Koruna ztrácí pozice. Kdo v byznysu může, přechází na eura

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká koruna je loďka, která se zmítá na rozbouřeném mezinárodním moři a její kormidelníci ji nemají příliš pod kontrolou. Plave převážně podle větru, který momentálně fouká příznivým směrem – česká měna je nejsilnější za posledních patnáct let.

I přes rekordně vysokou inflaci, nejhorší platební bilanci od začátku velké krize v roce 2008, rekordní deficity státního rozpočtu a hospodářskou recesi.

Jeden faktor však v tomto koktejlu působí překvapivě silně. Tuzemské firmy si od podzimu loňského roku berou v bankách místo korunových úvěrů obrovské množství úvěrů v eurech, u nichž – na rozdíl od korunových – neplatí tak vysoké úroky. Úspora je velká: Místo úroku osm až devět procent ročně zaplatí čtyři procenta.

Velkou část těchto úvěrů v hodnotě stovek miliard korun převádí zpátky na české koruny. Tyto transakce výrazně posilují kurz české koruny. „Jedná se jak o investiční úvěry na financování investičních potřeb firem, tak o provozní úvěry, kterými se financuje pracovní kapitál a veškeré provozní potřeby společnosti,“ říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank, která patří ke čtyřce největších bank pro firmy.

„Část těchto úvěrů se konvertuje zpět do českých korun. Dle našich odhadů může jít o třicet až padesát procent úvěru v eurech,“ dodává.

Statistiky to potvrzují. Zatímco nových úvěrů v eurech měly firmy ke konci ledna v hodnotě 566 miliard korun, uloženo na bankovních účtech měly pouze 306 miliard korun. „V posledních měsících narůstá u firem podíl úvěrů v eurech, ale neprojevuje se to proporcionálně u vkladů, kde firmy pořád drží jen pětinu vkladů v eurech. Firmy si tedy nabírají úvěry v eurech, ale pak je konvertují na koruny,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Masivní nárůst je vidět u jednotlivých bank. Například Komerční banka poskytla loni přes polovinu nových úvěrů v eurech a na celkové bilanci banky činil podíl eurových úvěrů téměř 41 procent. „Očekáváme, že podíl eurových úvěrů bude na celkovém objemu financování i nadále narůstat,“ říká mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.

Velký zájem o euro ze strany tuzemských firem potvrzují i obchodníci s měnami. „Můžeme potvrdit nárůst zájmu o konverze eur z úvěrů do korun. Svou roli to při posilování koruny určitě sehrává,“ říká Viktor Valent, ředitel dealingu největšího nebankovního tuzemského obchodníka s měnami SAB Finance.

Kurz koruny se stal pro novou bankovní radu guvernéra Aleše Michla hlavním nástrojem boje proti inflaci. Úroková sazba je nastavena na sedmi procentech, tedy hluboko v negativním pásmu, vezmeme-li v úvahu očekávanou inflaci na letošní rok, která je podle prognózy České národní banky 10,9 procenta. Jinými slovy, stále se nevyplatí spořit v bankách, protože výnos nepokryje ani inflaci a peníze ztrácí na hodnotě.

Kurz považuje za zásadní především samotný guvernér, který se inspiruje prvorepublikovým ministrem financí Aloisem Rašínem. Rašín byl posedlý silným kurzem koruny, aniž by příliš dbal stížností exportérů, kteří posilováním měny přicházeli o konkurenceschopnost, zisky a na začátku dvacátých let hojně krachovali.

Koruna v posledních měsících sílila i kvůli závazku centrální banky intervenovat, kdyby došlo k výraznému oslabení české měny vůči euru. Česká národní banka má jedny z největších devizových rezerv na světě v poměru k HDP (130 miliard eur), za které je připravena nakupovat české koruny, aby silný kurz udržela.

K silnému kurzu přispívá i silný vývoz Česka do eurozóny, která je hlavním obchodním partnerem většiny českých firem z autoprůmyslu a dalších oborů. České firmy i přes krizi vyvážejí především do Německa víc zboží, než dováží. Část vydělaných eur pak přirozeně převádějí na koruny.

„Obchodní bilance se vloni ponořila do rekordního deficitu, ale ten nesouvisí s obchodem s eurozónou, ale kvůli drahým energiím nakupovaným v dolarech má Česko deficit s jinými zeměmi. Vývozy do eurozóny naopak rostou a následně se i zvyšuje přebytek vzájemného obchodu s eurozónou na nové rekordní úrovně,“ dodává Sklenář.

Pokud by se silná koruna udržela, mohli bychom se dočkat i levnějších potravin, protože podniky nakupují suroviny často v zahraničí. Výrobci však budou ceny snižovat pouze pozvolna.

Situace se však může brzy obrátit v neprospěch koruny. Eurové financování už není tak výhodné, jak bývalo před několika kvartály, protože Evropská centrální banka se chystá zvýšit základní sazbu na čtyři procenta. Snižuje se tak atraktivita české koruny, což má vliv na výnosy státních i firemních dluhopisů.

„Výnosy kvalitních českých korporátních bondů denominovaných v eurech dnes přesahují pět procent, čtyřleté české eurové vládní papíry nesou tři procenta. Narůstající výnosy znamenají, že se zmenšuje relativní výhodnost úvěrů v eurech oproti české koruně. Tento fenomén tak vyvrcholil a do budoucna se objem eurových půjček sníží,“ říká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer Cyrrusu.

Někteří tradeři přitom už začínají spekulovat na propad koruny. „Posílení koruny až na úroveň 23,35 z minulého týdne je překvapivé. Já sázím na propad koruny zejména vůči dolaru. Hlavně proto, že vůči euru bude korunu bránit ČNB,“ říká dlouholetý forexový obchodník Pavel Bodlák, který ve své firmě Carduus Asset Management spravuje majetek tuzemským byznysmenům.

O koruně však vždy bude rozhodovat hlavně sentiment globálních investorů, kteří Česko vnímají jako mikroskopickou zemi, kde se kvůli vysokým úrokům dalo krátkodobě dobře vydělat, ale nebudou váhat ji opustit při prvním náznaku jiných příležitostí. Takzvané horké peníze plynuly do Česka od začátku října loňského roku, kdy dolar začal oslabovat, respektive korigovat předchozí posílení a kapitál se začal vracet do rizikovějších částí světa. Posilovala tedy nejen koruna, ale v regionu i polský zlotý a maďarský forint.

Důležitým zvratem tehdy bylo, že se v Evropě podařilo stabilizovat ceny energií, které poslední tři měsíce rychle klesají. Zmizely tedy všechny katastrofické scénáře, které na evropské měny, akcie i dluhopisy působily jako strašák.

Inflace však není v žádném případě pryč. V Evropě i Spojených státech (nehledě na Česko) se podle posledních dat drží stále vysoko. Světové centrální banky tedy budou muset dál zpřísňovat svou měnovou politiku a zvyšovat úrokové sazby, aby ekonomiku ochladily. Optimismus z počátku roku, kdy světové finanční trhy zažily po loňských propadech obrovský růst, se tak brzy může přerušit.

Pro Česko bude znamenat jediné: Výprodej českých státních a firemních dluhopisů v korunách a oslabování české měny. Koruna nemá šanci plout proti větru na globálním oceánu, třebaže bude posádka v čele s kormidelníkem Alešem Michlem dělat sebevíc.