Článek
„Aktuálně vidíme podstatný nárůst v našem byznysu s jídlem. V uplynulém roce vzrostl o 9 procent, tedy víc než tržby z prodeje ostatních věcí,“ popsal redakci ředitel IKEA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko David McCabe.
Divize IKEA Food, kam spadají restaurace, bistro a prodej trvanlivých potravin ze Švédska, tvoří 6,5 procenta celkového tuzemského obratu, tedy přibližně 820 milionů korun. Celkem společnost utržila 12,6 miliardy Kč.
Měřeno tržbami jsou tedy skandinávské restaurace jednou z největších tuzemských gastronomických sítí.
V sortimentu potravin a nápojů obchodník prodává například sušenky, krekry, bezmasá jídla, ryby a mořské plody, sirupy a nápoje. Obědovým hitem jsou masové kuličky a losos. Řetězec spoléhá na to, že se zákazníci zdrží v obchodech delší dobu, pokud budou mít plný žaludek. Ceny jídla proto dotuje. Běžná restaurace by těžko nabízela lososa s přílohou pod dvě stě korun.
Část zákazníků zavítá do IKEA restaurace, ale přitom neplánuje návštěvu nákupního labyrintu s rozlohou v desítkách tisíc metrů čtverečních. „Je pravda, že část zákazníků si k nám zvykla chodit pouze na jídlo. A nejen na něj. Zároveň si odnáší švédské speciality, jako je losos, mražené masové kuličky či sladkosti,“ říká McCabe.
„IKEA svůj koncept dovedla k dokonalosti. Vydělává na každém člověku, každou minutu, a to nikdo jiný neumí,“ popsal marketingový expert Robert Le Veneur z agentury RobertNemec.com.
Vysvětluje, že k tomu, aby IKEA dobře ekonomicky fungovala, potřebuje davy lidí, z nichž si každý koupí alespoň nějakou maličkost. V součtu to dělá miliardy korun. Obchodní domy potřebují masy lidí, a ty přitáhne také jídlo.
„Řetězec vydělává i na tom, že přenáší co nejvíce práce na zákazníky. V nábytku je to klasicky vlastní doprava nebo montáž. Ale v restauraci je to např. vlastní obsluha nebo likvidace odpadu před vrácením nádobí. Zákazníci si nápoje čepují sami, protože příprava nápoje trvá dlouho. Tím by se snížil počet prodaných jídel za hodinu,“ říká.
Koncept propojení restauračního byznysu s prodejem nábytku a doplňků zavedla IKEA před mnoha lety. Už zakladatel nábytkářského řetězce Ingvar Kamprad říkal, že je těžké dělat obchod s prázdným žaludkem.
Restaurace mají také další obchodní řetězce, jež do určité míry napodobují zavedený koncept. Dle odhadů jsou obratově ještě větší jídelny sítě šestnácti hypermarketů Globus. Firma samostatně výsledky nezveřejňuje, tvrdí však, že roste počet lidí, kteří nejsou zákazníky hypermarketu.
„Zhruba z 10 procent tvoří naši zákaznickou základnu v restauracích ti, co jdou k nám pouze za tamní stravou, převážně jde o pracující z okolí našich restaurací,“ uvedla s tím, že zájem strávníků souvisí s nízkými cenami. Ty jsou u většiny pokrmů do 150 korun.
Úspěšný restaurační koncept má dle Le Veneura také rakouský nábytkář XXXLutz. Ten zákazníky svého věrnostního klubu láká na zajímavé slevy do restaurace, k tomu však musí pravidelně utrácet za nábytek a doplňky.
Rozvoz domů
IKEA pro velký úspěch zvažuje, že svůj gastro koncept rozšíří o službu dovážky domů. Službu už testoval v covidu, kdy doručoval s pomocí kurýrů Foodora.
„Bylo by zajímavé přinést koncept ready made jídla až k zákazníkům domů. Službu už testujeme v zahraničí. Doručování jídla je ale jiná disciplína než rozvoz nábytku, které se teprve snažíme porozumět,“ přiblížil McCabe v rozhovoru.
„Někdy nepotřebujete testovat, abyste pochopil, že službu lidé chtějí. V tomto případě je to snadné, zákazníci by o to měli zájem, protože milují jídlo z IKEA. Ale musíme se ujistit, že to budeme dělat správně.“
Loni přišlo do obchodních domů IKEA přes devět milionů lidí, tedy o 500 tisíc více než v roce 2023. Restaurace navštívilo pět milionů lidí, to znamená o 400 tisíc víc.
