Křetínský couvá z uhlí v Německu a na Slovensku, má slíbené slušné odškodné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V přepočtu 44 miliardy korun mají dostat německé doly a elektrárny LEAG z holdingu Daniela Křetínského. Peníze mu už před lety slíbila vláda v Berlíně jako odškodné za útlum uhelných provozů, což je proces, který se po dvou nejistých letech energetické krize znovu rozbíhá.

Od dubna končí dva z šesti bloků velké elektrárny Jänschwalde u Chotěbuzi v Braniborsku. K jejich vypnutí mělo dojít už dříve, německá vláda ale plán změnila po vpádu Ruska na Ukrajinu. Ve strachu z plynové nouze ponechala bloky v pohotovostní rezervě, kdy si jejich zapínání v případě potřeby objednával státní provozovatel sítě.

Tento režim už není potřeba díky uklidnění na trzích s energiemi a také díky tomu, že v Německu přibývá nových elektráren na plyn, slunce a vítr. Vypnutí dvou bloků Jänschwalde LEAG nyní líčí jako definitivní. Brzy má začít demontáž areálu a výhledově přestavba na plyn.

Před Velikonocemi skončil provoz ještě v dalších dvou elektrárnách spadajících pod Křetínského holding EPH. Jednak v Mehrumu u Hannoveru, kde si Německo – podobně jako v Jänschwalde – dva roky kupovalo pohotovostní zálohu. A pak ve Vojanech u slovenských hranic s Ukrajinou. Kdysi největší československá tepelná elektrárna běžela na černé uhlí a její provoz se kvůli poklesu cen elektřiny, daleké dopravě a konkurenci nové jaderné elektrárny v Mochovcích přestal vyplácet.

Uhlí bylo roky pro EPH zdrojem velkých zisků díky prozíravé sázce na to, že přechod k čistším zdrojům nepůjde v Evropě tak snadno. To se znovu potvrdilo v době války na Ukrajině. Nyní po uklidnění energetických trhů už výroba z uhlí přestává být výnosná a Křetínský se začíná plně hlásit k přechodu z fosilních zdrojů na obnovitelné.

Dva německé a jeden slovenský zdroj měly dohromady k dispozici skoro stejně velký výkon jako Temelín. V EPH proto trojí časově sladěné odpojování akcentují jako velký krok. „Je to další milník v naší dlouhodobé strategii přeměny našeho portfolia výroby energie na zdroje s nulovými nebo nízkými emisemi,“ uvedl v tiskové zprávě Jan Špringl z představenstva EPH.

Kvůli ozelenění holdingu byl loni německý LEAG z EPH vyčleněn do zvláštní firmy EP Energy Transition. Pro EPH Křetínský už před časem vyhlásil závazek obejít se do roku 2030 bez uhlí, což by mělo firmě v době klimatické regulace usnadnit přístup k bankovním půjčkám a dalším cizím zdrojům.

Výjimkou z tohoto závazku má být právě Německo, kde je konec uhlí rozplánován až do roku 2038. Jde o státem řízený proces a státní kompenzace by měly Křetínskému přinést zajímavou bonusovou tečku, o kterou se ale stále ještě hraje.

V roce 2020, ještě za vlády Angely Merkelové, získal LEAG příslib peněz za to, že své elektrárny vypne dřív, než by normálně odpovídalo jejich životnosti a ekonomice. Důvodem byl vládní závazek ohledně klimatických cílů, ke kterým se Německo upsalo podobně jako Česko v rámci postupného snižování emisí skleníkových plynů v celé Evropské unii.

LEAG má podle těchto dohod slíbeno 1,75 miliardy eur, tedy v přepočtu již zmíněných 44 miliard korun. Dalších 2,6 miliardy eur má dostat skupina RWE. Obě platby posuzovala Evropská komise pro případ přehnané státní pomoci. Pro RWE už loni v prosinci peníze schválila, pomoc pro LEAG se ještě prověřuje.

V případě LEAG se podpora netýká jen Jänschwalde, ale ještě dalších tří elektráren, které firma v bývalém východním Německu provozuje spolu s rozsáhlými uhelnými lomy v okolí. Ve východním Německu se o těchto penězích vede už roky vzrušená debata kvůli strachu z toho, že by čeští vlastníci mohli jednoho dne poslat ztrátový uhelný LEAG do konkurzu a že bez peněz z EU by pak chyběly peníze na rekultivaci vytěžené krajiny.

LEAG a EPH popírají, že by se chtěly ze závazků dát krajinu po těžbě do pořádku vyvázat. S penězi z EU ale firmy pro tyto účely počítají – měly by putovat na zvláštní účet a vedle rekultivací také usnadnit přechod LEAG k obnovitelným zdrojům, do kterých chce EPH ve východním Německu investovat.

Státem řízený útlum – včetně veřejné podpory – prosazují uhelné firmy také v Česku. Skupina Sev.en Pavla Tykače letos oznámila záměr začít s vypínáním svých dvou tuzemských elektráren příští rok. Odůvodňuje to tím, že roky enormních zisků pominuly a že při nižších cenách elektřiny se dobývání a pálení uhlí přestává vyplácet.

Bez dvou Tykačových elektráren by se Česko mělo obejít, protože dnes hodně elektřiny vyváží. Otázkou je, co se bude dít dál. Většinově státní ČEZ od loňska varuje, že bez asistence státu nepůjde všechny zdejší uhelné elektrárny udržet v celoročním provozu a že stávající povolovací procedury neumožňují rychlé dobudování náhradních zdrojů na plyn. O státní podporu usilují také velké teplárny, které jsou v některých zdejších lokalitách na uhlí závislé ještě víc než výroba elektřiny.