Miliardy z českého lithia drží v ruce úředníci. Brusel je chce popohnat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cena lithia, kovu nutného pro výrobu většiny baterií, letos kolísá. Přesto jde pořád o důležitou komoditu. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury IEA, zveřejněné v půli července, se poptávka po lithiu mezi roky 2017 až 2022 zvedla trojnásobně.

Zatímco před dvěma lety se tuna lithného karbonátu prodávala za necelých 85 tisíc čínských jüanů, nyní přijde na víc než 267 tisíc (více než 810 000 Kč). Pokles zájmu se při rychlém rozvoji elektromobility a akumulace ani v příštích letech nečeká.

Evropská unie lithium zařadila mezi tzv. kritické prvky, jejichž produkci hodlá zvláště podporovat. Cílem je zmenšit surovinovou závislost na Číně. Chystaný unijní zákon o kritických surovinách i další připravovaná evropská legislativa mají sjednotit regulaci, zjednodušit povolovací procedury u těžby těchto surovin a také jim zpřístupnit financování.

To všechno mluví ve prospěch těžby na největším evropském lithiovém ložisku u krušnohorského Cínovce, na jehož přípravě už několik let pracuje firma Geomet, společný podnik energetické skupiny ČEZ a australské prospektorské firmy European Metal Holdings (EMH).

Přípravy pokročily. ČEZ požádal o dotaci 1,25 miliardy korun na výstavbu dolu a zpracovatelského závodu z fondu Spravedlivá transformace, který má v Ústeckém kraji k dispozici celkem 15 miliard korun. Přidělení peněz je ovšem podmíněno získáním patřičných povolení pro stavbu dolu a navazujících provozů.

Do projektu před dvěma týdny vstoupila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která oznámila, že se dohodla s EMH o nákupu jejích nově vydávaných akcií v hodnotě šesti milionů eur. EBRD, mezinárodní finanční instituce vlastněná Evropskou unií, Evropskou investiční bankou a 71 státy včetně České republiky, se tak stane 6procentním podílníkem australského prospektora.

„Kapitálová investice je určena na podporu rozvoje projektu těžby lithia v České republice. Investice bude financovat dokončení předvýrobních prací a studií, které mají lokalitu posunout směrem k plnohodnotné výrobě. Projekt přispěje k energetické bezpečnosti a zelené tranzici v Evropě. Dobře fungující výrobní závod sníží závislost trhu Evropské unie na mezinárodních dodavatelích této kritické suroviny a podpoří energetickou bezpečnost Evropy,“ oznámila banka na svých webových stránkách.

Geomet si letos také zajistil pozemky v miliardové hodnotě na stavbu zpracovatelského závodu v průmyslovém areálu Dukla u obce Újezdeček. Celkově má vybudování dolu a zpracovatelského provozu přijít asi na 15 miliard korun.

Využití ložiska podporují vládní politici i zástupci byznysu, kteří doufají, že by se tak do Česka snáz podařilo přilákat velkou továrnu na automobilové baterie. „Vybudování celého hodnotového řetězce výroby lithium-iontových baterií,“ žádají například ve své společné analýze určené vládnímu výboru pro strategické investice Svaz průmyslu a dopravy s Hospodářskou komorou.

„Lithium je strategickou surovinou, kterou Česko potřebuje k naplnění cílů v oblastech surovinové a energetické bezpečnosti, rozvoje elektromobility i transformace uhelných regionů v centrum moderní energetiky. Využití lithia poroste a Evropa bude produkci kritických surovin na vlastním území intenzivně podporovat. Realizace projektu získávání a zpracování lithia přiláká do regionu i celé republiky investory z oblasti automobilového průmyslu a moderní energetiky, ale i vědy a výzkumu,“ tlumočí pohled šéfů ČEZ mluvčí firmy Kříž.

Továrna na baterie by mohla vzniknout na pozemcích po záložním vojenském letišti v Líních u Plzně. Další variantou pro její umístění je areál elektrárny Prunéřov patřící ČEZ. Nebo pozemky na Karvinsku.

Investorem by mohl být Volkswagen, který se sice rozhodl svou první obří baterkárnu umístit do USA, slibuje ale investovat i do evropské „gigafactory“. A pak tu jsou další kandidáti, především jihokorejská LG. „Gigafactories může v Česku vzniknout vzhledem k důležitosti zdejšího automobilového průmyslu více,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Pokud by gigafactory pro LG vyrostla u Karviné, byl by to naprostý game changer pro celý region,“ vysvětluje význam takové investice prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Stavba gigafactory nezávisí přímo na domácí těžbě lithia, blízký zdroj klíčové suroviny by ale mohl znamenat důležitou pobídku.

V ČEZ, který má v investorské firmě Geomet 51procentní většinu a hlavní slovo, ale stále není o rozjezdu těžby na Cínovci definitivně rozhodnuto. Management čeká na výsledky studie proveditelnosti, která má být hotová do konce letošního roku.

„Očekáváme, že nám objasní zásadní otázky, které potřebujeme znát před zahájením povolovacích řízení. Všechny současné studie předpokládají růst poptávky po lithiu, což nasvědčuje tomu, že se výroba lithia na Cínovci vyplatí. I na toto by ale měla studie jasně odpovědět,“ říká mluvčí ČEZ Kříž. Zdůrazňuje ale, že zahájení těžby bude záviset na povolovacích procesech.

Proto ani letošní koupě pozemků pro zpracovatelský závod v areálu Dukla podle něj zatím není definitivní: „Geomet složil takzvaný opční depozit, to znamená zálohu na koupi těchto pozemků. Má na ně tak přednostní kupní právo,“ říká Kříž.

