Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
České firmy utratí ročně okolo půldruhé miliardy korun na „influencer marketing“, kdy jednoduše řečeno platí provize a honoráře lidem za propagaci konkrétních produktů a značek na sociálních sítích. Odhaduje se, že v Česku je kolem 25 tisíc aktivních influencerů, kteří si tím přivydělávají, nebo se dokonce touto činností plně finančně zajišťují. Nejčastěji vytvářejí video obsahy na Instagram, TikTok, YouTube a Facebook.
„U nás značky v drtivé míře zatím využívají influencery tak, že jim produkt odpromují a vysvětlí sledujícím, kde produkt najdou a jak ho mohou pořídit. Jediný prvek přímého nákupu jsou kódy, které firmy vygenerují s identifikátorem konkrétnímu influencerovi,“ vysvětluje Václav Rambousek z PR & Influence týmu agentury Ogilvy.
S kódem zákazník na e-shopu získává slevu, přičemž značka podle kódu zároveň pozná, který influencer přispěl k zakoupení produktu.
Influencerství jako byznys
Kdo chce marketing dělat účinně, musí do své kampaně zahrnout influencery. Tvůrce online obsahu si platí významné světové značky, nahánějí je marketingové agentury a využívá je dokonce už i stát.
Podle něj v Česku influenceři nemohou v promo videích přímo označovat konkrétní produkty, protože nejsou propojeni s žádným e-shopem. Zároveň to zatím nepožadují ani samotné značky, jelikož by musely mít e-shop se sídlem v ČR a nahrát jeho obsah na sociální síť, například Facebook.
V tuzemsku se tak ještě sociální sítě zjednodušeně řečeno nestávají e-shopem neboli místem nákupu, ale ten se realizuje na klasickém e-shopu značky. To by se však do budoucna mohlo měnit. David Antoš, analytik e-commerce společnosti Boston Consulting Group, je přesvědčen, že ve světě sílí trend přímých prodejů přes sociální sítě. A není sám.
„Velkým fenoménem se po online tržištích v některých zemích stává přímé nakupování, například přes TikTok Shop. Trend přišel z Asie do USA. V Americe se mu nejdříve nedařilo, ale teď dokonce v jednom týdnu rostl rychleji než tržiště Temu. Myslím, že časem to bude trend i v České republice.“
Jedná se vlastně o jakousi moderní obdobu teleshoppingu, kterou, jak ukázaly zkušenosti z Číny, využívá hlavně generace Z, tedy lidé narození zhruba v letech 1995-2010. Prodej vypadá tak, že influencer spustí živé vysílání, v němž doporučuje produkty, a ty si zákazník může koupit. Tento prodej v různých podobách podporuje také Amazon, Instagram či YouTube. Třeba u videí na TikToku se pod videem u prezentovaného produktu objeví odkaz na právě předváděný produkt s ikonou nákupního košíku.
Influencerky v Číně mají před sebou při předvádění zboží 40 různých mobilních telefonů a v jednu chvíli streamují na mnoho různých platforem.
V Číně se influencer marketing stal obří mašinerií. S motivací uspět na miliardovém trhu plní dobrovolníci specializované kempy a workshopy, kde se přímo učí psychologii obchodování v digitálním přímém prodeji.
„V praxi je pak hlavně v Číně běžné, že influencerky mají před sebou při předvádění zboží 40 různých mobilních telefonů a v jednu chvíli streamují na mnoho různých platforem z různých regionů, jak rozbalují a předvádějí nějaké zboží,“ popisuje Martin Fryč z digitální marketingové agentury World of Online.
Rychloobrátkové zboží při tomto nákupním kolotoči rotuje poměrně rychle. Podle Fryče jsou to často produkty ze segmentu krásy, jako jsou různé make-up produkty, parfémy, ale také oblečení.
Kolik vydělají čeští influenceři
| Jméno | Přezdívka | Kolik vydělají (v mil. Kč) |
|---|---|---|
| Filip Zima | FIZIstyle | 20 |
| Štěpán Buchta | Baxtrix | 19 |
| Taras Povoroznyk | Tary | 14 |
| Vojtěch Fišar | Agraelus | 13 |
| Jan Macák | MenT | 12 |
Částky jsou odhadované příjmy za rok 2022, zdroj: Forbes
Podle Fryče influenceři v Číně živě přenášejí a prodávají přes sociální sítě už i z kamenných prodejen, kde se v reálném čase měří, o co je největší zájem. Na základě toho se může nastavovat prodejní a cenová politika včetně slev.
Zátěž pro výrobu
„Řekl bych, že ultra rychlá móda tomu nesahá ani po kotníky,“ naráží Fryč na to, s jakým zápalem a rychlostí Číňané zkoušejí nové věci v oblasti digitálního prodeje. David Antoš upozorňuje, že to někdy negativně dopadá na logistiku, protože se stává, že u některých položek se během několika minut objeví enormní množství objednávek, a to zatěžuje dodavatelsko-výrobní řetězec.
Zda může tento fenomén uspět i v Evropě, je otázkou. Oslovení analytici se domnívají, že ano. Logicky má však větší šanci na trzích s početnou populací a jednotnými pravidly obchodu.
Klasický prodej formou spolupráce s influencery roste. Silným „prodejním“ kanálem je u e-shopů nabízejících fitness doplňky, jako je GymBeam.cz.
Trend „teleshoppingu“ přes sociální sítě se po Číně a USA do Evropy teprve dostává. TikTok svou službu koncem loňského roku spustil ve Velké Británii a letos v únoru v Německu, Francii a Itálii. Podle Martina Fryče má právě tato čínská společnost, která se dostala do křížku s americkými regulátory, technologicky nad ostatními navrch díky svým algoritmům, do nichž však zatím nikdo pořádně nevidí.
A právě to bude velkou výzvou i v Evropě. Pokud se totiž tímto způsobem masivně rozšíří obchodování v digitálním světě, bude nutné stanovit jasná pravidla a nové obchodní praktiky důsledně hlídat.
„Je to jedna z věcí, která se bude muset řešit. Je otázka, jak rychle je Evropská unie svou legislativou schopna zareagovat na chování těchto společností z Číny. Tady zatím trochu prohráváme. Minimálně určitou dobu to bude bohužel fungovat tak, že to nebude regulováno,“ předjímá Fryč.
