Hlavní obsah

Kombajn sklízí nejen úrodu, ale i spoustu dat. Umí poznat i kvalitu pšenice

Jak probíhá moderní sklizeň.Video: Filip Horáček

Moderní stroje na poli jsou propojené přes počítač, jezdí po neviditelných kolejích, zpracovávají podrobné mapy a umí poznat kvalitu zrna.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Žně v České republice jsou u konce. Rok od roku o jejich úspěchu vedle počasí víc rozhodují přesná data. Zemědělská technika jich sbírá přímo v terénu ohromné množství a s jejich pomocí se plánují polní práce pro další roky.

Jednou z technologických novinek, kterou si od loňského roku pořídily některé větší zemědělské podniky, jsou kombajny, správně řečeno sklízecí mlátičky, které v reálném čase při sklizni vyhodnocují získaná data o úrodě. Pro jednodušší představu – zařízení uvnitř mlátičky oskenuje vymlácená zrna a zjistí například obsah dusíku v pšenici a ovsu nebo olejnatých látek v řepce.

Tyto vlastnosti se zjišťují pomocí metody spektrální odrazivosti. Lapidárně řečeno zrno se osvítí, přičemž z intenzity odraženého záření se dá zjistit řada důležitých detailů ohledně jeho složení.

Výhodou podle firmy John Deere, která technologii do svých nejnovějších strojů integrovala, je mimo jiné získání podrobné sady dat z konkrétních částí pole. S jejich pomocí se pak připravují mapy, které slouží k přesné aplikaci hnojiv.

„Dřív zemědělec sklidil, měl průměrný výnos za celé pole třeba pět tun na hektar. Dnes pomocí výnosoměru umí zjistit, že pole v konkrétním místě dalo jen dvě tuny a mohlo tam být málo hnojiva, a na jiném naopak třeba sedm tun,“ popsal Stanislav Kučera, konzultant precizního zemědělství společnosti John Deere.

Více dusíku automaticky neznamená vyšší výnos, proto se data porovnávají s historií, s jinými částmi pole a hledá se co nejvyšší efektivita v množství použitých hnojiv, ve výnosu, ale i ceně.

Tím, že mlátička pozná kvalitu dusíku (proteinů) v pšenici, může zemědělec oddělit dražší potravinářskou pšenici od méně hodnotné krmné. Někdy se totiž stává, že do potravinářské přimíchá část pšenice s horšími parametry (například úrodu poškodí déšť), ale tím sráží cenu, za niž ji lze prodat.

Kučera popisuje blízkou budoucnost zemědělství, aktuálně se totiž nedá vůbec mluvit o tom, že by tato unikátní technologie byla na farmách rozšířená. Seznamují se s ní první čeští zemědělci, v terénu je zatím pouze třináct mlátiček vybavených tímto modulem.

Jejich rozšíření brání i vysoká pořizovací cena nejmodernějších mlátiček, které stojí více než deset milionů korun. Dovolit si je mohou především velké podniky.

Systém vyhodnocování v reálném čase se používá také u jiných strojů. Na sklízecích řezačkách si zootechnici mohou změřit obsah živin v krmivech (senáži, siláži), technologie také umí vyhodnocovat obsah živin v kejdě.

Objevují se první cisterny, které pomocí senzorů zjišťují obsah draslíku, fosforu a vápníku v kejdě a podle toho na poli přesně aplikují množství hnojiv.

Systém variabilní aplikace používají i nejnovější postřikovače, kterých v praxi stále moc nejezdí. Umí vypínat a zapínat jednotlivé trysky a tím regulovat množství pesticidů, které se dostane na pole. Zemědělci dnes většinou stříkají plošně stejné dávky a raději víc než méně. Moderní zemědělství ukazuje, že zbytečně.

Vždy ve stejných kolejích

Nejmodernější stroje značky Fendt při sklizni komunikují přes takzvané telemetrické jednotky, kde si předávají informace o obdělané ploše, o GPS pozici a o pojezdové trase.

„Pojezdová trasa slouží pro autopilota, který například řídí sklízecí mlátičku po půdním bloku sám a operátor stroje má pak daleko větší prostor pro nastavení sklízecího ústrojí tak, aby docházelo k co nejefektivnější sklizni,“ říká specialista precizního zemědělství firmy Agromex Patrik Kalenda.

Data o pojezdové trase ze sečky se dají přenést například do postřikovače, který následně jezdí ve stejných kolejích, aby se neutužovala půda a snížila se rizika vzniku erozí. Na centimetry přesný pohyb strojů vyžadují navíc i technologie, jako je strip-till, kdy díky zpracování a setí v pásech, a nikoliv v celé ploše, půda lépe zadržuje vodu.

Podle Michala Pajzlera z pobočky Agromex ve Slatině je o precizní technologie zájem spíše u větších zemědělců. „Pro menší to není tak atraktivní, protože stroje jsou dražší. Spíš vidíme zájem u větších podniků od několika stovek hektarů,“ uvedl. Stát chce však precizní zemědělství více dotačně podporovat.

Na utužování půdy těžkými stroji, které je jedním z problémů nejen českého zemědělství, mají vliv i takové detaily, jako je tlak v pneumatikách. Ten by měl být správně vyšší na silnici a nižší na poli. Výrobci už proto nabízejí systém pro regulaci tlaku v pneumatikách, kdy lze z kabiny jednoduše tlak měnit. Takové pneumatiky jsou však velmi drahé, jedna taková na traktor stojí okolo sto tisíc korun.

Doporučované