My už jsme zlevnili, v obchodech to není vidět, hlásí farmáři

Ceny zemědělských výrobců se v březnu meziměsíčně snížily o 3,2 procenta. Nejvíc cenovky klesly u olejnin a brambor, zlevnilo obilí, mléko i drůbež. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy jsou teď na tahu obchody. Ty podle něj snížení cen u některých položek promítají do cen nedostatečně.

Nejvíc je to prý vidět u produktů, které míří z pole rovnou do regálů, tedy bez zásahu zpracovatele. „Zemědělci prodávají brambory za sedm korun, obchodníci za 20 korun za kilogram. A mezi tím není potravinář,“ dává příklad Pýcha.

Výrobci potravin už leckdy stihli pohyb dolů do ceny svého zboží promítnout, ale ne všude. „Ceny u zemědělců už klesají, potravináři některé ceny už promítli, ale jiní, kteří mají s obchodníky smlouvy třeba na čtvrt roku, promítnou změny do cen až se zpožděním,“ předpokládá Pýcha.

Podle šéfa Zemědělského svazu ovlivňují cenu potravin ve výsledku ale nejvíc obchody: „Největší podíl na cenách potravin má obchodník. Je to kolem 50 %. Jsou tam marže, které se blíží 80 % a obchodní přirážky i kolem 100 %,“ řekl SZ Byznys.

Ze srovnání růstu cen jídla vyplynulo, že u některých produktů si sice nejvíc přisadily obchody, u jiných to ale byli producenti potravin a například u kuřat si zdaleka nejvíce přirazili zase chovatelé.

„Vyprodukovat drůbeží maso je velký problém. Máte halu a v ní brojlery, 24 hodin denně svítíte a klimatizujete, máte robotické krmení. A krmíte obilím, jehož cena vyletěla,“ zdůvodňuje zdražení drůbeže Pýcha.

Zástupci farmářů vadí i to, že levněji prodávají obchodní řetězce především své privátní značky. „Nakoupí stejné krabicové mléko od mlékárny, jako privátní značku ji prodávají za 24 korun, jako tu od mlékárny za 34 korun. Přitom nakoupili za stejnou cenu. Není to etické,“ myslí si Pýcha.

Zemědělci letos očekávají horší rok než loni. V něm si podle odhadů statistiků vydělali 27,9 miliard korun – nejvíce za deset let. Rok předtím to bylo 21 miliard. Podle Pýchy jde však jen o „optický zisk“.

Loni zemědělci sice více vydělali, ale taky měli vysoké náklady. Za krmiva, energie a především hnojiva, jejichž ceny vyskočily o stovky procent. Do nákladů si je však propíší až letos.

„Zisk nemáme na účtu. Máme ho v silech v krmivech a ve skladu v hnojivech. Možná budeme letos na nule, možná budeme i v minusu. Letošek bude zrcadlově obrácený k loňsku,“ tvrdí Martin Pýcha.

Podnikatelský zisk podle šéfa Svazu navíc nezohledňuje náklady zemědělců. „Vypadá to, že jsou zemědělci v zisku, že si namastili kapsy. Ale je to optický zisk, hra čísel. Ze zdaněného zisku nakupují půdu. Tu si nemohou dát do nákladů. Podnikatelský zisk nezohledňuje životní náklady zemědělců, fyzická osoba z něj žije, platí školky a oblečení dětem, musíte udělat minus řádově 10 miliard korun,“ říká Pýcha.