Pro celý projekt tak bude rozhodující, jak se k němu postaví úřady. Klíčové bude souhlasné stanovisko k analýze dopadů na životní prostředí (EIA), což podle dosavadní legislativy předpokládá i veřejné projednávání a vypořádávání očekávatelných námitek odpůrců.

Jaké dopady na životní prostředí hrozí? „Dobývání nerostu bude probíhat pouze podzemním způsobem, a to tradiční metodou zvanou komorování,“ popisuje Kříž. Podzemní těžba je podle něj „ohleduplná k okolí a ekologická“.

„Z povrchu je viditelný pouze vstupní portál do podzemí. Ruda se bude těžit dobýváním postupně se zvětšujících komor v předem stanoveném pořadí. Vydobyté komory se následně zcela vyplní zakládkou, kterou tvoří hornina, ze které předtím získáme potřebné lithium. Komorování s využitím zakládky je metodou ohleduplnou vůči okolí, protože zvyšuje stabilitu celého masivu,“ vysvětluje Kříž.

Se zpracovatelským závodem u Újezdečku má cínovecký důl spojovat speciální druh lanovky na přepravu vytěženého materiálu, čímž se vyloučí kamionový nebo železniční provoz.

Obavy vzbuzuje zpracování cínovecké rudy, cinvalditu. S extrakcí lithia z horniny obdobného složení není zatím ve světě zkušenost. Geomet zvažoval dvě metody. Jednak originální český postup, vyvíjený na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, nebo tradiční chemickou cestu.

Česká metoda zvaná InCeMet spočívá v zahřívání rozemletého cinvalditu ve speciální peci až na 1350 stupňů Celsia. Při tom se odpařuje lithiová sloučenina, která se následně sráží s pomocí chemických činidel. Zbylá struska by se dala používat ve stavebním průmyslu.

VŠCHT od roku 2021 tento postup testovala v poloprovozních podmínkách v cementárně Lafarge v Čížkovicích a ve vlastním experimentálním centru CirkTech.

Kromě toho Geomet pověřil německou firmu SMS, aby testovala zpracování cinvalditu takzvanou sádrovcovou metodou. Ta je vyzkoušená a v praxi léta používaná, byť pro jiné typy rudy.

Cinvalditový koncentrát smíchaný se sádrovcem a dalšími aditivy se při tomto procesu zahřívá na zhruba 900 stupňů Celsia. Vzniklý meziprodukt se pak mele a máčí ve vodní lázni, ze vzniklých roztoků se následně chemicky sráží lithium, případně další kovy.

Po dvou letech zkoušek je podle Kříže jasno: „Co se týče zpracování, základní technologií je klasická sádrovcová metoda, kde pokračujeme v testování. Tato metoda je rozpracovaná a ověřená do větší míry, než je původně zvažovaná metoda InCeMet,“ uvedl.

Zatímco český postup sliboval environmentálně méně rizikovou bezodpadovou technologii, klasická chemická cesta budí obavy ekologů. „Nemohu zatím posoudit detaily, ale určitě se na posouzení těchto rizik zaměříme. K chemické cestě získávání lithia jsme velmi opatrní, mohl by to být problém. Ale záleží na parametrech,“ říká programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Při žádosti o dotaci z Fondu spravedlivé transformace ČEZ počítal s rozjezdem těžby v roce 2024. Což by ale znamenalo, že letos projekt získá povolení k dobývání a nejpozději napřesrok bude vydáno stavební povolení. Studie dopadů na životní prostředí měla být podle původních plánů schválena loni, proces je ale teprve v počátcích.

„Zahájení těžby bude záviset na rychlosti povolovacích procesů,“ říká mluvčí ČEZ Kříž.

Strategický šéf ČEZ Pavel Cyrani už dříve uvedl, že těžba na Cínovci by se mohla rozjet začátkem roku 2026, pokud Geomet do roku 2025 získá stavební povolení. Což v českých podmínkách nevypadá moc reálně.

Povolování i na mnohem menší a jednodušší provozy, než je hlubinný důl a chemický závod, u nás standardně trvá řadu let. Na chystaný jaderný reaktor v Dukovanech původní harmonogram přípravy ujíždí už téměř o dva roky kvůli chybějícímu razítku na umístění stavby související silnice. Příčinou jsou protesty neziskovky Děti Země proti tomu, aby o ní rozhodovaly místní úřady, protože mohou být „systémově podjaté“.

Není to jen český problém. V Evropě je běžné, že se velké stavby posuzují 10 i 15 let. Nová evropská legislativa by to ale měla změnit tak, že se povolovací řízení na strategické projekty důležité pro zelenou transformaci zkrátí až na dva roky.

Také zástupci českých zaměstnavatelských asociací žádají vládu, aby urychleně ještě letos připravila a prosadila balík zákonů, které zjednoduší a usnadní schvalování průmyslových a infrastrukturních staveb strategického významu.

Zdá se, že i tradičně obstrukční přístup ekologických neziskovek se mění. „Celkově jsme k záměru těžby lithia pozitivní,“ říká Koželouh. „Víme, že je potřebné pro transformaci energetiky. S těžbou v principu nemáme problém, jde nám jen o to, aby probíhala co nejšetrněji k životnímu prostředí. Alternativou k těžbě lithia v Krušných horách je těžba v zemích třetího světa, kde by probíhala daleko destruktivněji a pod menší kontrolou. Není proto správné předem říkat, že se u nás těžit nebude. Parametry si ale chceme hlídat,“ dodává.

Ekologické dopady budou hlídat především úřady. „Projekt musí projít podrobným schvalovacím procesem a splňovat všechny požadavky české a evropské legislativy. A aby byl úspěšně schválen, musí splňovat přísné podmínky a být ohleduplný k životnímu prostředí,“ říká Kříž.