Článek
Firmy v Česku shánějí 249 tisíc lidí. Z devíti procent, tedy na více než 22 tisíc pozic, by upřednostnily cizince před českým uchazečem. Vyplývá to z analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí.
Právě na místech, kde se jako nejvhodnějším řešením nedostatku lidí mohou jevit investice do pořizování robotů, si firmy raději dovezou cizince ze třetích zemí.
„Ukazuje se, že robotizace pracovního místa je možná z větší části právě u nízkokvalifikovaných manuálních pozic, na které zaměstnavatelé explicitně preferují cizince ze třetích zemí. Přesto však firmy neplánují tato místa ve větší míře robotizovat,“ uvádí analýza, sestavená na základě výsledků průzkumu mezi 30 tisíci zaměstnavateli.
Firmám se například nemusí finančně vyplatit pořizování nových strojů oproti možnosti zaplnit nejméně kvalifikovaná místa například lidmi z Ukrajiny, Filipín, Indie či Moldavska. Právě z těchto zemí pocházejí mezi zaměstnavateli „nejoblíbenější“ zahraniční pracovníci. Jasně přitom preferují Ukrajince.
Brzy budou mít možnost. Vláda má totiž plán otevřít v příštím roce pracovní trh až 40 tisícům migrantů ze třetích zemí. V současnosti je návrh v připomínkovém řízení. Kromě toho se projednávají změny cizineckého zákona, které zjednoduší administrativu spojenou s vyřizováním víz.
V případě celkového počtu 249 tisíc neobsazených míst (podobný odhad jako má Úřad práce) o drtivé většině podle zaměstnavatelů platí, že ani robotizovat nejdou.
Jde o činnosti, kde technologie ještě nedospěly tak daleko, aby lidskou práci dokázaly nahradit. Může jít například o sběr a úpravu zeleniny, o práci řidičů, ošetřovatelů apod.
Jen u zmíněných 22 tisíc míst, kde jsou preferovaní cizinci, většina zaměstnavatelů (87 procent) o investicích do robotizace ani neuvažuje. To jsou přitom často nejjednodušší manuální profese, kde je robotizace možná. Technologická změna z toho důvodu nenastane zejména u nekvalifikovaných pozic s měsíční hrubou mzdou od 17 300 Kč do 25 tisíc korun měsíčně. Spodní hranice se rovná minimální mzdě.
Nedostatek zaměstnanců v Česku především omezuje velké firmy nad sto zaměstnanců. Tvoří 53 procent těch, které to vnímají jako riziko pro svůj další rozvoj. Nejvíce nedostatkoví jsou lidé v oborech administrativa, ubytování a stravování, voda, doprava či stavebnictví. Vážnější dopady na ekonomiku má podle ministerstva nedostatek specialistů.
„Kdybychom tyto lidi mohli na pracovním trhu mít, tak by to pro českou společnost jen na straně odvodů přinášelo ročně do státního rozpočtu dodatečné příjmy 45 miliard korun,“ vypočítal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odhad nezahrnuje vyšší odvody daně z příjmu firem, DPH ze spotřeby apod.
Rus milejší Makedonce
Jurečka navzdory omezeným možnostem robotizace slíbil další podporu zavádění nových technologií z operačních programů EU.
„Je to smysluplné dlouhodobé řešení, které přispívá k tomu, že Česká republika bude zvyšovat svou konkurenceschopnost,“ zdůvodnil.
Zaměstnávat cizince chtějí tuzemští zaměstnavatelé hlavně proto, že nejsou schopni sehnat pracovníky s potřebnými dovednostmi. Tuto možnost volilo 56 procent respondentů. Druhým nejčastějším důvodem (43 %) je nezájem o nabízené pozice, a to bez ohledu na mzdu. Pro 17 procent zaměstnavatelů jsou jedním z důvodů nižší mzdové nároky cizinců.
Přestože v Česku chybí i specializované kvalifikované pozice, firmy nejvíce brzdí nedostatek manuálních profesí. Přes polovinu poptávaných profesí tvoří řemeslníci a opraváři, obsluha strojů, montéři a specialisté. „V těchto profesích sledujeme významně větší preferenci cizinců oproti jejich odmítání,“ stojí v analýze.
Nejvíce ochotní zaměstnat cizince jsou zaměstnavatelé v Praze a Středočeském kraji. Naopak nejméně ochotní jsou v Pardubickém kraji a Královéhradeckém kraji.
Není však cizinec jako cizinec. Nejvíce preferovaní jsou s velkým odstupem Ukrajinci. Dále Filipínci, Indové, obyvatelé Moldavska, Srbska a Mongolska. Na opačném konci nejméně žádaných jsou Bangladéšané, Arménci, Nepálci, Turci a Makedonci. Raději než tyto národy by firmy zaměstnaly Rusy a Bělorusy.
