Málem ho zabil „nekonečný večírek“, dnes veterán Palata vydělává dvojciferně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejpernější chvilky své kariéry zažil čtyřiašedesátiletý Luděk Palata, když musel investorům vysvětlovat, proč přišli o 60 milionů korun. V roce 2019 kvůli finančním problémům internetového obchodu s módou Zoot musel málem zavřít svůj fond Versute Investments, jenž nedlouho předtím zakládal. „Opravdu, všechna čest investorům, kteří to pochopili, v podstatě nikdo neodešel,“ vzpomíná dnes zakladatel fondu.

Před pár týdny Palata prodal výhodně plzeňskou strojírenskou firmu DCK Holoubkov miliardáři Michalu Koreckému a plánuje další nákupy, například v energetice. Versute Investments nyní spravuje majetek v hodnotě necelých dvou miliard korun.

„U DCK Holoubkov jsme se naučili hodně spolupracovat s distributory a obecně energetickým sektorem. A myslím si, že třeba tam je nyní obrovská příležitost, protože jak se mění celý systém výroby, distribuce a spotřeby, je třeba síť posílit, aby byla nadále stabilní a dobře fungovala,“ domnívá se Palata.

Velcí evropští distributoři v energetice jako PRE či E.ON mají značné investiční plány a výrobní kapacity energetických firem jsou omezené. „Nechci jmenovat konkrétní příklady, protože se na ně v našem fondu díváme, ale mohou to být věci od výrobců transformátorů, zařízení, rozvoden, výrobců pro údržbu, například monitoring sítí, atd. Čili kdokoliv, kdo je v tom systému od výroby přes distribuci až k poslednímu spotřebiteli a může nějaké zařízení vyrobit a dodávat,“ říká Palata.

Palata patří k veteránům tuzemského trhu nákupů a prodejů firem. V oblasti private equity začínal už v roce 1994. Do Česka tehdy začaly přicházet velké zahraniční fondy, které v transformující se ekonomice viděly velké příležitosti.

Palata nakonec zakotvil u americké investiční skupiny Riverside, pro jejíž fondy nakupoval a prodával firmy od roku 2005. Nedlouho poté však začaly fondy z Česka odcházet, protože transakce se zmenšovaly a zahraničním hráčům se lokální přítomnost už nevyplácela.

„Když se objevila nějaká opravdu velká transakce, tak to udělali přímo z Londýna. Naopak, s rostoucím objemem domácího kapitálu a větším množstvím menších transakcí začaly do této třídy aktiv vstupovat místní investoři, rodinné kanceláře nebo různé finanční skupiny,“ hodnotí dnes tuto dobu Palata, který v Riverside musel skončit.

V roce 2015 nakonec založil vlastní investiční firmu Versute Investments ve spolupráci s investiční společností BH Securities.

Investoři do nového fondu se postupně rekrutovali z řad klientů BH Securities i Palatových známých. Fond na svém začátku spravoval desítky milionů korun, jak se ale dařily nové akvizice a hlavně rostl výnos pro investory, vyšplhal se spravovaný kapitál k téměř dvěma miliardám. „My jsme za celou dobu neměli žádný jednotlivý exit pod 20 procent ročního výnosu. Nicméně když vezmu celý výnos fondu jako celku, tak se pohybujeme kolem 15 procent ročního výnosu. To znamená, že zhruba 6 % výnosu nás stojí otevřená struktura našeho fondu,“ říká Palata.

Kromě strojírenské firmy DSK Holoubkov dnes patří do fondu například zpracovatel jehličnatého dřeva na Slovensku PRP, firma na výrobu kovových součástek pomocí práškové metalurgie Gevorkyan, kterou uváděl Palata na pražskou burzu, nebo strojírenská firma Boco Pardubice vyrábějící stroje pro zpracování plastů a gumy, kterou koupil už v roce 2018.

„V Boco Pardubice to zatím není totální úspěch. Investiční teze spočívala v tom, že mají výborný výrobek, dominantní pozici v Česku a na Slovensku. My jsme si říkali, že bude stačit, když prodáme dvě či tři linky každý rok do Německa a krásně porosteme. To se ale nepodařilo. Už jsme dvakrát dělali restrukturalizaci všech prodejních týmů. Nechci to zakřiknout, ale od letoška se situace lepší a, doufám, vidíme světlo na konci tunelu. V žádném případě to není průšvih a investoři budou mít i na této investici ve výsledku solidní výnos,“ komentuje Palata.

