Článek
Česká inflace v září meziročně znatelně zrychlila z 1,9 na 2,5 procenta. Hlavním důvodem byly nepřekvapivě pohonné hmoty. Potraviny naopak zůstaly důležitou brzdou zdražování. Jejich ceny byly proti loňskému září nižší o 3,5 procenta a proti srpnu klesly o dalších 0,4 procenta.
Maloobchodní řetězce navíc tlačí dolů ceny základních komodit a prodávají je někdy i pod nákupní cenou, aby nalákaly zákazníky do svých prodejen, vysvětluje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„I relativně bohatí lidé si i u běžných komodit klidně počkají na slevovou akci,“ říká s tím, že u jiných položek, kde upřednostňují konkrétní značku, jsou ochotní si připlatit. V posledních dvou letech Češi utráceli za potraviny více, oproti dřívějšku se ale proměnily nákupní zvyklosti lidí. Vyšší útrata nyní neznamená větší množství nakoupeného zboží, Češi naopak začali upřednostňovat vyšší kvalitu,“ říká Prouza.
Typickým příkladem je pečivo. Zatímco před deseti lety tvořilo přes 90 procent prodejů pečiva chléb Šumava a běžné rohlíky, dnes jsou tyto dvě položky pod 50 procenty. „I na menším městě s deseti tisíci obyvateli se dnes uživí pekárna,“ popisuje Prouza.
Navzdory rostoucím útratám Čechů ziskovost potravinových řetězců v posledních třech letech klesá. Podle Prouzy za to mohou vysoké investice prodejců do zahušťování prodejní sítě i do renovací stávajících prodejen. „Češi si zvykli chodit do upravených prodejen a pokud řetězec takové nemá, jdou ke konkurenci,“ vysvětluje Prouza.
V minulosti platilo, že například v sousedním Polsku byly potraviny výrazně levnější než v Česku. V poslední době se rozdíl stírá, v Polsku potraviny zdražují, zatímco u nás ceny klesají. „Zůstává tam velký rozdíl v tom, že Česko má největší DPH na potraviny v regionu. A Poláci podporovali výrazně levnější zemědělskou produkci,“ vysvětluje příčiny Prouza.
A trend zlevňování potravin v tuzemských obchodech navíc nevydrží. Celoevropská nadprodukce mléka vyústila v tom, že část chovatelů začala vybíjet stáda, navíc přichází zima, kdy je dojivost krav obecně nižší. Projeví se také například letošní česká neúroda jablek, říká Prouza.
V obchodech se růst cen zemědělských komodit projevuje se zpožděním tři až šest měsíců, protože zemědělci mají s potravináři a obchodními řetězci obvykle tříměsíční smlouvy s pevně danou cenou. Zdražování tak bude pozvolné.
Představitelé vlády v čele s ANO opakovaně od loňského nástupu do funkce mluví o tom, že marže potravinových řetězců jsou příliš vysoké, a hovoří o potřebě „nadměrné“ zisky obchodníků omezit. Podle Prouzy ale jakákoli zvláštní daň ke snížení cen potravin vést nemůže.
„Stane se jediná věc - potraviny zdraží,“ reaguje Prouza. Pokud by navíc vláda zakazovala nebo jinak omezovala slevové akce, jak navrhuje například Potravinářská komora ČR, dopadlo by to podle něj hlavně na ceny základních potravin. Pokud se zakázal prodej za takzvané podnákladové ceny, zdražila by například vejce na téměř dvojnásobek, říká. Vysoký cenový skok by postihl i máslo.
Nejvíce by to pocítili voliči současné vlády, dodává prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
