Článek
„Tempo zdražování elektřiny a plynu začíná být nereálné a začíná se nám více vyplácet dovoz. Platí to například u mléčných produktů, másla, eidamu a dalších podobných komodit,“ řekl redakci SZ Byznys Josef Plesník, generální ředitel COOP Centrum družstvo, které zajišťuje centrální nákup pro 2 500 družstevních prodejen.
COOP si přitom dlouhodobě zakládá na vztazích s českými výrobci potravin a podle statistik z minulosti má z řetězců nejvyšší podíl českého zboží, které tvoří okolo 75 procent nabídky.
„Na regále můžeme mít jen to, co je výhodné nebo dostupné. Zákazník sice do určité míry preferuje český výrobek, ale náš odhad je, že pokud je podobný výrobek ze zahraničí levnější o 15 procent, začíná preferovat dovoz,“ dodal Plesník.
Víc ementálu, méně eidamu
A takových případů, kdy je zboží ze zahraničí výrazně levnější, podle něj přibývá. Cena elektřiny v Česku je totiž jedna z nejvyšších ze zemí Evropské unie a mnohé průmyslové podniky jsou nuceny přecházet na astronomické spotové ceny, kvůli kterým přestávají být jejich výrobky konkurenceschopnými.
„Jsme na hraně, energie nás v současnosti drtí. My své výrobky exportujeme a už nejsme konkurenceschopní vůči některým firmám ze zahraničí,“ přiblížil Michal Čižmár, šéf výrobce zdravé výživy z Opavska Semix Pluso.
Rostoucí dovozy nejdou napříč celým trhem a všemi kategoriemi. V tvrdých datech je zatím ověřit nelze, Český statistický úřad má poslední data zahraničního obchodu za červen, situace na trhu se však rychle zhoršuje.
Za prvních šest měsíců roku viditelně vzrostly dovozy vepřového masa ze 136 na 142 tisíc tun. Dovoz jogurtů a sýrů stagnoval, pšeničné a špaldové mouky se importovalo dokonce výrazně méně než loni. V roce 2021 se dovezlo přes 18 tisíc tun mouky, letos pouze 15,6 tisíce tun. Propadly se také dovozy másla.
Některých výrobků se však letos do června dovezlo více. Ementálu se loni dovezlo 86 tun, letos už 127 tun. Čedaru se dovezlo 351 tun, o 76 tun více než loni. Naopak dovoz eidamu klesl z 1,8 milionu tun na 1,1 milionu.
Ano, dovozů přibývá. Jeden důvod jsou drahé energie a druhý je naprostá nečinnost státu, pokud jde o regulaci nadnárodních obchodních řetězců.
Jak se situace změnila během léta, ukáží teprve data, která ČSÚ vydá za měsíc či dva.
Pro levnější zboží ze zahraničí častěji sahá také družstvo CBA, které má přes tisíc menších prodejen.
„Ano, dovozů přibývá. Jeden důvod jsou drahé energie a druhý je naprostá nečinnost státu, pokud jde o regulaci nadnárodních obchodních řetězců,“ naráží předseda CBA Roman Mazák na dlouhodobou rivalitu s nadnárodními řetězci, kterým družstevníci obecně nejsou schopni konkurovat cenou.
„Nakupujeme v zahraničí, protože nejsme schopni se domluvit s českými dodavateli na cenách. Mají příliš vysoké požadavky a nadnárodní obchodní řetězce jsou schopné nakoupit zboží levněji,“ dodal Mazák. Připustil, že družstvo v zahraničí více nakupuje například cukrovinky nebo trvanlivé výrobky.
Preferujeme české výrobky, tvrdí velcí
Rivalitu mezi malými a velkými obchodníky může vyostřit neochota spotřebitelů připlácet si za potraviny každou korunu navíc a riziko přesunu části zákazníků z družstevních prodejen k nadnárodním sítím.
Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje nadnárodní řetězce, nemá informace k tomu, že by obchodníci více zboží dováželi. „Nemyslím si, že dovozy u našich členů rostou,“ řekl prezident Tomáš Prouza.
Podobně se vyjádřil Penny Market nebo Albert. „Naše tuzemská dodavatelská základna je velmi stabilní. Naopak je možné říci, že se dlouhodobě pohybujeme na hraně kapacity českých dodavatelů,“ uvedl mluvčí Jiří Mareček. A dodal, že například v kategorii mléčných výrobků je zastoupení českých dodavatelů téměř stoprocentní.
Připouští, že mnoho českých dodavatelů je v konkurenční nevýhodě v porovnání se zahraničím, kde vlády potravinářskému průmyslu garantují alespoň do jisté míry stabilitu či předvídatelnost vývoje nákladů zpravidla formou subvencí či garancí cen energií.
