Článek
Návrh povinného semaforového značení potravin pomocí zelené, oranžové a červené barvy, známý jako NutriScore, se po letech příprav odkládá. K přehodnocení dosavadního návrhu by mohlo dojít na konci roku 2023.
Semafor by známkoval potraviny od A (nejzdravější) do E (nejméně zdravá). Proti zavedení nové povinnosti se stavěla řada zemí včetně Česka a Itálie.
Už první návrh před lety přinesl velmi sporný algoritmus, podle kterého by například parmská šunka a parmazán svítily kvůli vyššímu obsahu tuku nezdravou červenou barvou a byly by škodlivější než například kola.
Ani poslední návrh, který se měl revidovat, podle Potravinářské komory ČR nevyhovoval. Pětina potravin by prý byla nejzdravější zelenou barvou označena neoprávněně.
Evropská komise měla do 30. listopadu předložit revizi legislativy, ale návrh odložila. Couvla po rostoucím tlaku potravinářských firem, které lobbovaly proti přijetí nových pravidel.
„Dle slov komisařky Stelly Kiriakides i dalších zástupců Komise se stále pracuje na hodnocení dopadů systému NutriScore, aby EK mohla předložit legislativu co nejkomplexnější a vyváženou,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že k předložení návrhu revize nařízení o označování potravin dojde zřejmě v 1. až 2. čtvrtletí 2023.
Systém NutriScore je diskriminační, není motivační, má zavádějící údaje. Jednou určitě nějaký takovýto celoevropský systém označování bude. Za nás je důležité, aby byl dobrovolný a pozitivně motivující.
„Systém NutriScore je diskriminační, není motivační, má zavádějící údaje. Jednou určitě nějaký takový celoevropský systém označování bude. Za nás je důležité, aby byl dobrovolný, pozitivně motivující a bude říkat: Když sníte tyto potraviny, uděláte něco pro své zdraví,“ vítá rozhodnutí Evropské komise prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
„Měly by být preferovány potraviny s nižším stupněm zpracování, nikoliv potraviny s použitím velkého množství přídatných látek, barviv, aromat apod. Říká to i Světová zdravotnická organizace,“ uvádí Jan Pivoňka, konzultant pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory, který zároveň vyučuje na VŠCHT.
Lékařka a popularizátorka zdravého stravování Eliška Selinger s argumentací potravinářů nesouhlasí. Zavedení NutriScore je podle ní namístě také kvůli obezitě, narůstající v důsledku covidu.
„WHO sice mluví o dopadech vysoce průmyslově zpracovaných potravin, ale rozhodně ne v opozici k nutričnímu označování. Označení, která se v současné době projednávají, cílí ale na jiný rozměr - na obsah živin, který s úrovní zpracování koreluje, ale ne stoprocentně. Obsahem diskuze není a nikdy nebylo označování úrovně zpracování,“ uvedla.
Za trik potravinářů považuje příklad se „zdravější“ kolou a „méně zdravým“ parmazánem. „Nikdo z nás nejde do obchodu, aby se rozhodl, zda si koupí k svačině na chleba šunku nebo kolu. Jdeme do obchodu, abychom si vybrali šunku na chleba (tedy srovnali šunky/uzeniny mezi sebou), nebo něco k pití k tomu chlebu (tedy potřebujeme srovnat různé nápoje mezi sebou),“ namítá.
Evropská komise chtěla, aby byl systém značení harmonizován v celé EU a byl povinný pro všechny členské státy. Důvodem byl především boj proti obezitě a některým kardiovaskulárním onemocněním či typům rakoviny, k nimž přispívá nadměrná konzumace například tučného masa či sladkostí. Systém NutriScore nicméně u hodnocených potravin nestanovil, jaké množství je optimální ke konzumaci.
Některé země legislativu předběhly a systém zavedly s předstihem. Semafor mohou používat bez problémů dál. Zákazníci toto značení najdou na potravinách ve Francii, v Belgii, v Německu, ve Španělsku, Švýcarsku, v Nizozemsku a v Lucembursku.
Celozrnné cereálie Nestlé se chlubí nejlepší známkou.
Objevuje se však také na některých potravinách, dostupných v českých obchodech, a to díky jeho přijetí ze strany velkých nadnárodních koncernů, jako jsou Nestlé, Danone či Dr. Oetker. Z českých výrobců NutriScore vítal mj. výrobce müsli Emco.
Podle Jana Pivoňky vědecký výbor, složený ze zástupců několika zemí EU, sice navrhoval revizi nevyhovujícího algoritmu, nicméně ani ta nebyla dostatečná.
„Na konferenci během českého předsednictví EU systém NutriScore velmi kritizovala také Organizace pro výživu a zemědělství FAO, která má velmi podobný postoj jako Česká republika,“ uvedl Pivoňka.
„Návrhy algoritmu nevedly k tomu, že by byly hůře hodnoceny potraviny, které byly často uváděny jako příklady toho, že jsou nesprávně hodnoceny jako ty nejzdravější. A ještě se zhoršilo hodnocení potravin živočišného původu, zejména červeného masa,“ dodal.
Eliška Selinger nesouhlasí s tvrzením, že FAO NutriScore odsoudila. Podle ní však byla konference zjevně jednostranná a nevyvážená, protože na ní byl jen zástupce Ministerstva zemědělství, zástupce Potravinářské komory, zástupce výrobců limonád, zástupce lobbistické organizace COPA COPEGA, propagátor NutrInform a zástupce pivovarníků.
Připomněla, že naopak NutriScore podporuje řada organizací, z těch českých je to Státní zdravotní ústav, STOB, Lékařská obezitologická asociace nebo Ostravská lékařská univerzita.