Dle něj je klíčem k úspěchu poctivě se firmám v portfoliu věnovat a pracovat s managementem na dalším růstu. To se povedlo například ve spolupráci s firmou Gevorkyan, do níž vstoupili už v roce 2016 a část akcií prodali, když byla uvedena na burzu.

„Její byznys model je geniální. Je to anticyklický byznys, který když je krize, tak roste, protože nejvíc byznysu má, když zákazníci potřebují šetřit. Zároveň má tak dlouhodobé kontrakty, že pro zákazníka už de facto zpátky není cesta. Jediný problém za ty roky byl rozvojový kapitál, protože jeho byznys model je náročný na pracovní kapitál, musí vzhledem k unikátnosti technologie držet velké zásoby,“ říká Palata.

V současné době Versute pracuje s jinou slovenskou firmou, která má rovněž zájem vstoupit na pražský veřejný trh. Palata zatím nechce sdělit její jméno, ale do Prahy by si měla jít asi pro 20 milionů eur (500 milionů korun), jež bude investovat do svého rozvoje.

Palata nedlouho po založení Versute zainvestoval i do prudce rostoucího internetového obchodu Zoot podnikatele Oldřicha Bajera, na němž prodělal velké peníze.

„Jednou jedinkrát jsme se nedrželi svojí strategie a prostě jsme se ulakomili na nějakou oportunistickou situaci,“ říká dnes Palata. Nejdřív firmě pomáhal s dluhopisovým programem. Zoot pořád tržby násobil až na miliardové obraty, firma rostla a rostla také její valuace. Nabírali proto další a další dluhy, které však byly velmi drahé.

„Já jsem to dlouho nechtěl dělat a pak jsem fakt udělal chybu, že jsem polevil ve své strategii a nechal jsem se unést. Zoot měl totiž tehdy domluvený prodej reálnému investorovi, což byl velký evropský fond soukromého kapitálu,“ vypráví Palata.

V celém příběhu sehrála roli touha po větším a větším zisku. Palata se s investory v Zootu domluvil, že do firmy vloží vlastní prostředky a bude se tak podílet na výhodném prodeji. Znal dobře zakladatele Zootu Ladislava Trpáka, Oldřicha Bajera i Josefa Havelku a také skupinu 3TS Capital Partners, která do firmy investovala. Vše vypadalo růžově.

Po vstupu se ale začaly dít věci. Zakladatelé nebyli jednotní v otázce prodeje firmy, jak to původně prezentovali. A také najednou odešel manažer pražské kanceláře fondu 3TS. Firma byla paralyzovaná a začala se hroutit.

Je to paradoxní, protože při dvoumiliardových tržbách měl Zoot asi 50procentní hrubou marži, tedy byl nesmírně ziskový. Ale předlužený. Každý rok si vzal cca půlmiliardový úvěr od bank na další růst a od investorů nové půjčky, které ale byly drahé.

„Zabil je nekonečný večírek, kdy management nedokázal srazit náklady. Projedli celou marži na nesmyslných funkcích, na obrovských nákladech na IT. Měli krásný systém, ale už ho nepotřebovali. A když začali škrtat, už bylo pozdě. Tehdy nás to málem zabilo,“ vzpomíná Palata, jehož fond přišel tehdy asi o 60 milionů korun.

„Tehdy činila naše ztráta zhruba 30 % prostředků našeho fondu. Dnes už je to zapomenuto, ale tehdy jsem musel sedět s investory a vysvětlovat, proč jsme přišli o peníze. To se těžko vysvětluje. Byla to obrovská chyba a už ji nikdy neudělám,“ dušuje se manažer.

Palata se ale zvedl a úspěšně pokračoval. Dál hodlá investovat hlavně do klasických průmyslových podniků a tradičních služeb. „Myslím, že private equity v Česku zažije ještě velký rozvoj, protože v tuzemsku se pořád investuje méně než na západě. Je tu velmi dobrá infrastruktura, poradci a zkušení lidé,“ domnívá se.