Kroky ropného kartelu mohou prodloužit inflační agonii. A pomoci Rusku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ekonomiky Česka a západních států se pomalu vzpamatovávají z šoku z vysokých cen energií, které kulminovaly po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před rokem. Minulý týden však ropný kartel OPEC v čele se Saúdskou Arábií neočekávaně ohlásil snížení produkce ropy. Tlačit cenu nahoru má v úmyslu i dále.

Své kroky OPEC a přidružené země obvykle dopředu konzultují s největšími ekonomikami, jako jsou Spojené státy. Tentokrát však přišlo oznámení saúdského ministra energetiky Abdulazíze bin Salmána, nevlastního bratra faktického vládce země Mohammeda bin Salmána, nečekaně.

Ceny ropy vyskočily poté, co Saúdská Arábie a spojenci včetně SAE, Iráku a Kuvajtu oznámili snížení těžby v celkovém objemu více než jednoho milionu barelů denně, což představuje asi jedno procento celosvětové poptávky, a přehouply se ze 79 dolarů za barel nad 85 dolarů za barel. Dnes se drží nad 81 dolarovou hranicí.

Trh tak zatím na přiškrcení ropných kohoutů příliš nezareagoval a zřejmě zůstává v magické hypnóze, že nepřijde žádná velká recese a „přistání“ ekonomiky bude mírné.

Cena ropy nicméně podle analytiků poroste. Například podle banky Societe Generale je cílem OPECu a přidružených zemí alespoň 90 dolarů za barel, což je fakticky návrat na úroveň, která byla naposledy zaznamenána v prvních měsících po ruské invazi na Ukrajinu. Podle dalších odhadů se letos dostane ke 120 dolarům, protože země OPECu potřebují udržet své petrodolarové příjmy.

Pokud to však Saúdové přeženou, může se světová ekonomika dostat do problémů a cena ropy bude znovu strmě padat.

„Máme vysokou inflaci, ekonomiky se potenciálně dostávají do recese, a to je situace, kdy potřebujete na krátkou dobu nižší ceny ropy, aby se ekonomika zotavila,“ uvedl pro deník Financial Times Adi Imsirovic z Oxfordského institutu pro energetická studia (OIES), který v minulosti řídil obchodování s ropou v ruském Gazpromu.

Pokud centrální banky již nebudou schopny snižovat sazby stejným způsobem, pak mohou být OPEC a přidružené státy zodpovědné za to, že stáhnou celou světovou ekonomiku do recese.

Na riziko recese upozorňuje i Mezinárodní měnový fond. „Skrytě v ekonomice narůstají turbulence a situace je poměrně nestabilní. Inflace trvá mnohem déle, než se předpokládalo. A ještě znepokojivější je, že prudké zpřísnění měnové politiky v posledních 12 měsících začíná mít vážné vedlejší účinky na finanční sektor,“ uvedl hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas.

Podle středeční aktualizované prognózy Mezinárodního měnového fondu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,8 procenta, zatímco v lednu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Ekonomika Česka letos klesne o 0,5 procenta, přičemž loni vzrostla o 2,4 procenta.

Na pozitivní vývoj světové ekonomiky sází i Saúdská Arábie, nejsilnější člen kartelu, která předpokládá, že světová ekonomika si s dražší ropou poradí zejména díky obnovené poptávce z Číny, která se otevírá po covidových opatřeních.

Arabská země potřebuje udržet své vysoké příjmy z ropy. Většinu zboží dováží v dolarech, přičemž jí import stejně jako ostatním státům OPECu v dolarovém vyjádření prodražil.

Navíc Saúdové potřebují stamiliardy dolarů na financování megalomanských projektů korunního prince, jako je například výstavba futuristického města Neom u Rudého moře. Program Vize 2030 je již dlouho ústředním bodem plánů korunního prince na reformu království, ale nedaří se mu přilákat mezinárodní investice.

Navzdory relativně mírné reakci finančních trhů je zmíněná Societe Generale přesvědčena, že v letošním a příštím roce je hrozba drahé ropy větším rizikem než bankovní krize, které jsme viděli v posledních týdnech.

Zaprvé, vyšší ceny energií zvýší tlak na centrální banky, aby zvýšily úrokové sazby, a držely tak na uzdě inflaci. V současnosti drží Evropská centrální banka svou základní sazbu na 4 procentech a čeká se, že začne měnové podmínky uvolňovat. K tomu by však nemuselo dojít, a přitvrdit by pak musela i Česká národní banka, která už o možném zvýšení sazeb debatuje v současnosti.

Na tuzemskou ekonomiku dopadá zvýšení cen ropy a energií víc než na západoevropské státy, jak jsme viděli v loňském roce, kdy ceny rostly meziročně téměř o 20 procent. Pro letošní rok Ministerstvo financí podle aktuální prognózy předpokládá inflaci 11 procent.

Bojovat s inflací lze hlavně zpomalením ekonomiky, tedy vysokými sazbami. Banky při vyšších sazbách poskytují dražší úvěry firmám i domácnostem, což ekonomiku tlumí.

„Nadále se domníváme, že příští opravdová úvěrová krize bude spíše nefinanční než finanční. Z tohoto důvodu jsme přesvědčeni, že dohoda OPEC se pro úvěrové trhy pravděpodobně ukáže jako dlouhodobější problém než bankovní krize,“ stojí v poznámce analytiků Societe Generale.

Kvůli vysokým cenám energií přitom nerostou jen koncové ceny pro zákazníky, ale na českém trhu, kde je nízká nezaměstnanost, také mzdy a marže firem, které si zdražováním vytvářejí polštář do budoucna.

Z geopolitické nejistoty přitom těží Rusko, jehož příjmy hodně závisejí na cenách ropy. Skupina nejbohatších států G7 se sice snažila zavést cenový strop 60 dolarů za barel, ale snížení produkce Saúdské Arábie přirozeně zvyšuje poptávku po ruské ropě. Strop by se mohl prolomit a ruský prezident Vladimir Putin by získal na financování války dodatečné zdroje.

Napětí mezi Spojenými státy a Rijádem tak může znovu eskalovat. Už loni se Bidenova administrativa měsíce snažila přesvědčit Saúdy, aby zvýšili produkci ropy, a zchladili tak rostoucí ceny. Když kartel místo toho loni v říjnu oznámil další kolo omezení produkce, Bílý dům obvinil země OPEC, že se „spojily s Ruskem“.