné inflační vlny z konce roku 2021, podotýká Dombrovský. „Letošní meziroční nárůst reálných příjmů kolem čtyř až 4,5 % teprve pomáhá kompenzovat část předchozích propadů, v hospodaření si však zaměstnanci a domácnosti přeci jen trochu ulevili a nečelí již tak výrazným potížím jako po většinu loňského roku.“

Na trhu práce pokračoval i letos nedostatek uchazečů o práci s náročnou kvalifikací technického směru. Chyběli inženýři a specializovaní řemeslníci. „Jejich nedostatek se s největší pravděpodobností bude i nadále prohlubovat, vzhledem k velmi rychlému stárnutí české populace. To se projevuje častějšími odchody do důchodu ve srovnání s počty nově nastupujících absolventů,“ všímá si Dombrovský.

Nedostatek kapacit bude zesilovat i ve zdravotnictví a sociálních službách. A toto pnutí se projevilo i na mzdách. Zdravotníci a zaměstnanci sociálních služeb, kteří jsou většinou zaměstnanci veřejného sektoru, nejsou součástí této analýzy, ale připsali si za tři kvartály letošního roku 10,5% nárůst příjmů, plyne z dat ČSÚ.

Průměrné hrubé mzdy na ekonomických pozicích se velmi liší. Zatímco fakturant má na výplatnici částku začínající trojkou, ekonom bere průměrně přes 50 tisíc a konzultant dokonce přes 60 tisíc.

Slabší růst mezd zaznamenali lidé zaměstnaní v administrativě. Pozice, která v tomto sektoru letos zaznamenala nejvyšší nárůst výdělků, je telefonní operátor. Bere v průměru 36 700, tedy o devět procent víc než koncem loňského roku. Obdobné příjmy a obdobný nárůst „platu“ viděli i pracovníci v administrativě. Referenti a administrativní pracovníci naopak dostali přidáno podprůměrně.

Stavebnictví se ne a ne vymanit z krize. Zatímco stavbyvedoucí, projektanti či projektoví manažeři mají letos v prosinci na výplatnici částku o sedm procent vyšší než loni touto dobou, například svářeči dostali přidáno necelá čtyři procenta. Udržet si lidi je pro řadu firem z oboru problém.

„Ve stavebnictví jsou dlouhodobě mzdy v průměru na srovnatelných pozicích o dost nižší než ve zpracovatelském průmyslu, což nábor i udržení lidí v tomto oboru zaměstnavatelům poměrně silně komplikuje,“ má za to Dombrovský z Alma Career.

V dopravě mzdy rostly nejvýše jednociferným tempem. Skokanem roku v tomto sektoru je řidič vysokozdvižného vozíku s nárůstem výdělku 7,3 % a současnou průměrnou mzdou 37 tisíc korun. Polepšili si i logistici, dispečeři, pracovníci expedice a skladníci.

V sektoru elektrotechniky a energetiky vyčnívá pozice technika, který teď bere meziročně o desetinu více, zhruba tedy 45 tisíc. Elektrotechnik překročil hranici 46 tisíc hrubého (+7,5 %), elektrotechnický inženýr se dotáhl skoro na 64 tisíc za měsíc (+ šest procent) a elektrikář si přijde nyní zhruba na 41 500 korun.

Automotive platí za sektor, kde jsou zvyklí na slušný nárůst mezd. Nejvýraznější změnu v peněženkách pocítili automechanici. Ti se těší z desetiprocentního nárůstu příjmu, který jejich výdělky navýšil v průměru na 42 600. Konstruktéři berou 53 tisíc (+7,7 %), nadprůměrně přidáno dostali letos i přijímací technici a kontroloři kvality.

Ve strojírenství nejvíce se mzdami poskočili konstruktéři (+ 8,6 %), strojní inženýři (+ 8,5 %) a strojní zámečníci spolu se seřizovači CNC strojů a programátory CNC.

V příštím roce bude ve většině odvětví v Česku pravděpodobně pokračovat celkem slušný nominální růst mezd, shodují se analytici. „To by ke konci roku již mohlo vést k vyrovnání bezprecedentních propadů reálných příjmů z let 2022 a 2023 a ke skutečnému zlepšení životní úrovně většiny domácností,“ říká expert na trh práce Tomáš Ervín Dombrovský.

Meziroční tempo růstu mezd za celý trh pravděpodobně mírně zpomalí, predikuje. Z letošních průměrných sedmi procent přibrzdí na úroveň kolem 5,5 až šesti procent v roce 2025.

Takový růst mají Češi za nedostatečný, plyne z dat podzimního průzkumu Alma Career. „Celkem 36 % zaměstnanců očekává růst své mzdy/platu po Novém roce, dalších 22 % to nevylučuje. Plná polovina z nich očekává zvýšení mzdy nejvýše o pět procent, což 71 % hodnotí jako nedostatečné,“ uvedl analytik.

Necelá třetina respondentů očekává růst o 5,1 až 10 % (a zhruba desetina lidí o více než 10 %), což 69 % z nich naopak hodnotí jako adekvátní nárůsty. „Očekávám, že v příštím roce porostou o něco rychlejším tempem především mzdy zaměstnanců v soukromé sféře, zejména na podprůměrně ohodnocených pozicích,“ uzavírá Tomáš Ervín Dombrovský.