Článek
Rada EU přijala nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR (The Packaging and Packaging Waste Regulation). Je to zásadní plán, jak snížit stále rostoucí odpad z obalů. V roce 2022 dosáhl 186,5 kilogramu na osobu.
V roce 2021 vyprodukovaly země EU 84 milionů tun obalových odpadů, což je o 24 procent víc než v roce 2010. Pokud se nezasáhne, může se množství do roku 2030 zvýšit o dalších 19 procent. Množství obalů navíc roste rychleji než ekonomika i počet obyvatel Evropy.
Norma se v poslední době skloňuje hlavně kvůli zálohování PET lahví a plechovek. Fakticky totiž znamená, že pro země, jako je Česko, bude zavedení zálohového systému povinné. Jenže PPWR je mnohem širší a ambicióznější plán, který mimo jiné schválila i Česká republika.
Jedním z hlavních cílů je snížit celkové množství obalového odpadu v Evropské unii do konce roku 2040 o patnáct procent.
Chápat se dá například jako pokračování směrnice Single Use Plastics, která už v minulosti vyřadila z trhu třeba jednorázové příbory, plastová brčka a talíře nebo tyčinky na čištění uší.
Tentokrát dojde k zákazu plastových vaniček na čerstvé ovoce a zeleninu, smetánek nabízených v kavárnách, restauracích či hotelích, podobně jako plastových kořenek či nádob na omáčky a cukr. A také miniaturní toaletní nádoby, jako jsou šampony v hotelích nebo lehké plastové nákupní tašky o tloušťce stěny pod 15 mikronů. To vše by mělo z trhu zmizet do roku 2030.
„Tloušťka do 15 mikronů zahrnuje určitě všechny mikrotenové tašky a sáčky, které se v obchodě nyní využívají zdarma. Jsou to ale i tašky, které běžně dostanete ve večerce, mimochodem v tašce s tloušťkou 15 mikronů odnesete nákup 15 kg,“ uvedl šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Hospodářské subjekty budou muset omezit objem obalového materiálu na minimum, například tím, že by pro přepravu malých předmětů nepoužívaly dvojité stěny, falešná dna a nepřiměřeně velké obaly.
Méně vzduchu v krabicích
Firmy zejména v logistice, ale také e-shopy, budou nuceny k tomu, aby nepřevážely tolik vzduchu v přepravních obalech. Nové nařízení mluví o tom, že do roku 2030 budou muset zajistit, aby skupinové či přepravní obaly nebo obaly pro elektronický obchod obsahovaly maximálně 50 procent prázdného prostoru.
Převážení vzduchu je problém, protože mnoho obalů je příliš velkých, kamiony a dodávky proto převážejí méně zboží a musejí jezdit častěji.
Obalová společnost DS Smith v roce 2022 uvedla, že kvůli tomuto fenoménu se do českých domácností ročně zbytečně vypraví 550 tisíc dodávek navíc, které do ovzduší uvolní 9650 tun CO2. Zejména balíky z e-shopů jsou plné vzduchu, polystyrenu, kartonu nebo „airbagů“, které zabraňují poškození zboží. A mnohdy jsou zbytečně velké.
Jak dříve popsaly SZ Byznys, příliš vzduchu je i v obalech na zboží. Je to častý případ drogerie, ale i některých potravinových obalů, jako jsou chipsy.
Norma PPWR se však nezaměří na vzduch v prodejních obalech, ale i na vzduch v přepravních obalech, tj. například v krabicích z e-shopů, které chrání obal vlastního výrobku. Zmenšit se bude muset prostor mezi oběma těmito obaly, který obvykle vyplňují materiály bránící poškození zboží, jako jsou vzduchové polštářky, bublinková fólie, polystyren, granule z polystyrenu apod.
Legislativa mluví o snížení podílu „prázdného prostoru“, do kterého se počítají i výplňové materiály. Komise do tří let od začátku platnosti nařízení přijme prováděcí akty, kterými stanoví, jak podíl prázdného prostoru počítat.
Pro hotovku s vlastní krabičkou
PPWR také podpoří bezobalová řešení. „Podle nových pravidel budou muset provozovny s sebou bez příplatku nabídnout zákazníkům možnost přivézt si vlastní nádoby k naplnění studenými či teplými nápoji nebo hotovým jídlem,“ píše ve zprávě Rada EU. Ubytovací zařízení by měla používat opětovně plnitelné nádoby na toaletní potřeby.
Jednou z ambic je, aby všechny obaly uváděné na trhu EU byly do roku 2030 recyklovatelné. Členské země by měly do roku 2029 zajistit tříděný sběr PET lahví a plechovek na úrovni alespoň 90 procent pro oba materiály. Právě tento požadavek de facto znamená, že se Česká republika do budoucna neobejde bez povinného zálohového systému. Legislativa je nyní v Poslanecké sněmovně před prvním čtením.
Na výrobce, ale posléze i spotřebitele, dopadne podle nařízení také povinnost přehledněji označovat výrobky na obalu, aby bylo jasné, do jakého koše se mají vyhodit a jaké materiály obal obsahuje. Mluví se také o omezení potenciálně nebezpečných látek v obalech určených pro styk s potravinami, takzvaných „věčných chemikálií“ neboli PFAS.
Formální přijetí nařízení Radou, ve které hlasují všechny státy sedmadvacítky, je poslední krok v řádném legislativním postupu. Norma bude nyní zveřejněna v Úředním věstníku EU, účinnosti nabude 18 měsíců poté.
