Mlékaři se děsí imitace mléka ve školách. Prosadit je chtějí vegani

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O malou revoluci na půdě Evropské unie se pokoušejí zastánci rostlinné stravy z iniciativy ProVeg. Nadnárodní uskupení, které hájí zájmy příznivců rostlinné výživy (hlavně veganů a vegetariánů), chce v Bruselu prosadit, aby se do Školního programu dostaly rostlinné alternativy mléčných výrobků.

V rámci tohoto programu země EU dotují mléko, ovoce a zeleninu do škol. Státní zemědělský intervenční fond v loňském roce distributorům těchto potravin vyplatil téměř 585 milionů korun, z toho 276 milionů korun šlo na mléko a 310 milionů na ovoce a zeleninu.

Iniciativa sbírá hlasy pod petici, která má rozpoutat diskusi a přimět Evropskou komisi, aby se zabývala nápadem podpořit ve školách kromě kravského mléka také rostlinná mléka obohacená vápníkem, tedy například sójové, ovesné a rýžové „mléko“. V Česku už petici podepsalo přes 72 tisíc lidí.

Komise se peticemi musí zabývat, pokud se některé podaří v zemích Evropské unie nasbírat přes jeden milion hlasů. V tomto případě ani o oficiální petici nejde. Přesto mezi potravináři vzbudila téměř paniku. Potravinářská komora ČR coby zástupce všech významných mlékáren píše na ministerstva i do Sněmovny a varuje před nahrazováním mléka ve školách jeho imitacemi.

Nejde jen o tuto konkrétní ne/petici. Potravináři reagují na rostoucí politický tlak, v němž sílí hlasy zastánců šíření rostlinné stravy a snahy o upozadění té živočišné. Tento postoj podporuje i evropská strategie Z farmy na vidličku (Farm to Fork).

„Výraznější přechod k rostlinné stravě s nižším zastoupením červeného a zpracovaného masa a větším podílem ovoce a zeleniny sníží nejen rizika smrtelných onemocnění, ale i dopad potravinového systému na životní prostředí,“ píše se ve strategii.

Ochrana životního prostředí je jedním z důvodů, proč by se mělo podle iniciativy ProVeg kravské mléko ve školách doplnit o alternativy na rostlinné bázi. Neziskovka prý nechce, jak jí vyčítají kritici, nahradit mléko ve školách.

„Litr kravského mléka vyžaduje více než 22krát více vody a zhruba 12krát více půdy a produkuje třikrát více emisí skleníkových plynů než litr sójového mléka,“ uvedla iniciativa, která se odvolává na studii Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2013, podle které je chov dobytka největším znečišťovatelem v živočišné výrobě.

„Emise skleníkových plynů u skotu představují asi 65 procent emisí v odvětví živočišné výroby (4,6 gigatun CO2), díky čemuž je dobytek největším přispěvatelem celkové emise odvětví,“ uvádí studie. Emise z produkce masa tvoří 41 procent, produkce mléka 20 procent.

Iniciativa však neuvádí některé důležité detaily ze studie. Například skutečnost, že vyšší intenzitou emisí se vyznačují chovy s nízkou produktivitou. A také, že FAO, která působí při OSN, doporučuje lidem pravidelnou konzumaci mléka.

ProVeg zmiňuje ještě další dva důvody, které mají rostlinným „mlékům“ zajistit místo ve školách. „Na mnoha mléčných farmách žijí krávy ve stísněných stájích, nemohou chodit, otáčet se, čistit se, dívat se do stran nebo komunikovat s ostatními členy stáda přirozeným způsobem,“ uvádí iniciativa. Posledním důvodem je rostoucí počet lidí s intolerancí laktózy.

Tuzemští potravináři se ale rozhodli hájit mléko ve školách na nejvyšších místech. Podle Potravinářské komory, které už nyní vadí, že se rostlinné potraviny nazývají stejně jako ty „běžné“, tedy jako párky, burgery, mléka nebo sýry, je ale mléko jen těžko nahraditelné. Zajišťuje například metabolické procesy organismu člověka a zdravý růst především u dětí.

„Mléko a mléčné výrobky tvoří kvalitní složku výživy, která je obtížně nahraditelná jinými druhy potravin, a to i po fortifikaci (umělém doplňování) deficitními živinami,“ uvedla Potravinářská komora v dopise ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL) a varovala před vytlačováním přirozeného způsobu výživy z jídelníčku dětí.

Obsah živin včetně vitamínů a minerálních látek v imitacích mléka a mléčných výrobků podle komory kolísá v závislosti na uvážení výrobce. „Kvalita těchto produktů není nijak regulována legislativou, a tak jsou rozdíly mezi jednotlivými imitacemi z pohledu výživy až propastné. Například obsah bílkovin se ve většině imitací pohybuje do 0,5 procenta, přičemž mléko obsahuje 3,3 procenta bílkovin,“ uvedla.

Před aktivitami ProVeg varovala komora také sněmovní Zemědělský výbor. Jeho šéf Michal Kučera mlékaře podpořil. „Já osobně vnímám mléko jako tekutinu zcela nenahraditelnou a zásadní nejen v raném vývoji našich dětí. Nahrazování mléka a jeho imitace rostlinnými výrobky je zcela jistě krok špatným směrem a nemá moji podporu,“ napsal.

Proti nahrazování mléka rostlinnými alternativami se postavilo i Ministerstvo zdravotnictví, které v dopise uvedlo, že plně podporuje „odmítavé stanovisko Potravinářské komory k petici ProVeg Česko.“

Podle ProVeg nebylo nikdy prokázáno matení spotřebitelů názvy jako „rostlinné mléko“. Průzkum Evropské spotřebitelské organizace (BEUC) v deseti zemích zjistil, že přes 68 procent dotázaných takové názvy podporuje, pokud jsou produkty jasně označené jako rostlinné či vegetariánské.