Myslivci se přou s úředníky, jestli už je zvěř přemnožená

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od novely mysliveckého zákona, která je na programu aktuální schůze Poslanecké sněmovny, si ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) hodně slibuje. Ostatně si její schválení zadal jako jednu ze svých priorit, jeho předchůdcům se to zatím nepodařilo. Myslivci, ale také někteří zástupci vlastníků, upozorňují, že myslivecký zákon zhorší problémy v lesích. Vadí jim i sankce za neplnění plánů lovu.

„Vždy v historii byla novela spojena s obrovským tlakem některých skupin, které nechtěly přijít o svůj vliv. Nechci být další z řady ministrů, kteří novelu připravili, ale poté se ji nepodařilo schválit,“ předeslal ministr na tiskové konferenci v pražském Zemědělském muzeu. Akci předcházela konference kritiků novely v čele s Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ).

Předseda nejsilnější myslivecké organizace Jiří Janota řekl, že myslivcům, navzdory nesouhlasu některých konzervativních členů, v zásadě nevadí úmysl celý obor digitalizovat, a jak s oblibou říká ministr, přenést jej do 21. století. Myslivci budou muset například fotit zastřelenou zvěř a snímky posílat do elektronické evidence jako důkaz plnění plánu lovu. Dnes to probíhá jen na papíře a v podstatě není možné dívat se myslivcům „pod ruce“.

To je však jedna z mála hlavních věcí, na které se myslivci se zastánci novely shodnou. Přitom nenajdou shodu ani na tom základním – zda je zvěře v českých lesích příliš.

Ministerstvo, Úřad pro hospodářskou úpravu lesů, ale i pojišťovny, o přemnožení zvěře vůbec nepochybují. Resort zemědělství mluví o ročních škodách na majetku lesů ve výši 2,5 až 3,5 miliardy korun ročně. A to je konzervativní odhad. Do cifry se navíc nepočítají škody při srážce motoristů se zvěří, které šéf České asociace pojišťoven Jan Matoušek vyčíslil na 800 milionů korun ročně.

„Za posledních deset let máme dvojnásobný počet dopravních nehod, které byly způsobeny srážkami se zvěří. Nestalo se nic, co by tento problém řešilo, žádná změna ve prospěch vlastníků, kteří mají zájem na podpoře lesa,“ uvedl Matoušek, který novelu přivítal.

Ministerstvo jednoznačně odmítá tvrzení myslivců, že zvěř není přemnožená. „Není to pravda. Kdyby nebyla přemnožená, nejsou zde škody,“ argumentuje ministr.

Myslivecká jednota mluví o řádově nižších škodách a jako zdroj uvádí Český statistický úřad: 54,4 milionu Kč v roce 2022. To však ministerstvo zpochybňuje a uvádí, že toto číslo ukazuje jen na uznané, případně soudně vyhrané škody. To znamená škody, které vznikly na poli či v lese a proplatily se vlastníkům. Stát vychází z kvalifikovaného odhadu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů odhadl škody dokonce na 4,8 až 5,5 miliardy korun.

„Kritické je přemnožení zejména jelena sika. Nepůvodní druh z Asie se nekontrolovaně šíří celou Českou republikou a je už i v jižních Čechách či na Šumavě. Kříží se s domácími jeleny a dělá obrovské škody na lesních porostech,“ uvádí lesnický expert Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru, což výrazně komplikuje drahou obnovu lesů po kůrovcové kalamitě.

Jednou ze zásadních změn je snížení minimální výměry honitby na 250 hektarů. Pro některé soukromé vlastníky tak bude snazší provádět mysliveckou činnost na vlastní pěst a nemusejí hledat složitou dohodu v rámci honebního společenstva.

Myslivecká jednota je dlouhodobě proti. „Minimální výměra honitby 500 ha je již dnes na hraně možností mysliveckého hospodaření a neodpovídá biologickým potřebám zvěře,“ uvedl Janota. Říká, že myslivci loví čím dál víc, ale bez komplexnějších změn se zvěř jen přesune do jiných lokalit, kde se cítí bezpečně.

Současnou výměru pět set hektarů stanovili komunisté po kolektivizaci zemědělství v padesátých letech dvacátého století.

Novela má také posílit práva soukromých vlastníků. Například možností přijímání nových členů do honebního společenstva, aniž by to musela schválit valná hromada. Realita je podle ministerstva taková, že myslivecké spolky se zakonzervovaly a nové členy často nechtějí přijímat. Své požadavky často nemohou prosadit, pokud nemají nadpoloviční výměru honitby.

Novela má změnit také systém mysliveckého plánování lovu. Počty odlovu se dosud stanovovaly podle mnohdy nevěrohodných statistik a každoročního sčítání zvěře. Nově bude mít hlavní slovo Úřad pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL). Myslivci za nesplnění dostanou až desetitisícovou pokutu.

„Dneska je sčítání zvěře úředně povolená lež. Podíváte se, kolik máte v honitbě zvěře a napíšete to. Od toho se odvodí počet kusů, které máte lovit. Když si nasčítáte málo, málo lovíte,“ popsal ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křiny Tomáš Vrška. Ministr Výborný k tomu řekl: „Papírové procesy se konečně digitalizují, aby se eliminovaly podvody, které se dějí.“

Myslivci kritizují, že lov budou stanovovat úředníci takzvaně „od stolu“. „Budou tedy určovat výši lovu zcela bez znalosti konkrétní honitby a dokonce druhů zvěře, který poškození lesa způsobuje,“ uvádí vlastníci lesů, zemědělské půdy a vodních ploch v otevřeném dopise.

Ministr Marek Výborný oponuje: „Minimální plány budou stanoveny nikoliv úředníkem, který se podívá z okna, ale podle jasných exaktních dat, podle míry poškození lesa. Pokud vlastník dnes hospodaří myslivecky odpovědně, má škody do tří procent. Potom se nestane nic,“ zahání ministr obavy ze sankcí.

Další změnou, která budí vášně, je nový systém povolenek k lovu pro hospodařící subjekty (zemědělce) se souvislými pozemky nad 30 hektarů.

I v tomto bodě naráží autoři novely na tvrdý odpor nimrodů, kterým se nelíbí zapojení zemědělců nebo lesníků do lovu zvěře v honitbě, kterou si pronajímají. „Uživatel honitby bude muset strpět mnohdy i neodborné zásahy do populace zvěře, v konečném kontextu to může vést ke zhoršení celého stavu,“ upozornil Tomáš Pilík, člen okresního mysliveckého spolku Příbram.

Proti dopadu návrhu zákona se vymezil také Svaz měst a obcí. Podle jeho předsedy Františka Lukla už dnes veřejná správa bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Resort předpokládá, že na všech obcích s rozšířenou působností, jichž je 205, bude muset vzniknout jedno pracovní místo, resp. se navýší současný částečný úvazek z 0,2 na celý úvazek.